Deníček 2012

Můj milý deníčku... jak se tlapky činily v roce 2012

22.12.2012 - Myšožrouti
Tož nám minulý týden nasněžilo, prvně trochu, potom hodně. Až z toho panička s Jančou vytáhky sáňky a zapřáhly nás :) Velmi dobře jsme se u toho pobavili, každý jsme zvlášť táhli sobě úměrný náklad a Smajlík s Fairy dokonce povozili pohodlně usazeného člověka se mnou na klíně :) Luxusní zábava. Zakončená skvělou procházkou eště aj s Bárou a Jackie. Na dlouhé přespolní procházky jsme chodili s našimi kamarády denně, protože se nic jiného moc nedalo dělat. Vlasně kromě toho, že nám panička házela míček daleko do čerstvě napadaného sněhu a my jsme jej s obrovským nasazeným hledali. Smája si také představoval, že se pobaví proháněním zajíců, kterých jsme na našich mega procházkách potkali třeba dvacet. Pan Parson se však nechával odvolat, dokonce v případě, kdy utekli ostatní psi!! Stálo ho to sice mnoho vnitřního přemlouvání, paničku hlasivky a následně plnou kapsu domácích játrových psích kostiček, ale věc je to veliká! No a také jezdíme pravidelně na tréninky do haly a jelikož již dohárala Vla, konečně můžeme s paničkou k Tomíkovi.
Několik desítek centimetrů sněhové pokrývky během pár dní zcela roztálo, což nám vůbec nevadilo a k procházkování s přáteli jsme přidali i tréninky tríčků, obíhaček a házení tenisáků. Zvlášť v případě Smáji, který je aj teď po sezóně v čase odpočinku ve výborné kondici, je neuveřitelně nasvalený a má neskutečnou fyzičku.
A dnes nám sníh opět napadl. Byli jsme na procházce s Barčou a Jackulou. Myšožroutkou. Ano, poslední dobou se to tu nějak rozmáhá, myšožrout jsem také já, nově aj Milča, Smajlek je alespoň myšovrah. A sklony k živení se přirozenou čerstvou stravou, rozhodně nepocházejíc z barfování, jsem prokázal i dnes. Od chvíle, kdy jsme přijeli z Chvalnova, abychom se doma sbalili a zítra odjeli do Roštína, sedím nad vanou a pozoruji kapra :) Břicho mám úplně plné vody, kterou chci kapříkovi vypít, několikrát jsem ho již chytil a snažil se vytáhnout, zkouším do něj dloubat packou, leč tento rok jsem k němu zatím neskočil či nespadl :) Ještě není všem kapřím dnům konec, až zítra... Ovšem úplně bez újmy nejsem, tak dlouho běhám z koupelny za všemi členy domácnosti a chci, aby se šli na kapra dívat se mnou, a následně s rozběhem vyskakuji na stoličku, kterou mám u vany přistavenou, až se mi tam podařilo jumpnout tak nešikovně, že jsem si natrhl drápek a nechával pak za sebou červené packy. Ale vůbec mně to neva. Váš Kiminka



3.12.2012 - Nebude to láska :)))
Kimíkův zvýšený zájem o Vlaďku se vyjasnil, bo Vladěna začala minulý týden hárat :)) To už začala pořádně zajímat i mě... Přežili jsme společně jedno odpoledne a noc, Vla to všechno vůbec nepochopila a byla strašně šťastná, že si s ní dlouhé hodiny hrajeme... My jsme sice proti své vůli byli schopní poslechnout, abychom lehli a dali pokoj, ale leona nás chodila provokovat. Přesto byla noc zcela klidná, oba jsme se probudili tak, jak jsme usnuli, mně konkrétně panička bránila v pohybu vlastním tělem. A od té doby jezdí pro jistotu do Chvalnova jen panička, my si ještě týden počkáme.
Hodně si však poslední dobou hrajeme a chodíme na hromadné mega procházky s kamarády. Pro radost cvičíme poslušnost, tríčky a hrajeme frisbee. A dnes konkrétně jsme si vyšli socializačně do města s Jančou a Roxy. Prvně jsme se stavovali u veterináře, kde jsem byl neskutečně fascinován rybičkami v akváriu a následně mou pozornost spolehlivě upoutalo kotě, které přišlo do čekárny. Chtěl jsem z něj udělat kočky tři :)
Dále jsme navštívili postupně všecky kroměřížské zverimexy, kde jsem byl plně odhodlaný vyraždit veškeré přítomné zvířectvo. Vtipné. A vtipné bylo také, jak jsme procházeli městěm. Parsoni přece nechodí na vodítku, to je neba. A aj když jsme porušili asi dvacet městských vyhlášek, panička mi půjčila od Janči náhubek a já si pobíhal přes město mezi lidmi dle svého uvážení. Měl jsem z toho obrovskou radost, jsem strašně zvědavý pes mostový, co na všechno vyleze a hlavně vleze do každých otevřených dvěří :) Navštívil jsem dokonce i pojišťovnu, kde se za mnou zavřely automatické dveře, ovšem já jsem zkušeně věděl, že musím počkat, než se sezam otevře a já si budu moct jít za paničkou pro odměnku :)
A protože jsme nakonec koupili, co jsme nejvíc potřebovali, vydali jsme se pro Fairy a udělali jsme si příjemnou zatmívací pro změnu polní procházku. Čtyři hodiny venčení, následně dvě hodiny rozmrzání...
Doma jsme zapnuli stupeň nejvyšší aktivity, Kimík uchopil svou úplně novou hračku obludnou, která jej však pořádně zaujala. Já jsem svého nového pískacího růžového soba zcela zneškodnil již včera, zbyly z něj jen kousky, takže jsem dneska nosil starého dobrého kokodryla :) Váš Smájinek

