Sezóna 2007

Každý jednou začínal a někdo dokonce stejně neslavně jako my

Přes zimu se moc necvičilo, Anička nechodila, nepůjčovala klíče, odmítla halu. Petra nám hodně chybí, s tréninkem jsme docela zamrzli...

ZASE V BLANSKU, ANEB POČASÍ NÁM NEVYŠLO
Po neúspěchu v září jsme se vydali 28.10.2007 opět směr Blansko. Pršelo a já v doufání malé účasti a naději na umístění na závody jela. Lidí bylo zhruba stejně jako před tím, počasí hrůza, pomalý a neochotný Kim. 8.místo z openu a 15. z jumpingu o peníze. Hrůza a děs, do Blanska už mě jen tak někdo nedostane. Opavdu skvělý závěr sezóny.

POPRVÉ V BLANSKU, ANEB ZAČÁTKY JSOU VŽDYCKY TĚŽKÉ
Já a Kimík jsme 30.9.2007 vyrazili na neoficiální závody do Blanska. Pro nás zase velká akce. Na závody jeli také Janča s Roxy, Zuzka s Rajah, Monika s Dastym a Anička s Luckym, které jsme brali sebou autem. K vůli nemoci nedorazili Irča s Catlin a Verča s Lukym, takže se Kroměříž moc nepředvedl. Všichni kromě Aničky jsme startovali v začátečnících (v každé velikostní kategorii zhruba 20 psů, SA 21) a jako první jsem na parkur nastoupila já. Po pěkném openu zatím 5.místo. Monika s Dastym hrůza - útěk z parkuru, očúrání překážky, hrubé zacházení se psem - disk. Janča s Roxinkou taky příšerné - útěk z parkuru a čtvrt hodiny neochytitelná divoká Roxy - disk. Zuzka s Rajah příerná rychlost a umístění někde kolem desítky. Anička s Luckym taky jak slimáci. Další běh byl jumping. Po špatném náběhu do slalomu a otřesné rychlosti máme 14.místo. Monika s Dastym opět disk, Janča s Roxy nějak doběhli, Zuzka s Rajah nemožná rychlost a zase kolem desátého místa, Anička disk. V součtech jsme byli 9., Monika s Dastym úplně dole, Janča s Roxy taky hrůza, Zuzka s Rajah 9., Anička s Luckym nic moc. A poslední běh jumping o peníze, začátečníci i pokročií dohromady (v každé velikostní kategorii asi 40 psů). Já s Kimíkem 12., Monika s Dastym 16., Janča s Roxy nenastoupili, Zuzka s Rajah 12. a Anička s Luckym někde za půlkou. Den dopadl strašně a já doufám, že příště to bude o něco lepší.

PŘEDVÁDĚČKA PRO PŘÍMĚSTSKÝ TÁBOR, ANEB PP – POMALÝ PŘESNÝ
V létě, 15.8.2007 jsme šli na naši již druhou předváděčku. Tentokrát pro příměstský tábor. Kimík se předvedl v dnes již pro mě známou standartní rychlostí „cvalem, ale pozor, abych na něco nešlápl“, ale podle toho co předváděli ostatní agiliťáci byl hodně dobrý. Tenkrát mu poprvé řekla Petra, že sice nemá papíry ale je PP - pomalý, přesný. Na této předváděčce jsem se taky dozvěděla, že člověk, o kterém jsem si myslela, že vyřeší každý problém se psem, jaký si kdo vymyslí, se stěhuje a to rovnou do Plzně. Ten člověk byl Petra Staňková. Ona mi otevřela dveře do skvělého psího světa, hodně mě naučila a do hlavy mi nacpala informace, které se mi z ní už nikdy neztratí.

<

NAŠE PRVNÍ ZÁVODY, ANEB ODJEZD Z DOVOLENÉ
Je neděle, 29.7.2007 a já jsem natěšená, jako snad nikdy před tím. Poprvé jdeme na závody. Že jsou klubové, to vůbec není podstatné. K vůli nim jsme odjeli z dovolené o dva dny dřív, jen abych se prostě zúčastnila (a tehdy jsem si ještě myslela, že něco vyhrajeme). Ráno nás rozdělili do dvou družstev a my byli zařazeni do družstva začátečníků, kde proti nám soupeřilo dalších devět pejsků. První byl běh "Bláznivý jumping". Že by Kimi běžel nějak bláznivě se říct nedalo, ale utíkal skoro celou dobu. Tímto během jsme si vyběhali 6.místo. Následovalo "O nejlepšího zónovkáře". Takhle pomalého Kima na parkuru jsme ještě neviděla. Od začátku až do konce ho doslova prošel, ale protože neměl žádnou skočenou zónu, umístil se opět na 6.místě. Naděje mi vymizely, když přišel na řadu "Nejlepší tunelář". Akimek se najednou rozběhl a doslova běhal celou dobu a tím si vyběhal krásné 1.místo. Byla jsem o něco spokojenější když přišla na řadu poslední soutěž "Superslalom". Zase pomalý a neochotný Kim, ale tím, že slalom prošel bez větších odtíží a tím časových strát se umístil na 3.místě. Odnesli jsme si pěkné ceny, ale den byl pro mě spíše neúspěšný než úspěšný, do té doby jsem tak pomalého Kima neznala a moc mě to štvalo. Navíc v té době jsem ještě neuměla prohrávat a to jsem ještě nevěděla, co mě s tímhle rafákem ještě čeká...



POPRVÉ V AKCI, ANEB NAŠE PRVNÍ BĚHY MIMO CVIČÁK
Celá natěšená jsem jednoho sobotního rána, 2.6.2007 vstávala a vypraila se na cvičák za účelem předváděčky na Dni dětí. Naložily se překážky a jelo se na Bágrák. Našim úkolem bylo dětem předvádět agility a připravit pro ně soutěže. Kimeček měl docela dobrou náladu a to nás zrovna poprvé viděl cvičit Rosťa. Řekla nám, že z nás jednou něco bude. Podle mě se den docela vydařil a já už se těším na příště.

NAŠE PRVNÍ VÝCVIKOVÁ HODINA, ANEB OTEVŘELY SE NÁM DVEŘE DO KYNOLOGICKÉHO SVĚTA
Všechno to začalo jednoho krásného jarního dopoledne 18.3.2007, kdy jsme se vydali poprvé na cvičák. Cvičiště jsme našli a šli se zapsat do kurzů. Přihlášku, kterou jsem měla už měsíc předem vyplněnou jsem samozdřejmě nechala doma a tak jsem volala mamce, ať mi ji doveze. Mezitím jsem ale vyplnila novou přihlášku a tak jela mamka zbytečně. Peníze jsem naštěstí měla, takže jsme byli přihlášení a já byla zařazena samozdřejmě do družstva začátečníků. Všichni se zapsali a začali jsme poprvé cvičit. Pod vedením Petry Staňkové jsme se začali učit tunel, kterého se Kimi ze začátku trochu bál, ale poznal, že ho tam nic nepokouše a na konci čeká piškot. Za pár minut měl tunel zvládnutý. Potom šla k Petře druhá skupina začátečníků a my se přesunuli za Aničkou k bočnicím. Tam nám to šlo mnohem líp a po pár minutách už jsme skákali mírně zvednutou laťku. Nakonec doběhaly všechny skupiny a byl čas cvičení ukončit.
Od chvíle, co jsme cvičák navštívili poprvé, jsem věděla, že mě bude agility bavit. Pstupně jsme přidali látku, kruh, kladinu, áčko, slalom, houpačku,... Se žádnou překážkou neměl Akimek problém a nic nám nebránilo být čím dál lepší.