Sezóna 2008

Nezačali jsme zrovna dobře, nabrali jsme spoustu zkušeností a konec byl už lepší

Přes zimu na agi asi jezdit nebudu... na tanec jsme nakonec nejeli, zkoužku máme, coursingy jsme zkusili jen jednou, ale když bude čas tak zase zajedem... Na nějaké té voříškiádě jsem byla, záchranařinu děláme. Přes zimu se zaměřím spíš na poslušnost a hlavně, aby se Kimík poněkud nezakulatil tak budeme hodně chodit na procházky a na naše pidi mini treky s Jančou a s Roxinkou... Celkově chci spíše odpočívat... Na jaře se uvidí co bude dál...

Stav lapačů prachu po první sezóně :)

KLUBOVKY O SNĚHOVOU VLOČKU, ANEB S HORKOU NESROVNATELNÉ
Omlouvám se, co jsem kdy o Aničce a její organizaci řekla. Po zážitku z Horky jsem tušila, že nic horšího už přijít nemůže. S Aničkou jsem se domluvila, že se sejdem na cvičáku dřív a postavíme první parkur. Proto jsem v neděli, 30.11.2008 přišla na cvičák na půl deváté a procvičovala s Kimíkem zónovky, hlavně áčko a dokonce jsme udělali sbíhanou zónu s tím, že jsem stála metr od áčka. Po chvíli přijela Anička, autem. Jen co začali nosit tašky a krabice z auta, pochopila jsem. Než Anička věděla, kolik toho dostanem od sponzorů, nakoupila nějaké konzervy a pískací hračky, aby bylo alespoň něco. Tohle bylo naprosto zbytečné, jelikož sponzor zajistil plno granulí, misek, hraček, pamlsků, a dokonce i krásný batoh a dvě flisové psí deky. Z minulých klubovek zůstaly létající talíře, pamlskovníky a klikry. Účast všech kurzistů i pokročilých byla celkem vysoká. V začátečnické skupině chybělo pouze pár týmů a ti zkušenější se sešli skoro všichni. Jako na pravých závodech se všichni hned po příchodu povinně zaprezentovali a stylově dostali i balíček vzorkových granulí. Za chvíli bylo vše hotové a začalo se běhat. Na rozběhání byla hra, kterou běželi i začátečníci i pokročilí. Kimík se tak strašně nepředvedl, až to pěkný nebylo. Rychlost by aji šla, ale první pokazil náběh do slalomu a nakonec klokaním skokem odskočil áčko. Nakonec z toho bylo 7.místo, takže opravdu nic moc. Potom už Kimík jen opočíval, protože další dva běhy byly pouze pro začátečníky a to jumping a klasický open. VŠICHNI si odnesli opravdu PARÁDNÍ ceny. Každý dostal za běh tašku s několika věcmi a první příčky samozdřejmě mnoho dalšího. I přes naše strašné umístění jsme si odnesli skvělou přetahovací hračku a několik balíčků granulí.Většina cen však byla pro kurzisty. Naše klubovky byly naprosto dokonalé. Jedinnou výhradu mám, že mohly být běhy dopředu vymyšlené a více propracované, ale jinak bylo vše OK. Bleskové přestavování parkurů, nástupů závodníků na start, vyhlášení, ceny. Prostě paráda. Úrovní se závody přibližovaly kdejakým oficiálkám a myslím, že v příštím roce můžeme pořádat minimálně neof určitě. >>> FOTKY