19.11.2012 - Jestli to nebude láska :)
Velice aktivně jsme přožili celý minulý týden, leč poněkud neagilitně. Na MR jsme nějak neoficiálně ukončili sezónu a panička nám chce dát pár dní agi pauzu. Každý den jsem se tedy vydávali na dlouhé procházky, opakovaně s Jančou, Rox a Rairy, s Áňou a Ronym nebo s Barunkou a Jackie a samozřejmě naše klasické třicetitlapkové složení ve VPÚ :) Domácí tréninky na překážkách jsme vyměnili za procvičování poslušnosti, triků, nekonečné házení tenisáků, přetahování či jen neškodné společné hry.
Přesto jsme v pátek neodolali a do haly jsme odjeli. Smajlík byl nadšený, běhal krásně. Já jsem se byl však ve středu stříhat a zřejmě z dlouhého stání jsem si namohl packu. A přestože si toho panička byla vědoma a v hale mě poctivě šetřila, chladno mi moc nepřidalo a ještě dneska vynechávám packu častěji, než obvykle. Aj když to v žádném případě neznamená, že bych se chtěl válet a odpočívat. Pořád se chci účastnit všeho, jak Smája s paničkou :)
A hlavně jsem teď stále pozitivně naladěný, protože jsem prostě zamilovaný. Vlaďka je v současné době moje nejlepší kamka :) Neustále se od ní nechávám olizovat, všude. Svým malým jemným jazýčkem také líbám její tlamku, hodně si hrajeme a přinám se, že mám občas i méně slušné úmysly :)
No a také Smajlík se teď dívá na svět růžovými brýlemi. Zalíbila se mu totiž Tánička a on jí. Jsou spolu úžasná dvojka, jeden bez druhého nejdou ani štěkat k plotu, často spinkají v těsné blízkosti a Smajlenka ji několikrát za den svůdně olizuje ouška, kouše ji do krku a různě vyzývá ke hře. Ňa si většinou dá říct :) I když venku má Smajlka u zadku a on musí blbnout s Vlaďkou... Váš Kimíček miláček



4.11.2012 - Normálně nám v říjnu začalo sněžit
Minulý týden bylo krásné podzimní počasí. Více méně se snažilo svítit sluníčko a my jsme si jej užívali procházkami a společnými hrami. A poměrně intenzivně jsme se také věnovali tréninku na překážkách, já aj Smája stahování po tunýlkách a technice skoku v různých stále dokola omýlaných situacích, já tedy bez toho skákání :) Ale techniky na skokovkách jsem velmi znalý.



Koncem týdne se začalo ochlazovat. V pátek večer si Smajlík udělal srnní výlet po Chvalnově a snad ne okolí. A v sobotu jsme se vzbudili do naprosto zasněžené VPÚ. Všechny pejskové jsme z teho měli velkou radost. Ráno na procházce jsme si letošního prvního a především poněkud předčasného sněhu pořádně užili, bo jsme tušili, že odpoledne už z něj bude jen bahno. Z něj jsme měli radost podobnou, hlavně leony :) A pak už se zase začalo oteplovat.



V týdnu jsme opět střídali své bydliště a v pátek jsme se usadili ve Chvalnově. Panička vytáhla překážky a udělali jsme si malý zahradní trénink. Jen já, Smája a Tánička. Docela jsme se pobavili, ale byla brzo tma, takže ostatním pejskům musela stačit jen procházka.
V sobotu ovšem jsme si agilitění zopákli. A to v úplně kompletním složení. Panička vymyslela perfektní systém, jak si vystřídat sedm psů, a blbnuli jsme. Smajlík asi nejvážněji ze všech, já míň, Táňa si taky spíš hrála, kokrovky byly nejšťastnější na světě, že si můžou ulovit pořádný kus sušené plíce a Vlaďka dávala do rovinek naprosto všechno :) Panička měla z nás všech strašně velkou radost.
A dneska Tomík vymyslel produktivní odpoledne. Prvě vyčesal Vaďku, potom stříhal Marcelce a Juditě uši a packy a panička začala česat Milču. Přestože ji to fyzicky vyčerpalo podobně jako trénink předešlý den, musel leonu dodělat Tomík :) Nakonec ještě přičísla mě a mohli jsme si zase hrát. Já jsem si poslední dobou hodně oblíbil Vladěnu, aj když ona si ze mě dělá pískací hračku, která vydává nejlepší zvuky, když ji zalehne. Kromě toho si na procházkách hodně hrajeme se Smájou, prostě je to takové nějaké hrací období. Váš Akišák



25.10.2012 - „Smájo, co to tam máš?“ „Hovno :)“
Včera jsme byli ve VPÚ, takže má panička ve sbírce zase nové fotky do svojí seminárky na téma BARF. Dneska ráno jsme třeba snídali králičí hlavy :) Byly strašně děsivé, ale kromě Vlaďky, jež zpočátku nevěděla, co má s nima dělat, nám všem moc chutnaly.
Dopoledne jsme se pak přemístili na chvíli do Kroměříže a protože má panička prázdniny, opět nenavštívila školu a šli jsme na procházku s Ivčou a Maxem. Divný pes tohle je, opravdu toho rozumu moc nepobral :) Smajlík ho chtěl mít pod kontrolou, já jsem jej chtěl nakrývat, on si chtěl hrát. Honičky po poli nás opravdu vyčerpaly, takže jsme následně zalezli s paničkou do postele a spali jsme...
Budík nás vytáhl ze snů a ťapkali jsme za Jančou, Rox a Fairynkou. Příjemně a dlouze jsme se prošli, holky pokecaly, zatímco já jsem se paničce půlku procházky cpal k noze, aby mi občas přiletěla sušená rybička. Vzpomněl jsem si, že tohle vždycky na podzim dělám :) Smája pak kromě štěkání na nepřátele za plotem, které na této trase potkáváme, autisticky všecko zkoumal a myslel si o tom své, ovšem jednou byl opravdu supervtipný :) Zaujal výhružnou pozici a začal štěkat na něco mezi ploty. Panička si říkala, proč cítí tak silnou potřebu něco zastrašit, tak se Smáji zeptala. Místo odpovědi se však došla osobně přesvědčit a zjistila, že Parson normálně škěká na obrovský koňský bobek, jenž byl dvakrát tak velký jako náš teriér sám, navíc obalený popadaným listím, a Smajlečkovi prostě nezapadal do jeho světa :)) Já osobně jsem vůbec nepochopil, co si zasluhuje jeho pozornost, ač jsem se snažil a také jsem si chtěl štěknout. Ale tohle zase bylo mimo mé chápání :)
Nechali jsme pak doma Roxinku, holky si koupily sváču a šli jsme na cvičák. My jsme jej sice tento týden navštívili již potřetí, ale opět jsme se těšili, jak si zaběžkáme. Střídavě tedy panička vytahovala nás, běhali jsme parkurky, které obsahovaly spoustu tunýlků na rozběhnutí, nějaké na stáhnutí, občas nějakou záludně úhlenou skokovku. Techniku sákání a stáčení po tunelech pilujeme už čtrnáct dní, skákání super, ale v tunelech je někde chyba. Aj mě aj Smáju to vždy vynese do oblouku, neumíme v tunelu zmírnit tempo. V mém případě je to normální, avšak Parsonovi většinou stačí dvě opakování na to, aby okamžitě pochpil, co se po něm chce, a snažil se tak konat. A i když Smája už líže tunýlky moc hezky, většinou až na druhý pokus. Takto by to nemělo být. Panička zapřemýšlí, či Smílka pouštět do tunelu spinovou rukou, soutředit se víc na změnu pohybu či na to jít od začátku s klikrem, shapingem a novým povelem...
Dále pak panička trénovala s Jančinými kurzisty skokovku a slalomy, nebo donekonečna něco řešila s Jančou. Až byly obě dostatečně zmrzlé, přestože dneska to nehnaly do velkých extrémů, jsme šli hezky do tepla domova. Aby Smajlík paničku ještě jednou zcela dostal. Myslí to totiž s tím barfováním naprosto vážně. Kdesi si vyhrabal skořápku od vajíčka a jenom tak ji skoro celou snědl :) Superinteligentní zvířátko...
A potom už jsme se jen těšili, jak zítra odjedeme na celý víkend k Tomíkovi :) Přivezou nám makrely, zvěřinu, srdíčka a mnohé další dobrůtky, to bude fajn... Váš Kimáneček





