Sportovní výcvik

Poslochají, koušou a stopují mí kluci moc rádi a především pro radost!

Kimíček a jeho poslušnost je jedna velká kapitola. Začínali jsme tak prapodivně prarůzně klasickými metodami, až jsme se doposlouchali pro výbornou na ZOPkách. Následoval nesprávný nácvik střelby při chůzi u nohy a tento cvik se stal pro Kimíčka noční můrou. Začali jsme tedy úplně od počátku po štěňátkovsku na nejlepší možné pamlsky a dnes je Kimík přešťasný, když může ťapkat u nohy, dokonce se přiřazuje na procházkách jen tak a čeká, až dostaně odměnku. Podobně pozitivně postupně spravujeme i ostatní prvky ze zkušebních řádů, cvičíme velmi krátce a především motivačně a výsledkem je prozatím ZZO. Mám v plánu i další zkoušky, když se najde volný víkend, ovšem nejpodstatnější na celé věci je, že Kimča poslušnost miluje, vždy se na ni těší a společně si ji užíváme.

Svůj příběh mají v našem podání i obrany, aj když ty cvičíme jen vždy o prázdninách na táboře, o to však intenzivněji. Zpočátku byl Kimík vrcholně nadšen, že se může s figurantem tahat o hadr. To by nám však nemohli hned při druhém tréninku prásknout bičem, ze kterého má Kimíček solidní strach. Nicméně dokázali jsme Akimána vrátit do divokého boje s figurantem, tedy než nám příště práskli zase... To už byl návrat důvěry k placu, na kterém obrany probíhaly, dosti tvrdý oříšek. Nakonec jsme na Kimíka zkusili figurantovu nohavili a on se chytl a začal kousat, ovšem již jen do oné nohavice :) Následovalo tedy mnoho přetahování na prázdném place, dále hra v blízkosti figuranta a výsledkem je krásné tahání s figurantem, které Kimíka nesmírně baví a více méně rozdýchává i práskání bičem! A to je úspěch jako kráva!

A stopičky jsou další Kimíčkovou oblíbenou aktivitou. Neváhám vstávat o hodinu dřív, než jdu do školy, abych šla miláčkovi do pole šlapat stokrokovou stopu se dvěma lomy, o kterých vím jen zhruba, kudy vedly :) Proto většinou spoléhám na Kimíčka, že čmuchá dobře, a on většinou správným směrem čmuchá a konec stopy bezpečně najde. Mě na celém tomto nesmyslu baví jen to, že to baví Kimčáka, jinak je to pro mě jedno velké utrpení, ale aj tak věčně někde lozím po poli a šlapu...

Můj tajný sen jménem IPO