MS REVIVAL, TAK TO SE POŘADATELŮM FAKT NEPOVEDLO
V sobotu, 22.11.2008 v sedm hodin ráno nastupuju do auta k Šárce a s námi jede i Janča s Rox a Bára je v kufru. Pokračovali jsme na náměstí, kde jsme se domluvili na plánu cesty s Martou a Merlinem, naložili jsme Aničku s Luckym a Elišku s Bobem a vyjeli směr Horka nad Moravou. Zabloudili jsme opravdu hodněkrát, odbočovali na všechno možných i nemožných odbočkách a pravidelně špatně, přitom sněžilo, bylo náledí, potkali jsme pět bouraček a špatně jsem navigovala samozdřejmě já :)) Nakonec jsme tedy na místo dojeli, zaprezentovali se a obsadili krásné místečko na balkóně. Rozdali jsme si krásná, zbrusu nová trička našeho klubu. Jsou krásně zelená se skvělým logem. Přihlásili jsme si družstvo s vystihujícím názvem „Rolling dogs“ a začalo se během large družstev, kde neměl Kroměříž nikoho. Následoval jumping družstev, kde běhali Anička s Luckym, kteří se bohužel diskli za čas a Janča s Roxy a s dvěma chybami. A pak přišla naše chvíle. Na to že to byl mistrovský parkur Kimík běžel skvělě! Čistý, rychlý běh, ale stejně jsme nachytali něco za čas. Barunka se diskla a Merla taky a tak naše družstvo skončilo na 2.místě (ostatní se většinou diskli). Eliška s Bobem se diskvalifikovala. Dále byl na programu open jednotlivců. Anička s Luckym doběhli na 2.místě (aby taky ne, když se zbytek diskl:)) a Janča s Rox byla bohužel mezi tím zbytkem. My jsme se s Kimíčkem opět předvedli a čistě jsme se ocitli v cíli, bohužel s trestňáky za čas. I přes to jsme obsadili 4.místo. Šárka s Bárou předvedli krásný bezchybný výkon, který bohužel stačil jen na 3.místo a jak Marta s Merlinem tak Eliška s Bobíkem se diskvalifikovali za čas. S dobře rozběhanými jednotlivci jsme se těšili na neděli. Cesta byla už poněkud klidnější a většinou (ale fakt jenom většinou) jsme trefili napoprvé. V něděli se začalo běhat openem družstev. V medících se diskla Anička s Luckym, opět za čas a Janča s Roxinkou za hloupě naběhlý oblouček a skokovku ze špatné strany. Našemu družstvu se vedlo lépe a i přes Barunčinu diskvalifikaci jsme doběhli s 2.místem, my krásně, rychle a čistě a Marta s Merkym s časovou strátou, kterou jsme ostatně měli taky. Po běhu měl následovat jumping large a s rychlostí přestavování parkurů a běhů jsme se na dvě hodinky vydali do místní restaurace. Všichni jsme rozmrzli, najedli se a šli zpět do haly. Jelikož nebyli pořadatelé schopni za celé dva dny vyvěsit startovku a program běhů a na poslední běh si jen tak změnili pořadí běhů, naši medíci zmeškali běh jednotlivců. Škoda, měli jsme šanci na bednu. A potom jsme na parkur nastoupili já s Akimečkem. U slalomu jsem ho zbytečně vyvedla do velkého obloučku a chytli jsme odmítnutí a potom Kimulík shodil laťku, k tomu jsme přidali časovou penalizaci a byli jsme v cíli. Pořadí v hěhu dopadlo následovně. Bára 3.místo, Bobeš 4.místo, Merlin 5.místo a Kimík 6.místo. Zvědavi na součty a vyhlášení jsme čekali až do konce a potom k nám přišla pořadatelka a se slovy, že ceny nejsou koupené nám předala šest Siest a my že máme odjet domů. Cesta zpátky už nebyla tak veselá, jako předtím. Nikdo nepromluvil. Všichni jsme si jen v hlavě skládali ty krásné mailíky pořadatelům, jelikož výše popsané nedostatky nebyly zdaleka všechny. Nechali jsme si přeposlat výsledky a v součtech jsme dopadli následovně. Družstvo Rolling Dogs 1.místo, Aniččino družstvo 1.místo, Barunka v součtech jednotlivců 1.místo, já s Kimčou 2.místo. Takže my tam dva dny mrznem, jedeme takovou dálku, platíme startovný a oni nemají ani tu slušnost předat nám ty blbý Siesty na stupních vítězů. To pořadatelé fakt po***li a buďte rádi, že jsem článek nepsala ještě v náladě v neděli večer. >>> FOTKY

CHVALNOVSKÁ POHODIČKA IV, ANEB ZÁZRAKY SE DĚJÍ
Hodně dlouho dopředu jsem se těšila na jeden podzimní víkend s datumem 11.-12.10.2008. Dva dny závodění ve skvělém prostředí, nocování u nás na chatě a hlavně Janča s Roxy. V sobotu ráno jsem dojeli na místo, zaprezentovali se a já šla na prohlídku parkuru. Janča byla mezitím na měření a jelikož panu rozhodčímu spadlo měřidlo na zem, Roxa se rozhodla, že se k němu nepřiblíží. Na rozhodčího zavrčela a ten řekl, že psa nezměří, jestli ho někdo nepodrží. Proto mě Janča vytáhla z prohlídky v polovině času a já šla Roxinku podržet. Měření jsme zvládli a já se svým štěstím startovala zase hned jako první. Pěkný open nám postavil pan rozhodčí Glabazňa a Kimeček překvapil svou rychlostí. Já výpadek na parkuru a navedení psa na špatnou překážku. Miláček letěl dopředu, ale naštěstí letěl správně. Zorientovala jsem se a s vynechanou tyčkou ve slalomu jsme doběhli do cíle. Následovala zkouška, kterou nám taktéž postavil Glabazňa. Pěkný, lehký a běhavý parkur jsme zvládli ve skvělém čase a bez chyby na VÝBORNOU s 2.místem! Nakonec se běžel jumping od pana rozhodčího Grygara, který byl nejenom škaredý a moc technický, ale Kimeček se rozhodl, že se bojí do tunelu a po třetím odmítnutí jsme byli diskvalifikováni. Takže do sobotních součtů nemůžeme mluvit, stejně tak jako Janča, které se podařilo disknout ve zkoušce a v jumpingu, ale open doběhla s dvěma odmítnutími a jednou chybou. Já skvěle naladěná, Janča už poněkud hůře jsme se v neděli zabydleli a závody jsem začínala zase já. Opět technický open postavil pan rozhodčí Grygar a my se s přeběhnutou dálkou a menší časovou ztrátou umístili na 8.místě (z osmi doběhlých závodníků xD). Následovala tolik obávaná zkouška od Grygara a my jsme doběhli bez chyby, s druhým nejrychlejším časem na VÝBORNOU s 1.místem! Dokonce i Janča doběhla, s jednou chybou na odskočené houpačce na výbornou s 3.místem! Poslední běh, jumping a já už běžela jen na rychlost a na krásu. Nádherný rychlý běh, ale čtyři překážky před cílem si to Kimík po tunelu zamířil na skočku přímo, místo aby se stočil za mnou. Chyba to byla moje, protože jsem nepočítala, že by ho něco takového vůbec napadlo, ale jinak to byl běh krásný. Jančino skóre bylo za neděli open disk a jumping s chybou ve slalomu. Nakonec jsem byli v celkovém součtu SA1 1. za oba dny! Takže konečně jsme se dočkali úspěchu v agility a hlavně té mojí vytoužené zkoušky! Do dvojek potřebujeme ještě jednu zkoušku, ale já stejně zůstanu v jedničkách. Závody se povedly pořadatelsky, celkem nám vyšlo i počasí a hlavně mám velikou radost z výkonů Kimíka i Roxinky. Příště jedem ve větším počtu a snad budem ještě úspěšnější! >>> FOTKY >>> VIDEA