15.10.2012 - Děje se toho přemnoho... například Parson SBÍHÁ KLADINU :)
Zdálo by se, že se u nás toho moc neděje a není o čem psát. Ale je to úplně přesně naopak. Jednoduše není čas písat. Každý den máme jiný program a dalo by se říct, že aj bydlíme jinde. Alespoň já osobně jsem se ve Chvalnově prostě zabydlel a rozhodně si tuto myšlenu nenechám vymluvit. Paničku překvapilo, jak úplně vpohodě jsem se srovnal s tím, že je její pozornost rozdělená mezi sedm pejsků, i když já s ní samozřejmě trávím podstatně více času, než ostatní. Kromě toho však plně využívám zahradu, štěkám na sviňu, na kolemjdoucí či na sousedy, hraju si s leonbergry a všecky nejzajímavější podněty do detailů prozkoumám a vypozoruji.
Když už tedy štěkám, štěká se mnou zbytek smečky a samozřejmě Kimíček. I ten si život ve Chvalnově užívá, Vaďka si z něj sice občas dělá pískací, respektive vrčící hračku, Kimík z leonbergryně pak něco méně slušného :) A kromě toho jorkšírek nikdy nechybí při chystání BARFu a když ve svém volném čase zrovna nespinká v pelíšku či na nejvyšším možném místě, oddává se se mnou důkladným průzkumům nejrůznějších nesmyslů a situací.
Společně komplet si pak užíváme dlouhé procházky, hry a válení. Jako třeba tento víkend. To nás sice Tomík s paničkou v sobotu opustili, když jeli kupovat svatební agiliťácký dar, a následně večer jeli na svatbu Renči Didiové a Radimovi. A akcička se jim moc moc líbila :)
Když pak obýváme byt v Kroměříži, moc se v něm nezdržujeme. Panička je buď na cvičáku bez nás, bo v lepším případě s námi, bo ve škole, bo jsme někde venku a procházkujeme bo cvičíme. A velký pozor!! Já jsem se vrátil ke sbíhání na kladině s obrovským úspěchem vždy devadesáti procet strašně rychlých a spolehlivě přošlápnutých zón!! Radost strašně moc veliká... A dokonce Kimeček už dělá svou pozici na celé kládě a pere do two on two off dost drsně. Až mu občas málem přepadnou zadní nohy přes hlavu :) Jinak si samozřejmě oba občas zaběžkáme nějaký pěkný parkurek, procvičíme tríček a třeba dnes jsem trénoval krátké skoky a techniku na překážkách, kterou si se sundanou laťkou a vždy připravenou miskou dal aj Kimčák.
A eště není možné zapomenout na náš minulý čtvrtek. Šli jsme se mrknout na Jančiny kurzy, před nimi jsme se prošli, velmi mírně si potrénovali, pak panička Janči pomohla a na závěr jsme všeci zalezli do boudy a mrzli jsme. Zima... strašná zima :) Holky se docela pobavily a nakonec jsme šli Janču doprovodit. Cestou zpátky jsme pak asik třikrát zastrašili jakéhosi politika z kartonu, jenž v té tmě aj paničku dost děsil. A také jsme se rozčílili kvůli ježkovi, který se očividně zapomněl schovat před tou hroznou zimou :)
A jak se nám pak večer krásně usínalo v teplé postýlce... Všem třem, protože poslední dobou se k nám Kimíček snaží opravdu patřit a dokonce s námi sdílí postel. Prostě mi nějak začíná docházet, že už nejsem jen já a panička, ale že mám strašně moc rád i našeho jorkšírka, co vypadá jak plyšák, ale je prostě náš a já na něj nedám dopustit. Ale docela mi to trvalo :)
No a jaký je plán na nejbližší dny? Mít radost z každého dalšího dne, kdy je počasí ještě zcela ucházející, to je teď asik dost důležité. Trénovat a držet si kondici, dokud to půjde. A samozřejmě hodně moc Tomíka a jeho pejsků. A díky paniččiným večným výletům eště aj učení, ale to se dá vždycky odložit na později... Váš Smájilek

PRÁZDNINY SI UŽÍVÁME A POCTIVĚ KAŽDÝ DEN POPISUJEME ZDE!