HAPPY DOG DAY BZENEC 2008, ANEB ŠTĚSTÍ NÁS OPUSTILO
Dlouho jsme se rozmýšlela, jestli na voříškiádu do Bzence 4.10.2008 vůbec pojedu. Nakonec mi Zuzka nabídla, že mě vezme a tak jsme se tedy odhodlala jet. Od rána poprchalo, ale pořadatelka slíbila, že kruh bude na písku a proto psi nebudou moc špinaví. Celá výstava se konala v areálu jezdecké stáje. Na místo jsme přijeli, zaprezentovali jsme se a šli si sednout. Lavičky byly naskládány kolem písčitého prostoru asi 4x4 metry, ale to jsme ještě netušili, že to je onen "výstavní kruh". Po opravdu skvělém zjištění, že je přihlášených 49 psů rozdělených do dvou kategorií (voříšci a bez PP), z toho v naší kategorii je jich 32 jsem si přestala dělat naděje. V kruhu jsme se mačkali po deseti a všechno co po nás chtěli bylo, že jsme chvíli chodili dokola, zapsali si pár "nejhezčích" psů a potom nás poslali pryč. Pořadatelka začala slovy, že vybrali hlavně pejsky alespoň trochu připravené na výstavu, co se týče vychovanosti a úpravy. O to víc mě dorazilo, že do užšího výběru deseti psů se dostala výmaračka, která "šla" celou dobu před námi a celé předvádění nám pokazila svou nevychovaností. My jsme samozdřejmě vybráni nebyli. Následovala soutěž "Pejsek šikula", kde si Kimeček neodpustil neustálé otáčení se na háravou Kiru, ale přesto si myslím, že předvedl pěkný výkon. Potom soutěž "Podoba pána a psa", kde jsme ve trdé konkurenci, často opravdu psotýrajících oblečků zase neuspěli. Nakonec byla "Překážková dráha", tvořená šestityčkovým slalomem, tunelem a skočkou. Celé to bylo na čas. Ruční a hodně pochybná časomíra, kdy si každý vybíhal v jinou dobu se nikomu moc nezamlouvala. A to Vás potom opravdu NASERE, když skončíte s časem 6:11 na 4.místě a před Vámi je pes s časem 6:09. Do soutěže se celkově přihlásilo 42 psů, proto jsme skončili hodně dobře. A stejně nejlepší na všem je, že na prvních třech místech jsou domácí. Nakonec jsme pochopila, proč se na třetí ročník přihlásilo tak málo psů. Možná to bylo počasím, možná neúspěchem, možná neustálému nadržování domácím, možná... Nevím čím to bylo, ale tady se mi prostě nelíbilo a příští rok už nejedeme.

SPECIÁL JEDNIČKÁŘŮ, ANEB RYCHLOST NA ÚKOR BEZCHYBNOSTI
Pro mě dobrá zpráva, že v sobotu 13.9.2008 bude kolem 10° a pod mrakem. To by mohlo znamenat, že pes nebude umírat horkem a bude makat. V naději na složenou zkoušku jsme se tedy vydali smět Psí škola na Ostrově Brno. Vzorně jsem vytiskla mapu a popsala všechny ulice, kama máme jet a co nás nepotkalo? Máte pravdu - objížďka! Takže jsme se vydali po oranžové šipce, která nás však nenavedla na správné místo a tak jsme začali bloudit po šílených ulicích Brna. Zeptali jsme se osmi lidí, kteří nás samozdřejmě navedli každý jinam, ale přesto jsme nakonec na poslední chvíli na místo dorazili. Na speciálu se sešlo necelých 60 psů, všichni v kategorii A1. Po rychlém a dobře zorganizovaném úvodu se šlo na prohlídku openu. Parkur se mi moc líbil, nebylo tam moc pastiček a byly tam pěkné rovinky na rozběhnutí. Startovali jsme hned jako druzí, takže moc času na rozehřátí nebylo. Přesto jsem si před parkur položila štřívko a piškoty a začala Kimínka vysílat na mamku jako "Vem si ji, drž ji, trhej!!". Chytl nerva a na start jsem si štěkajícího psa donesla v náručí. Začalo se rovinkou o třech skočkách a slalom. Krásný trysk přes překážky a samostatný, proskákaný slalom. Potom nějaké kolečko ze skoček, zvládnuté na jedničku a ve skvělé rychlosti. Kladina, jak jinak než překlusaná, ale na sestupce se rozběhl a klokaním skokem přeskočil zónu. Přes nějaké ty okoláčky jsme se dostali k áčku a opět skok z áčka, za který by se nemusel stydět ani klokan. Náladu mi spavila jen vzorová houpačka, celá přeběhnutá a se zalehnutou zónou a trysk přes rovinku do cíle. Celkově 10 tr. a 7.místo. Potom se běžela zkouška. Opět seskok z půlky áčka a tryskem způsobená laťka na zemi. Kimeček totiž jak letí tak nehledí a laťky za sebou nechává na zemi. V krásném čase na VD a 10.místo. Ukázka dog frisbee a přestavba na jumping proběhla rychle a zase jsme se ocitli na startu. Rozběhaný Kimeček si zase nelámal hlavu s pořádným odrazem a jedna laťka na zemi zůstala. Pěkný čas by nám vynesl třetí, takto z toho bylo pouze 7.místo. Podívali jsme se na vyhlášení a vydali se na cestu domů. Opět jsme se ptali a opět jsme zajeli blbě. Nakonec jsme trefli správnou cestu a šťastě dojeli domů. Závody byly výborné, málo psů, skvělé počasí, výborně zorganizované. Až na Akimkovy skoky v nesprávnou chvíli si myslím, že i on dneska běhal krásně. Závody se pořadatelsky velmi povedly, přestavby parkurů byly hodě rychlé a rozhodčí nedělala přestávky, zkrátka vše probíhalo jak mělo. Pokud se do příštího roku nedostaneme do A2 (což se asi nedostaneme) tak se v Brně objevíme zase :) >>> FOTKY



VOŘÍŠKIÁDA BRNO, ANEB ZASE NA BEDNĚ
V pátek jsme pěkně psa okoupala, zavedla ke kadeřnici, vyčistila mu zuby a potom jsem si ho všemožně udobřovala. To všechno, jenom abychom se co nejúspěšněji mohli zúčastnit voříškiády v Brně 6.9.2008. Vydali jsme se na cestu a trochu netradičně jsme nestíhali já s mamkou, Janča s Roxy byla na místě včas. Měla s námi jet i jančina maminka, ale bohužel se po operaci kolena necítila, že by mohla nastoupit do soutěže senior handling (s tímto účelem by jela) a Janča tedy jela jen se svou psí partnerkou. Na místě jsme se zaprezentovali, Janča si vyzvedla svoje skleničky (každý 10. přihlášený dostal skleničky :D) a šli jsme zakotvit. Poprvé jsme na závodech otestovala klec, která se mi celkem osvědčila. Po chvíli přijela i Zuzka s Rajah a Kirou a tentokrát s oběma rodiči a mohli jsme začít. Začalo se soutěžemi "Pejsek šikula", kdy se Kimeček odmítl plazit po rozpáleném asfaltě a už vůbec ne dělat mrtvého nebo válet sudy. Skončilo to tím, že odmítl svůj nejoblíbenější pinkací balón a proto jsem rači z kruhu s neochotným psem odešla. Zuzka s Rajah se v této soutěži umístila na 3.místě. Potom byla na řadě soutěž "Podoba pána a psa", kde jsm se umístili na krásném 4.místě ve velké konkurenci a odnesli jsme si krásnou velkou stužku. A konečně byl čas na samotné vystavování. Nejprve jsme šli do kruhu já s Kimíkem. Byli jsme tam jen tři, což se mi ještě nestalo, takže bedna byla jistá. Navíc v mojí kategorii byli dva buldočci, jeden vyžraný a přerostený a aby toho nebylo málo tak agresivní a nevychovaný a druhý vyžraný a líný.V nesnesitelném horku bylo trochu pochopitelné, že se psům nechtělo chodit po kruhu, ale tohle bylo fakt moc - kluk co ho vystavoval ho za sebou doslova škrtil na obojku a postoj jim nic neříkal. To vás potom opravdu zamrzí, když vás ta nevychovaná potvora porazí a vy jste až na 2.místě a o to víc, když se potom dozvíte, že rozhodčí je chovatelka buldočků. Janča s Roxinkou v poněkud větší konkurenci obsadila 1.místo a Zuzka s Rajah taky, s Kirou potom 3. V soutěži "O nejlepší fenu bez PP" se Roxinka umístila na 2. a Rajah na 1.místě. Pokračovalo se soutěžemi "Dítě a pes". Po hodně horkém dni se Kimečkovi moc makat nechtělo, ale v nepozorovaném okamžiku jsem škubla vodítkem a do ouška mu zašeptala ať konečně pohne tou prdelí a povedlo se. Ze soutěže jsme si ve velké konkurenci odnesli 1.místo a odnesli jsme si pohár a samozdřejmě skleničky;) (Zuzka je má taky :D). Janča s Roxy ani Zuzka s Rajah se bohužel neumístili. Potom byla soutěž senior handling, kde místo Jančiné mamky nastoupila moje s Kimíkem a chudáček už byl hotový, navíc mamka to s ním moc neumí a proto jsme neuspěli. Navíc perlička byla, že Zuzčin taťka vystavoval Rajah a když se ho rozhodčí ptala, do jaké skupiny FCI patří odpověděl "Tři, dva, jedna, já nevím:)" a Zuzčina mamka mu na to řekla "Nemohla sis vybrat jinou? Vždyť jich je jenom pět!" No, ne že by na tom moje mamka byla líp. Celou dobu jí tlouknu do hlavy jak se pes očkuje, odčervuje, krmí a hlavně, že je to FCI 3. Přijde rozhodčí, zeptá se na FCI skupinu a mamka jí na to odpoví "Myslím jedna ne?". I přes Kimovy stávky a výpadky, které mu mimochodem odpouštím kvůli počasí si myslím, že byla kroměřížská výprava (a my konkrétně) hodně úspěšná! >>> FOTKY