12.6.2012 - Smajlík nosí tenisák, protože je pes...
Panička nám zítra odlítá do Turecka, chce se jí tam čím dál míň a pomalu se s tímto faktem srovnává. Poslední chvilky spolu si tedy užíváme. Jelikož je ovšem počasí takové prapodivné a každou hodinu úplně jiné, bylo poslední dobou plánování aktivit docela adrenalinové. Aj tak jsme zvládli několik procházek s kamarády, plavání s leonbergry, trénink skokovky, áček a frisbee či nekonečné házení tenisáků. Protože já nosím tenisák, bo jsem pes Denisák :))
Včera aj dnes jsme byli na cvičáku. Pondělí po víkendovém trénování mě panička chtěla šetřit, což jsem neměl v žádném případě v plánu. A tak jsem tedy běhal paničky nelehké parkury, na kterých jsme občas udělali nesmysl. Byl jsem totiž dosti rychlý a to se paničce občas nehodí.
Ovšem co předváděl Kimík, to již dlouho nikdo neviděl. Ukradl si pískací balónek a nehodlal jej vyměnit ani za kus masa. Byl z něj přešťastný a hamounil si ho, jak to umí prostě jen Kimíček. Dobrovolně by míček rozhodně nevyplivl a když mu byl téměř násilně odebrán, s neuvěřitelným nasazením běžkal své štěněcí sekvencičky. A pak zase hami hami :)) Byl dokonale vtipný a roztomilý, Kimíček miláček...
A co byla událost veliká a nezapomenutelná, že jej panička vyslala ob kladinu z tunelu do slalomu na poměrně velkou vzdálenost a Kimčák s jistotou nabíhal a slalomem proplouval rychlostí fakt kosmickou, na své poměry :) A nejlepší bylo, že to pak dal aj na druhý pokus, takže žádná náhoda :)
Dosti dokonalé však bylo, co následovalo po tréninku. Nejen, že jsme do pozdních hodin blbli na překážkách a rovinkovali, ale do hodin eště pozdnějších holky na cvičáku kempily a žraly a popíjely strašně dobré a nezdravé nesmysly :) Úžasně příjemně strávený večer... takový prázdninový :) A takové teď budou všecky pocvičákové...
Jako zlatíčko nejúžasnější se Kimčulka projevil aj dnes, když si zaběhl parkur s Tomíkem. Klukům šikovným to spolu moc sluší a v rámci možností si aj rozumějí. Oba běhali velmi zodpovědně a snažili se to tomu druhému nepokazit :)
Zatímco já jsem dnes neměl svůj den. Panička mě dokonale rozhodila tréninkem samostatného rychlého dokončení kladiny a malým připomenutím sbíhaček... No pak jsem byl takový ne ideálně soustředěný, ale pořád se se mnou pracovalo hezky. Tož jsem si pro radost vyzkoušel pár věcí a na závěr jsem si pořádně užil křivinky. Váš Denisák

24.5.2012 - Infarktové situace
Tož jak panička řekla, tento týden je neagilitní. Takže chodíme na procházky, trénujeme triky, obíhačky, poslušnost, frisbee, nosíme tenisáky a hodně si hrajeme. Také byl Kimíček v úterý ostříhán a mě panička včera vyčesala furminátorem. No a kromě toho se událo spoustu věcí.
Ráno jsme si tak vyšli na pole, žádné obojky či vodítka jsme s sebou nepřibrali. Sotva jsme vlezli na polňačku, panička se málem složila :) Vpravo takových deset zajíců, vlevo pět. A někteří už se vydali i přes cestu za náma. Nešlo tedy jíti zpět. Já jsem si čmuchal, vítr šel směrem od nás a panička mě celou dobu kontrolovala, jestli jem náhodou nepojal podezření a nezačal pole monitorovat. Čas od času se nějaký zajíc zvedl a pohopkal pár kroků, občas nějaký přeběhl na druhé pole a sedl si nejlépe přímo na cestě, na které jsme se právě nacházeli. A já stále vzorný a nicnetušící :) Pokračovali jsme dál a já jsem dostal strašnou chuť proběhnout se v jarním obilí. Začal jsem tedy běhat kolečka a přemlouvat Kimíčka ke hře. A jen pár metrů ode mě seděli zající a vůbec jsem je svou aktivitou nevzušoval :) A je to neuvěřitelné, ale venčení jsme přežili bez nějakých lovících akcí. Panička věděla, že mi může věřit :)
Odpoledne bylo krásně a šli jsme plavat na Modrou. Společnost nám dělal Tomík s Milčou a Vlaďkou. Všeci pejskoví jsme byli přešťastní, zaplavali jsme si a proběhli se. A nevyhnuli jsme se takové menší infarktové chvilce, kdy se Milada nutně musela nechat chytit na udicu a vyděsit pár přítomných :)) Ovšem jinak to bylo moc pěkné odpoledne :)
Za chvíli jdeme ještě na procházku s Jančou a Roxy, holky už se douho neviděly a je na místě oslavit Janky úspěšnou maturitu!!! Zítra odjíždím s paničkou do Prahy na quali, Kimík plánuje se zbytkem rodinky odpočívat na chatě. Váš Smíla



20.5.2012 - Jak si užíváme máj
Celý týden žijeme jaksi agiaktivně. Několikrát jsme navštívili cvičák, většinou sami. Parson áčkově a tunelově, já na radost. To nic nemění na tom, že nás při tom panička ničí. Bo jak je to tak motivační, my běháme v dosti rychlém tempu a když třeba Smajlek během jednoho cvičeníčka přinese stovku tenisáků a nezastavuje se ani při předávání jej paničce do ruky, normálně pak nemůže dýchat :) Já to teda tolik nepřeháním, ale aj tak si motivačky užívám.
Kromě toho nás vzala panička na svůj trénink, kde jsme běhali neskutečně luxusní a perfektně vyúhené parkury. Zase jednou nápad pěkný... Pořád v tempu, dálnice, technika na vysílačkách ob a přepínání na kontakt :) A také jsme si potrénovali s Vlaďkou. A já jsem si zaběhal s Tomíkem a tvářil jsem se u toho hrozně vážně. Tož a teď bude zas týden před quali, takže běháníčko na překážkách pauznem.
No a víkend jsme si užili více méně odpočinkově, byli jsme na výletě a poznali nové kamarády. Maličko jsme trénovali skokovku, tríčky, přinesli spoustu balónků a venčili s Áňou a Ronym.
V týdnu se však panička docela pobavila nad mojí hloupostí. Dostali jsme se Smílkem každý svou porci masa vcelku. Pan Parson svou večeři vzal a postavil se k problému jako pes. Použil zuby vhodné k takové činnosti a papal. Já jsem zvolil hamounsou metodu. Celou porci jsem s vypětím sil narval do tlamičky a začal ji polykat a různě přežvykovat. Po pěti minutách neúspěšného boje, kdy už měl Smajlík dohamáno, jsem ještě nespolknuté maso vydávil i se žaludečními šťávami, ovšem rychle jsem se na něj vrhl a pokračoval v mnou zvolené metodě. Když už to vypadalo, že se udusím či budu zase blinkat, začala situaci řešit panička. Po velkém boji, kdy jsem vepřové křečovitě držel a nechtěl jsem se ho vzdát, mi ho panička odebrala a nakrájela. Hodně fujky :) Váš Kimčenka