PRVNÍ CVIČENÍ NA NOVÉM CVIČÁKU, ANEB NA DRUHOU STRANU MĚSTA
Moc jsem to teda nevymyslela. V úterý 26.8.2008 jsme poprvé cvičili na novém cvičáku poslušnost. Cesta přes zacpané město, na mostě zákaz odbočení. Kimeček v autě stihl aji usnout a přijela jsem se spožděním. Sešli jsme se v neobvykle hojném počtu. Já s Kimulkou, Roxinka, Rajuška, Kiruna, Bully, Dáša, Pheobe a Petrova Dorota s Caesarem, kteří se na nás jen dívali. Zacvičili jsme chůzi u nohy (zjistili jsme, že na velkým prostoru se moc nachodíme, takže jsme se zase smrskli na malý čtverec), obraty, polohy, odložení, překážky, přenášení, hlídání a potom jsme si asi hodinu povídali. Hlavním tématem bylo předseda agility, jak vyšoupnout Aničku a kdo bude dělat předsedu místo ní. Došli jsme k závěru, že počkáme na členskou schůzi. Na novém pozemku se cvičí dokonale (ale stejně jsem objevila mamutí past:D) a už se nemůžu dočkat prvního běhání agilty :) >>> FOTKY

NOVÝ ZAČÁTEK, ANEB PODAŘILA SE MI VELKÁ VĚC
Konečně se mi podařilo, před několika měsíci nemyslitelné. 25.8.2008 se záchranářský cvičák spojil dohromady s agility a společně jsme se přestěhovali na nový, skvělý pozemek k Dance do firmy do Horních zahrad. Rovný veliký povrch! A hned při stěhování jsme měli žážitek. Roxinka lítala, hrála si s Kimíkem a nějakým záhadným způsobem si urvala dráp, ale škaredě. Petr měl zrovna na telefonu veterináře, takže mu řekl, ať vyrazí a byl tak hodný, že nás vzal na veterinu. Po cestě, když jsme stáli na křižovatce si neodpustil poznámku "Jeďte, tady jde o život!" a zázračným způsobem se to najednou pohlo. Na veterinu jsme dojeli, Roxinka dostala slušivý náhubek a veterinář jí nožku ošetřil. Zaplatili jsme a jeli domů. Snad se nám to už nestane.

HANÁCKÉ PŘEBORY, ANEB JORKŠÍR TO NATŘEL OVČÁKŮM
A je to tady. 23.8.2008 sobota ráno a já vstávám. Rychle jsem se umyla, oblekla a nasnídala, vyvenčila jsem psa, sbalila věci, mamku a Kimína a vyrazili jsme na místo srazu s Jančou a Roxinkou. Po menších komplikacích se nám povedlo nastoupit a vyjet vstříc novým psím zážitkům. Dorazili jsme do Vlkoše a já s Jančou jsme šli občíhnout terén. Po příjezdu veterináře nás pustili do areálu a my šli zakotvit u stolu, kde na nás čekal Petr a Daniela se Sunny. Šli jsme si vylosovat startovní čísla a dopadli jsme takto, Daniela 1, Janča 9 a já 15. Nebyli jsme štěstím bez sebe, ale los je los. Následoval nástup a hned po něm nastala chvíle pro Danielu se Sunny. Krásné volno, předpisové přivolání, dobrá chůze u nohy na vodítku, ale chůze u nohy bez vodítka bohužel skončila tím, že Sunny chytla rapla, nenechala se napotřetí přivolat a ze zkoušky vyletěla. Potom jsme chvíli čekali a přišla řada na Janču. V základní části získali krásných 45 bodů z 50. Trochu mi zvedla náladu, že to nemůže být až tak těžké, ale přesto jsem byla na Kimovy výkony moc zvědavá. Osudných několik minut nastalo. Podala jsem rozhodčímu hlášení a ten mě poslal na odložení. Zatím co naše dvojice Akim (ten karelský medvědí) cvičili jak slimáci, já jsme se modlila, aby se mi pes nezvedl z odložení. Povedlo se a my nastoupili na část poslušnosti. "Volno s přivoláním" proběhlo dobře, jenomže nám pan rozhodčí odečetl 1 bod, protože Kim šel vlažně (klusem). "Chůze u nohy na vodítku" máme mínus 2 body, protože jsem se tak soustředila jak leze pes, že jsem si neuvědomila jak lezu já a šla jsem tak křivě, že jsem narazila do pásky, ohraničující cvičební prostor. "Chůze u nohy bez vodítka" mínus 2 body, protože mě Kimík v obratech obcházel zeširoka. "Sedni, lehni, vstaň" tak mínus 1, protože jsem mu lehce pomohla vodítkem. Za základní část jsme celkem získali 44 bodíků! Následovalo dlouhé čekání a skupinové cviky. Janča s Roxy za 44 bodů, já s Kimíkem za 49 bodů. Jeden bod jsme stratili na nepříjemném materiálu, prakticky nevím proč. Celkově tedy 93 bodů ze 100! Jelikož to byly závody, kdo složí zkoušku líp, útočili jsme na 3.místo! Měli jsme stejně bodů jako rotvajlerka, proto o výsledku rozhodl los. Na mě se usmálo neuvěřitelné štěstí a já si vylosovala umístění! Krásný pohár, diplom, 10kg Anky, batoh - to je všechno moje! A aby toho nebylo málo tak jsem dostala cenu za nejúspěšnějšího mládežníka. Takže krásný talíř, diplom, 10kg Dante a další batoh - to je zase moje! Opravdu neuvěřitelné! Takže původně jsem si jela splnit sen, přesněji tedy zkoušku ZOP. A nejen, že ji máme a rovnou na výbornou, ale taky jsme v jeden den dvakrát na bedně v poslušnosti! Zkoušky (závody) byly moc vydařené - skvělí pořadatelé, dokonalé ceny, výborná atmosféra, neuvěřitelné štěstí a makající pes a nepostradatelná Janička - tak mi to vyhovuje! Příští rok jedu, buď závodit v ZOP nebo skládat ZPU1 zas a ráda! >>> FOTKY