3.5.2012 - Počasí přeje aktivním
Téměř celý duben jsme si užívali krásné slunečné jarní počasí. Zhruba do půlky měsíce jsme ještě naplno trénovali na překážkách, postupně s blížícími se kvalifikačkami se pak začal Smajlík více zaměřovat na kondiční a motivační trénink. Takže chodil hodně s paničkou běhat, někdy v zápřahu či u kola, případně kombinace. Občas mě vzali s sebou, ale já se raději procházím a čmuchám a celkově takovým atletům nestíhám :) No a především jsme si hráli, trénovali tríčky a obíhačky a házeli tenisáky.
Samozřejmě chodíme taky na dlouhé procházky s našimi kamarády. Tedy s Jančou s Rox a Fájou, Áňou s Ronym nebo Bárou a Jackie. No a jelikož jsou venku poněkud letní teploty, už několikrát jsme se byli koupat. Včera jsme s sebou na Modrou vzali Tomíka s Vlaďkou a Miladou :) Já se sice letos do vody nehrnu nijak aktivně, nicméně leony byly nadšené a Smája si taky zaplaval docela slušně.
Dneska jsme vytáhli disky a hru s nimi jsme si pořádně užili. Smajlek si své růžové pořádně oblíbil a panička se poslední dobou trochu zdokonalila v házení. A tož tedy vychytal pan Parson většinu hodů a zvládl několik triků, už se na to prostě dívá hezky. Aj já jsem šťasten, bo mám nové neprokousané atomíčky, dokonce začínám talíře aportovat čím dál blíž k paničce, což je dobře. No a hlavně v tom byla nepřehlédnutelná radost... Večer jsme se vydali na dlouhou příjemnou procházku, kterou jsem ocenil zejména já. Nakonec jsme to zakempili eště s tenisákem, tak se uspokojil i Smajlový a mohl usnout s klidným svědomím. Váš Kimounový



5.4.2012 - Prostě příprava na kvaldy
Březen a duben mi panička plánovala jako hyperzónoidní trénování a byla odhodlaná mít do kvalifikaček perfektní zóny. Tož s prvními náznaky jara jsme započali se samostatností kladin. Áčka jako pořád ve sporu čtverec versus držáčky, nicméně po té, co skvělé originální vynálezy nešly připevnit na naše originální áčko, a především jsme začali trénovat s Tomíkem, byl čtverec jasná volba :) A po úspěšném úvodu jsem začal kulhat, pak regenerovat a pak si panička odjela na týden do Nassfeldu. A je tu duben...
Stále a pravidelně se zúčastňujeme extrémně přínosných tréninků, jen Kimík, Smajlík, Tomík, Vlaďka a Juniorka roku :) Kimíček si hraje, leona se učí základům, Smajlík pracuje maximálně, především na áčku, dvounozí se smějí. Čtverec funguje výborně a to jako fakt. Aj tunel pod áčkem v různých polohách či zapeklité sekvencičky nejsou žádný problém. Jen panička si občas připadá zvláštně, nezvyklá, že ji někdo trénuje a už vůbec, že odhaluje její a mé slabiny :)
V pondělí také vedla panička první členský trénink venku a nás pochopitelně vzala s sebou. A jelikož je poněkud nemocná a při běhání prostě nedýchá :), nevypadl jsem ze svého tréninkového plánu, jenž zní, naučit se pracovat samostatně. Přesněji řečeno, pracovat samostatně v plné rychlosti a spolehlivě pak přepínat na kontakt. Baví to mě, baví to paničku, objevujeme věci, které nezaběhnem napoprvé. A to je na tom to nejlepší, mimo to, že občas začínám makat opravdu naplno...
Dnes jsme se mimo příjemné procházky na cvičáku také vytočili, s Jančou, Roxankou a Fájenkou. Fairy již začíná chápat systém dvadva, Kimča a Rox si užili hry ve formě agility, já jsem si proběhl pár áček a piloval samostatné náběhy na kladinu a seběhy z ní. Čtverec stále funguje luxusně, aj když na mě panička zkouší různý pohyb v různých úhlech a vzdálenostech. Nicméně kladinky jsem trošku zpomalil. Ale to jen proto, abych si byl stoprocentně jistý svým chováním a na konci měsíce je mohl mít jednoduše dodělané. To prostě půjde. Musí. Když už panička utíká z domu i s antibiotiky, naše úsilí musí skončit dobře :)
A co dál? Postupně nabíráme kondičku na náročnou sezónu, nosíme tenisáky, procvičujeme tríčky, obíhačky, chodíme na dlouhé procházky, cvičíme na balóně. Lovíme veverky. Tedy ne my, jen já jsem se prostě narodil proto, abych vraždil... A na nějaké to zrzavé zvířátko, kvůli kterému často lozím po stromech, jsem si dělal chutě už delší dobu. No pravda, aj Kimík mi chtěl pomoct, ale nebudeme si nic nalhávat, ulovený holub je jistě jeho životní vrchol a jedna velká náhoda :) Váš Smajlena

22.3.2012 - Klidový režim
Koncem minulého týdne jsem začal kulhat na levou přední packu, začátkem týdne tohoto mě to již přešlo. Pravděpodobně jsem si zase jednou zvrtl prstík, jelikož jsem mnohdy neopatrný a bláznivý. Panička mě tedy vyřadila z tréninku, jen jsme doma klikali, packu tejpovala a já sice na procházkách pajdal, ovšem to mi samozřejmě nebránilo v nahánění koček, veverek, různého ptactva či Kimíka. V podstatě byl výsledek snažení o mé zklidnění logicky opačný, bo parsoní energie musí ven. Ale tož co už se mnou :)
Včera jsem si bez větších problémů vyzkoušel na cvičáku pár vychytávek, které mi vymyslel Tomík. Mno, myslím bez zdravotních problémů, jinak se tvářím, že mě panička nikdy neučila pracovat samostatně :) A přestože to velmi dobře umím, musíme to dokázat eště Tomíkovi... Kimíček si standartně převážně hrál a užíval svých oblíbených křivinek.
Když už jsme u našeho Kimčáka, i on je poněkud přeplněn energií. Po svém nedávném zánětu žaludku se stále drží ve skvělé kondici, takto hubeného ho panička snad ani nepamatuje. Zvlášť když je teď ostříhaný, tak je to opravdu sportovec a fešák :) A jak byl miláček zvyknut na náš aktivní režim, ani on neocenil těch pět dní, kdy se nás panička snažila přesvědčít, abychom odpočívali.
Dneska jsme si všichni užili procházku s Jančou a jejími psími slečnami. Jarní počasí nás na poli udrželo víc jak dvě hoďky, my jsme se v rámci možností vyběhali a paničky pořešily vše, co bylo potřeba :)) Váš Smílek

17.3.2012 - Jeden velký výchovný problém :)
Tož poslední dobou trošku nestíháme. Venku je krásně, začali jsme s jarním tréninkem, mně panička naplánovala spolehlivost áček a zrychlení kladiny. A tož na tom teda pracujeme. Kimík si spíš jen hraje, běhá jednoduché sekvencičky a velmi dobře se u toho baví. Ještě lépe se však baví panička, bo jsme začali chodit na cvičák s Tomíkem Glabazňou a jeho Vlaďkou. Velmi vtipné je běhání agility s leonbergrem, teda už Tomík sám o sobě je vtipný, odhaluje moje mezery ve výcviku a aj toto je důvod, proč se na trénink vždycky moc těšíme.
Chodíme pochopitelně trénovat a venčit i s Jančou, Roxy a Fairy, s Áňou a Ronym bo s Radkou, Kessí a Miškou, kterou jsem se podezřele rychle naučil neřešit, a to se občas nechová úplně vhodně :)
No a... řešíme trošku nedostatky ve výchově. Jsem totiž ovlivněn tím svým implantátem a mám poněkud větší potřebu papat. A tak se mi už párkrát povedlo vyskočit na linku a sežrat kocourovo jídlo. Pochopitelně pouze když není nikdo doma :) A panička vůbec netuší, jak mi vysvětlit, že to není zrovna vhodné chování :) Váš Smája

22.2.2012 - Přišlo na nás jaro
Prázdnin si prozatím plně užíváme. A to především proto, že se venku příjemně oteplilo, během dvou dnů roztál všechen sníh, který vlastně letos ani velice nebyl, a pomalu začínají vysychat všudypřítomné jarní kaluže. Hodně času trávíme venku, ale především rekreačně, strašně moc si hrajeme a chodíme na dlouhé procházky.
V pondělí jsme si po ránu vyšli na pole, půda byla nasáklá jak houba, ale to ničemu nevadílo. My jsme si čmuchali, Smája mě pochopitelně nepřetržitě vyzíval ke hře, klasika. Když najednou vyběhli pár metrů od Smajlenky dva zajíci a on se pochopitelně vydal za nimi. Panička se jej však pokusila odvolat a stalo se něco, co by se jí nikdy ani nezdálo! Pan Parson se otočil a přiběhl zpátky!!! Teď panička neví, jestli je to správně, jestli je tohle normální, když je to teriér lovec zabiják. Nicméně v tu chvíli měla obrovskou radost a za hlasitého chválení nechala Smajlíka sežrat hrst granulí a ještě našla v kapsi balónek, tak mohl být Smajlík pochválen opravdu pořádně. Postupně se z toho ale vyvinula hodinová divoká bahenní hra, která nás všechny strašně bavila. Já se prvně na kaluže moc netvářil, po chvíli jsem byl ale jak čuňátko, takže jsem si na své dlouhé chlupy nemusel dávat pozor a blátivé zábavě jsem propadl :) Hráli jsme si pak i cestou domů, kdy nám panička jen házela míček a přemlouvala nás, ať už jdeme dom, přitom jsme jí ale přišli strašně milí, že si tak dlouho neúnavně hrajeme. Občas ale mrskla špatně ovladatelný balónek na šňůrce do vedlejšího rákosí oddělujícího polní pěšinu od močůvky. A já jsem se překonal a dobrovolně jsem do hustého porostu lezl a několikrát dokonce našel hračku dřív, než Smája, což nebývá zvykem. Měl jsem z toho vždy velkou radost, nicméně panička už nebyla tolik nadšená, jelikož jsme byli fakt slušně špinaví.
Včera jsme si byli po zimní pauze zahrát frisbee a všichni jsme byli nadšení. Já především proto, že jsem disky předlouho neviděl, paničku potěšilo, že házela pěkné hody, a Smajlena má extrémní radost vždycky, tomu už se nikdo nediví :) Odpoledne jsme z procházky zamířili na zahrádku, kam tedy míříme vždy, ovšem většinou nás panička nažene domů. Tentokrát se nad námi slitovala. Smajlík našel odporný nechutný tenisák, jenž na vém místě přežíval od podzimu, což panu Parsonovi pochopitelně vůbec nevadilo. Ani náš slalom nebyl zrovna ve formě. Tyčky připomínaly spíše výcvikovou véčkovou metodu, pár jich bylo vylámaných, a tak jsme se omezili na šestityčkovou překážku. Dvanáctá tyčka z každé strany však v zemi zůstala, na jednom konci i jedenáctá, na to byla zem moc zmrzlá, aby je panička vytáhla ven. A tedy, když panička Smáju do slalomu posílala, byl chuďátko úplně zmatený :)
Večer dala panička konečně dohromady sestavu na vystoupení a my jsme byli jejím krokováním v pokoji natolik fascinování, že jsme se jí pletli pod nohy tak dlouho, až jsme si procvičili několik triků. No musela přece panička vědět, jak to bude vycházet s hudbou a parsoním pohybem :)
Dneska jsme vstávali až ve dvanáct a i v tuhle hodinu vylézal Smajlek z pelechu svým tempem. Jeho ranní rituál obsahuje otevření očí a opětovné zavření, jestli mu nedovolíme ještě chvíli spát. Pak se převalí na záda, leží-li v jiné poloze, lehce se protáhne a čeká, až ho někdo podrbe na bříšku. Protože je u toho neskutečně roztomilý, dostane několik pusinek, zatímco já už se začínám ozývat, že by se něco mohlo dít. Panička tedy Smajlíčka přemluví, aby vstal, on se znovu protáhne, skočí z postele a jako baleťák si důkladně protáhne všechny části těla :) Ale jak přejde svou rozebírací fází, musí ho panička hodně prosit, aby večer zase usnul :))
Prošli jsme se do města, kde panička vyřídila pár věcí, a doma na nás čekaly nové disky! Ty moje mi panička schovala na narozeniny, růžový extráč si panička hamouní na trénování bez nás a sonicy extra, které byly Smajleně objednány na zkoušky, jsme tedy museli hned vyzkoušet. Všichni tři jsme z nich unešení, nejen proto, jak jsou krásně růžové :)
Během odpoledne nás také panička vytáhla na poslušnost, oba jsme byli nadšením bez sebe. Také jsme chvíli cvičili s krabicí, Smajlek zkoušel prvky ze sestavy a já zdokonaloval své couvání všeho druhu - k paničkce a od paničky ze všech stran plus kolem paničky. Během dne jsme si také několikrát hráli, protože poslední dobou si pořád hrajeme, a spokojeně jsme usli v peřinách, které se panička od rána neobtěžovala ustlat :) Váš Kimánek