HOLEŠOVSKÉ HOPSÁNÍ, ANEB NÁŠ PRVNÍ POŘÁDNÝ USPĚCH V AGILITY
Konečně jsem se dočkala! Jsme na bedně v agility! Je sobota večer, prší a já přemýšlím, jestli na nějaké neoficiálky vůbec pojedu. Navíc jsem se na poslední chvíli dozvěděla, že startuju v kategorii pokročilých v konkurenci šestnácti týmů, mezi nimiž je i A3 Terinka. A takových soupeřů tam bylo spostu. Jenomže pravidla zněla jasně, máš výkoňák, startuj za pokročilé. Nakonec jsem se přemluvila a neděli, 17.8.2008 jsem se vydala na místo srazu. Po cestě se pes vyvenčil a Janča s Roxy a jejím dědou přijeli na místo skoro včas. Vyrazili jsme směr Holešov. Trochu jsme se přepočítali s časem a dorazili jsme až téměř na poslední chvíli, ale zvládli jsme to. Na holešovském cvičáku nás přivítala přímo kroměřížská delegace. Šárka s Bárou, Marina s Baxem a Dennym, Aniška s Lackym, Bára s Cooprem (moderátor se zeptal: "Ten pejsek je Kůpr nebo Kopr?":D), Verča s Lukinem, Maruška s Benjim, Lucka s Jenny a k tomu my dvě a naši experti. A na dívání přijeli členové rodin a taky výcvikář Rosťa. První byla na řadě hra. Za čistý a rychlý běh jsme si odnesli balíček Bonparů a psí tyčinky. Potom byla chvíli pauza a než jsem se nadála, byl první kroměřížák na parkuru. Celé dopoledne měl Kimi o zábavu postaráno. Několikrát jsme byli venčit, měl tam kamarády. To mu zvedlo náladu a hlavně, byla jsem na něj hodná. A najednou přišla naše chvíle. Pokročilí - jump. Kimča běžel a běžel rychle. Běžel rychle a taky běžel čistě. Bohužel tři překáky před cílem, slalom. Akimek s ním nemá problémy a ze začátku i proskakoval, ale háravka před námi udělala své. Prošel ho s čumákem na zemi, ale alespoň proklusával. A poslední tyčku jakoby vynechla a střčil za ni čumák. A chyba byla na světě. Mohli jsme být třetí, nakonec jsme pátí. Uběhlo pár hodin a zase jsme přišli na řadu. Tentokrát open. Po celém dni běžel Kimík neobyvkle rychle a bezchybně. Tímto během jsme si vyběhali krásné 3.místo! Pořadatelé ale nevyvěsili výsledkové listiny a napínali nás až do poslední chvíle vyhlašování. A aby toho ještě nebylo málo tak máme 3.místo ze součtů! (mohli sme mít první:( bože ten slalom...) Tentokrát byl Kroměříž hodně úspěšný a ikdyž jsou to neoficiálky, příští rok se tam rádi vrátíme.