19.2.2012 - Rekapitulujeme jak lenošíme
Tož prvně si tedy musím postěžovat, jak jsem před čtrnácti dny skončil. Z neděle na pondělí jsem celou noc zvracel a kadil krev, takže jsem skončil s týdenními antibiotiky. Hlavně, že mají sousedi radost, jak pěkně nakrmili chudáčky ptáčky a kočičky, když vyházeli zbytky z oken :(
Jinak se u nás nic zvláštního nestalo. Panička se zase flákala po plesech a podobných akcích, vyřizovala stovky mejlů, seminářů a klubových věcí, ve chvilkách spravovala fotky na webu a v ještě menších chvilkách se učila. Dále jsme se zúčastnili několika pěkných procházek s Jančou, Rox a Fájou, s Pavlou a Májou, s Aničkou a Ronym nebo s Romanem, Nelly a Ariankou. Po večerech klikáme a posilujeme na míči, hodně si taky doma hrajeme, přetahujem se a hrajem na schovku, Smajlenka s paničkou dávají dohromady taneční sestavu na vernisáž. Venku teď z bezpečnostních důvodů moc neběháme, napadlo trochu sněhu a občas něco někde zmzlo či naopak tálo. Aj když dnes byla situace lepší a dostatečně jsme se vyblbli oba, Smajlek obíhal a tríčkoval, já si zopáknul jen pár triků.
Na závěr ještě zhodnocení, jak zafungoval na Smáju jeho hormonální implantát, a jakože by už fungovat měl... Docela nijak :) Možná je to tím, že se pro něj panička nerozhodla s žádným konkrétním důvodem, možná proto, že nevěděla, co od něj čekat, a tak si nemůže všímat změn. Takže jediná novinka je v tom, jaký začal mít pan Parson extra kladný vztah k jídlu, vymete misku suchých granulí a chce eště :) Nicméně venku klidně nakryje háravku, vůbec si svou neschopnost reprodukce neuvědomuje. Ale to je v podstatě dobře, aspoň je to pořád chlap :) Váš Akša

5.2.2012 - Kimíček chudáček
V pátek jsem jel na trénink do haly jenom já, protože bylo mínus osmnáct a Kimíček v tomto počasí nechce chodit ani na procházky. Z tréninku by tedy jistě nebyl nadšen, navíc poslední dobou vlivem mrazu začal při chůzi střídat nožičky, oba úrazy se mu také staly v zimě, takže nemá smysl zkoušet, co jeho kolena vydrží. Já jsem si zaběhl jeden sekvencoidní parkurek a pak už jsem jen trénoval kladinku, přesněji rychlé samostatné zastavení, když je panička daleko za mnou, to jsem vždy flákal a zpomaloval brzy. Nyní mě na konci hecuje Janča s masem, tak panička očekává slušný výsledek.
A ani včera si s námi Kimíček srandu neužil, jel jsem s paničkou mrknout na výstavu do Brna. Přestože se do poslední chvíle panička snažila Kimíčka propašovat s námi, mamka byla nekompromisní a zákaz tahat Kimíka do zimy nezrušila. O nic však nepřišel. Já se sice hrnu do všech dopravních prostředků s velkou radostí, až mě v Brně málem přejela šulina, ale cestování v nich mě moc nebaví. Takže prvně autem do Kojetína, oznámení o půlhodinovém spoždění vlaku, tak tedy procházka a hra s Fairy, následně konečně nástup do rychlíku, hodinová cesta, kdy jsem byl plný energie a natěšený, kam že to vlastně cestujeme, v Brně šulinou a konečně k výstavišti. Po pár minutách procházení v hale jsem byl nepříčetný, čmuchalo mě tisíc psů ze všech stran, takže jsem nakonec prožil většinu dne s náhubkem. Zakempili jsme u kruhu Parsonů, kde panička s radostí objevila Leňu s mou příbuznou Jasmínou, i když ségra moje Igi zůstala doma. A na rovinu, nebýt Lenky, vrcholně bych se nudil nejen já, ale i panička. Kromě toho, že jsme tedy na výstavě pěkně nakoupili, pozravili spoustu známých, párkrát se prošli a pocvičili pár triků, to byl den, který už asi dlouho nezažijeme, jestli někdy vůbec. Milujeme agility a sportovní akce! ... Pak už jen opět šulina, čekání na vláček, obsazení kupéčka, poněkud protivná průvodčí, další vláček, autíčko a domov :) No nakonec to byl pěkný výlet, panička si dostatečně pokecala s Jančou a nejen proto je den hodnocen pozitivně, ale prostě by si s ní rači pokecala na cvičáku nebo na poli... Zvláštní nechuť k výstavám :)
Dnes však bylo Kimíkovo neštěstí završeno. Pozdě večer, kdy nás brácha vzal jenom vyčůrat kolem baráku, náš pažravý jorkšír zase jednou objevil lahůdku, kterou někdo ze sousedů vyhodil z okna, a s chutí se nadlábl. Od brzkých ranních hodin však blije a blije, pochopitelně má taky průjem a jednu chvíli vypadal opravdu hrozně. Dopoledne miláček jen polehával, třepal se a každou chvíli z něho letěly kousky nestrávených kuřecích kostí, kterých se předešlý večer nažral. Odpoledne už je trošku lepší, stále sice jenom polehává a občas zvrací, ovšem prazvláštní je, že celý den odmítá rýži s mrkví i piškoty, což se mu ještě nikdy nestalo... Nicméně docela často pije, nesnaží se od nás izolovat, tak snad mu zítra bude líp, jinak zamíříme na veterinu :( Váš Smajlíček

24.1.2012 - Ticking postavený na hlavu
Právě zažíváme nucený zimní odpočinek. Jelikož měla panička teď čtrnáct dní po sobě plesy, nejezdili jsme do haly, a celkově máme omezenou aktivitu. Tedy každý den trénujeme buď venku, a to především jednoduché nekonečné obíhání, občas skokovku, poslušnost či hrajeme frisbee, nebo doma s klikrem, jen zřídka oboje. Samozřejmě se každý den doma přetahujeme a aportujeme, nejlépe za procvičování různých tríčků, bez toho bychom nemohli existovat. Přesto však protestujeme a snažíme se vynutit si pozornost různými způsoby, ale panička docela odolává.
No a už jenom protože je zima a protože se méně hýbeme, prvně za zimu panička spozorovala u mě dvacet dkg navíc, u Smajlenky tak pět až deset. Úplně navíc nejsou, zvlášť u Smáji, kterému v sezóně lezou žebra čtyřidvacet hodin denně, nyní jen v určitých polohách. Leč toto je také tím, že konečně před necelým měsícem nabral zimní srst. Dal si na čas, ale co by taky s hustými chlupy dělal, když je venku něco mezi jarem a podzimem a když nasněží, tak je to maximálně pár centimetrů a maximálně na půl dne. Ovšem přesto je pan parson nyní pěkně flekaťoučký, zadek má černě potečkovaný a letos velká novinka! Na černém fleku u pravého ucha mu začaly vyrůstat bílé chloupky, prostě obrácený ticking :)
A víte co? Uběhl teprve měsíc od Vánoc a my už jsme sežrali víc jak půlku pamlsků, které nám Ježíšek naježil...
Nakonec ještě přikládám fotku z Radčiného úžasného maturiťáku :)) Váš Kimeček





13.1.2012 - Hamouni jedni
Poslední týden před uzavřením známek panička makala, ovšem díky tomu, že dvakrát opustila odpoledko, měla dostatek času i na nás. Například v ponděli jsme si zašli jen tak zablbnout na cvičák, ve středu pak taky. Panička nám házela tenisák a my jsme se sním nepřetržitě naháněli, vrčeli na sebe, kousali se, snažili se jeden druhému balónek vzít a já jsem ho Kimíčkovi pochopitelně i cpal do oka, aby se se mnou o něj přetahoval :) Potom však Kimík chytl svůj hamounoidní záchvat, křečovitě se do tenisáku zakousl a nechtěl se jej za žádnou cenu vzdát, to se mu občas stává... A tak jej panička připla na vodítko a ťapkali jsme domů. Kimík s míčkem v mordě čmuchal, čůral, dokonce hodil bobek :) Odolal i mně, když jsem se mu ho několikrát pokusil ukradnout a tahal jsem ho při tom za chlupy, což za normálních okolností nesnáší a vždycky to na něj zapůsobí a hračku mi odevzdá :) Hrdě však pochodoval po ulici, až jsem paničku přemluvil, abychom to vzali ještě přes pole. To si Kimík představil, jak by ho pak asi pusinka po dlouhé cestě bolela, a tenisák vyplivl. V tom jsem se jej zmocnil já a pyšně jsem jej donesl až domů :) Ovšem já jsem si jej vždycky odložil, přečetl vzkaz, co nám tam nechala nějaká fenečka, přeznačkoval ho, a opět jsem balónek vzal. Prostě jsem to měl vymyšleno líp :) Rozhodl jsem se, že novou hračku umístím na zahrádku, kde na mě do příště počká, a tak jsme si tam ještě s Kimíčkem opět dostatečně pohráli, až nás panička opravdu nahnala domů.
Dále jsme byli ve čtvrtek na velké procházce s Jančou, Roxy a Fairy, venku trénovali poslušnosti, doma se bavili společným přetahováním a hraním na schovku, už nám panička zvýšila obtížnost skrýší a hledáme opravdu poctivě, baví nás to a více méně jsme v nálezech střídavě stejně úspěšní :) Také poslední dobou posilujeme na balóně, což je taky bezvadná aktivita, a samozřejmě klikáme. Já už krásně, zvedám dvě nohy stejné strany, až má ze mě panička opradu radost :)
Včera byla panička na Jančiném maturiťáku, který si nakonec užila opravdu maximálně dostatečně :) A v tombole vyhrála zase chlast :)) Tentokrát soudek piva... Aj s Jančou pak spala u Radky, kde dneska zůstaly až do oběda, a hromadně se přesunili do KáeM na společnou pocházku. A jelikož šla s námi i Radčina desetitýdenní pyrenejská Miška, v rámci zachování dobrých vztahů mi dala panička náhubek a stopovačku. Procházka proběhla bez větších potíží, jen jsem občas na Mišku brblal, když za mnou chtěla jít, a asi dvakrát jsem se ji pokusil zneškodnit. Ale z celkového pohledu to bylo OK. Váš Smajlík

8.1.2012 - Záplavy na kopci, jak podivné spojení slovní
Během týdne pořád střídavě pršelo, poprchalo či zrovna schlo to, co napršelo. Aj tak jsme ovšem běhali po venku, trénovali tríčky, obíhali stromy, makali na skokocve, házeli tenisáky a hodně jsme si hráli. Po večerech nám především panička zacpávala pusinky nějakou žvýkací dobrotou či pískací hračkou, neb všecko jaksi nestíhala, ale pochopitelně jsme si i hráli a cvičili s klikrem. Smajlík poctivě piluje chůzi po zadních vzad, vpřed i otočky, chůzi bokem na obě strany, samostatné plazení vzad i vpřed a válení sudů na dálku, ovšem především zdokonaluje zvedání dvou pravých či levých paciček zároveň. A kromě toho, že mu to jde, se mu panička strašně směje, protože na procházkách už nějaký čas při očůrávání zídek nezvedá jen jednu zadní hnátečku, nýbrž použije i přední, kterou se o zeď opírá. Neuvěřitelně vtipné :) Já procvičuji kdeco všecko možné různé, již samostatně používám zadní tlapky a ještě pořád se mně panička nepřestala snažit pomocí schapingu vysvětlit, že bych mohl někdy něco vzít do tlamičky, to mě totiž ještě nikdy nenapadlo :) Situace se stále nemění...
No a když jsme dnes dojeli z intenzivek, čekalo nás nemilé překvapení. Zatímco si sousedi vyjeli na výlet, praskl jim doma kotel a prvně plaval celý jejich byt, postupně potom sklepy pod ním, tedy náš, garáže, tedy opět i naše, a mamka to zaregistrovala až v době, kdy tekla voda pod prahem sousedovic bytu po chodbě. Takže super, místo toho, aby si panička odpočinula a pustila se do učení na pololetky, lítala s hadrem či mopem střídavě ze sklepa do garáže, stěhovala z regálů zavařeniny, lyžáky a další věci, které mají lidé obvykle v těchto místnostech uložené, také běhala do popelnice s desítkama různých krabic poněkud nacuclých vodou. Kulturní odpoledne. Večer mamka objednala pizzu a panička porušila svůj dokonalý dietní plán, ale tohle si vážně zasloužila... Mno a název článku proto, že na Plačkov, který obýváme, se jede více méně pořád do kopce. Váš Kimík