DALŠÍ PŘEDVÁDĚČKA, ANEB ZASE SE PŘEDVÁDÍME
Další úspěšná předváděčka, 4.8.2008, opět na Pionýrské louce a opět pro příměstský jazykový tábor. Kimík běhal, ne sice tak, jako v červenci, ale i tak to byla radost se se něj dívat! A Roxy tam nebyla. Konečně jsem odhalila, proč Akim na závodech neběhá a přemýšlela jsem, jak to vyřešit. Hlavním problémem je, že Kimča potřebuje psychyckou podporu svých psích kamarádů. Takhle se na závodech nudí, nerozveselí ho ani procházka, ani koupání, ani hra s jeho oblíbeným plyšákem a dokonce nejde ani na tvarůžky. Když tam má svoji Roxulku, je v pohodě. A dalším problémem je jeho nedůvěra k cizím lidem, zvlášť mužského pohlaví a zvlášť na parkuru. První problém mám vyřešený, Janča se na poslední chvíli přihlásila do Chvalnova a Kimík bude mít svou kamarádku pořád u sebe. Dokonce budou spát u nás na chatě, takže budou pořád spolu. Druhý problém bude trochu tvrdší oříšek. Na známé lidi ze cvičáku nemá reakci a nikdo neznámý mi po pakruru pobíhat nebude. Snad až budou noví začátečníci, někoho přemluvím ať běhá vedle nás a dělá nám rozhodčího.

PŘEDVÁDĚČKA PRO PŘÍMĚSTSKÝ TÁBOR, ANEB KONEČNĚ JSME MĚLI CO PŘEDVÉST
Po nepovedených závodech jsme si malinko zvedli náladu 14.7.2008 při předváděčce na Pionýrské louce. Malinko mě mrzelo, proč pes v sobotu stávkoval a teď běhal, ale snažila jsem se na to nemyslet. Můžu Vám říct, že to opravdu na****, když pes běhá, že by rychlostí porazil kdejakou šeltii nebo parsonka, přitom je skvěle ovladatelný a na jeho běhy je radost se dívat. A dva dny před tím se po parkuru vleče jak slimák, že se mu okolí musí smát. Ale zase jsem věděla, že ho agility asi opravdu baví. Někdy běhá, někdy ne, ale já chci aby vždycky běhal! No myslím, že skusíme změnit trenéra, Jana slíbila, že od zimy bude dělat svoje intenzivky v Soběsukách, takže tento problém je vyřešený. Jinak předváděčka dopadla dobře, Kimeček okouzlil děti svým novým oranžovým tričkem a pěknými běhy. Roxinka svými okruhy po pionýrce, kdy se Janča rači neodvažovala ji přivolat. Celkově jsme měli úspěch a děti říkaly, že už se těší na příště:)



ZLÍN PŘÍLUKY, ANEB ZASE SE NEDAŘILO
Jednoho krásného, opravdu krásného sobotního rána, 12.7.2008 mi zazvonil budík. Horký den by se hodil možná tak na hodiny strávené na koupališti, ale určitě ne na závody agility. Přesto vyrážíme směr Zlín. Zakotvili jsme ve stínu, ale to nám bylo houby platné. Slunko pálilo jak blbé. Seznámili jsme se s prostředím a připravili se na první běh. Ten nestál za nic. Poloklus, polocval, bezchybně, ale v mizerném čase. Zatím na 6.místě. Další běh, zkouška. Psa bych zabila, protože měl zase šest trestných bodů za čas. Už podruhé, takže zase VD. Na třetí běh jsme nenastoupili, protože jsme bohužel museli ze závodů odjet. Trochu Kima chápu, že v takovém počasí nemakal, ale zároveň jsem na něj naštvaná, že se alespoň trochu nesnažil. Tak třeba příště... >>> FOTKY



ZLÍNSKÁ VOŘÍŠKIÁDA, ANEB DALŠÍ ZKUŠENOST
Ráno 22.6.2008 jsme se probudila a když jsme se podívala z okna byl nechutný pařák a to už tak brzo. Nic naplat, s mamkou jsme sbalili věci, psa, stavili se pro babičku a vyrazili směr Zlín. Tentokrát jsem Kroměříž reprezentovala sama, takže žádné rozptýlení nebo povzbuzení od kamarádek se nekonalo. Nevadí byla tam babička, která byla celý den celkem v pohodě. Už při příjemce a když jsme stavěli stan jsme umírali vedrem. Byl to první ročník této voříškiády a taky to podle toho vypadalo. Nemůžu říct, že by to bylo špatné, ale pořadatelé asi nepočítali s tolika lidmi a proto se do jednoho stanu všichni nevlezli a vykoupený bufet s rozteklými zmrzlinami taky nebyl nejlepší. Nicméně přišla naše chvíle a tak jsme vešli do výstavního kruhu. Rozhodčí byla natolik solidní, že nás všechny poslala do stínu a volala si nás po jednom k předvedení do kruhu. Po ránu byl Kimík ještě čerstvý a tak se snažil plnit moje povely, za to mu ode mě taky patří velký dík a od rozhodčích máme 2.místo! Odnesli jsme si trofej a pospíchali do stínu. Na 40° přímém slunku to nebyla přes poledne žádná sranda, ale kolem oběda byly naštěstí všechny kruhy dohodnoceny a přišla řada na soutěže. V soutěži "Pejsek šikula" jsme si s Kimečkem házeli míčem a pes už vůbec nespolupracoval, proto jsem byla ráda, že se mu asi třikrát povedlo balón odpinknout ve výskoku s otočkou. Nic jsme nevyhráli, ale jako cenu útěchy jsme si odnesli nový velký balón. Nakonec byla soutěž "Dítě a pes". Neměli jsme na ni náladu ani já, ani pes, přesto jsme nastoupili. Kimovo neustálé míření k východu a sedání si z výstavního postoje mě dovádělo k šílenství a ani nechci vědět, co jsme posuzující osobě na otázky odpovídala. Na tuhle soutěž budu nerada vzpomínat, protože máme pouze 3.místo, ikdyž konkurence byla opravdu velká, mohla jsem to dat. Poprvé se mi stalo, že jsem byla ráda že z voříškiády odjíždím. Ať to bylo počasím, nebo nevypilovaným pořadatelstím, nevím. Přesto si myslím, že se do Zlína příští rok vrátím!!! >>> FOTKY

PŘEDVÁDĚČKA NA ZEMĚDĚLSKÉ VÝSTAVĚ, ANEB KIMEČEK MEZI ZVÍŘATY
V ne moc dobře vypadajícím počasí jsme 7.6.2008 přijeli na cvičák, naložili překážky a vyrazili směr Kotojedy na zemědělskou výstavu. Měli jsme tam být na dvě, ale náš program začínal až ve čtiři. Díky tomu jsme měli možnost odčíhnout okolí, seznámit psy s povrchem a podívat se, co se tam tak vystavuje. První jsme dostali vynadané, protože jsme vyplašili slepice a holuby a potom jsme šli krmit ovce. Nakonec jsme se přemístili vedle placu, na kterém jsme měli běhat a šli jsme navštívit krávy. Kimulík si je prohlížel a každou zvlášť pozdravil. Pravda, přesně nevím, proč na ně štěkal, ale rozhodně se jich nebál. Podívala jsem se na hodinky a zjistili jsme, že už máme být na vykládání překážek. Všechno jsme zvládli a začalo se běhat. Kimeček nasadil neuvěřitelné tempo, skoro jsem ho nestíhala (ale jenom skoro!). Při druhém běhu se běžela skororovinka směrem ke krávám a těsně před hrazením byl tunel do účka. Kimeček utíkal a čuměl se na krávy a v plné rychlosti narazil do tunelu. Podíval se na mě, co se to stalo a hned vběhl do tunelu. A aby toho nebylo málo tak jsme běželi zase rovinku směrem od krav a jak se na ně otáčel tak přeběhl látkáč... Vzala jsem ho, škaredě se na něj podívala a postavila ho před tunel. Po povelu se okamžitě rozběhl a to jsem ho už opravdu nestíhala :)

DEN DĚTÍ, ANEB PŘEDVÁDĚČKA NA MOJE NAROZENINY
Máme tu další předváděčku. 31.5.2008 ráno jsem sbalila věci a psa a vyrazila na Bágr. Tentokrát jsem musela pomáhat i u soutěží a zábavného programu pro děti. Kimeček, kromě toho, že běhal agility musel běhat i dostihy proti dětem. Celou dobu makal, agility i dostihy běhal krásně. Taky jsem byla chvíli u záchranářů. Nebylo divu, že toho měl po celém dopoledni opravdu hodně a hned jak jsme přijeli domů, zalezl do chládku pod bratrovu postel a prospal celé odpoledne.

PŘEROVSKÁ VOŘÍŠKIÁDA, ANEB VÝLET KROMĚŘÍŽSKÝCH NADŠENCŮ ZA HRANICE CVIČÁKU
Moje dosud nejlepší voříškiáda. Povedená pořadatelsky, skvěle zasponzorovaná, prostředí s dobrou atmosférou... Začalo to 24.5.2008, když jsme se na Přerovském výstavišti sešli já s Kimem, Janča s Roxy, Zuska s Rajah a Kirou, Anička s Luckym, Maruška s Dannym a Bláhovi s Ozzym a Oudym, tihle dva tam byli jako papíráci bohužel nesoutěžně. Prostě výlet kroměřížských nadšenců. Začalo to vystavováním v hlavní kategorii. Já s Kimečkem jsme naštěstí nechytli moc konkurence a pár nepřipravených hafíků pobíhajících ve výstavním kruhu nám nešahá ani po kotníky. Nakonec kvůli Akimkovým uším v opozici jsme chytli 2.místo, ale i tak je to veliký úspěch! Následovala soutěž "Pejsek šikula" a jelikož se vyhodnocovalo pouze jedno místo, s úspěchem jsem se rozloučila. Na řadě byla moje tolik vytoužená soutěž "Dítě a pes". V opravdu tvrdé konkurenci více jak patnácti psovodů, často o hodně starších než já jsem nedoufala v nic a když se opět vyhlašovalo jen jedno místo, začala jsem být zklamaná. Při vyhlašování jsem nedávala moc pozor a najednou se ozvalo, že vítězem kategorie se stává bezkonkurenčně slečna s jorkšírkem. Asi po pěti sekundách mi došlo, že jsem to já a tak jsme si hrdě obešla kolečko vítězů a šla přebrat ceny. Naštvala jsem se, protože ve všech kategoriích se vyhrával pohár, jenom já jsem vyhrála dort. Bohužel, pro tento den jsem si už štěstí vybrala a následovaly už jen soutěže "Mistr tenisák", kde se aportovalo, což pro nás znamenalo další zklamání a "S párečkem za pánečkem", kde skončil párek v Kimečkovi dřív, než si rozhodčí všiml, že je pes na dráze. Přesto byla tato voříškiáda moc podařená! >>> FOTKY



ŠLAPANICKÁ VOŘÍŠKIÁDA, ANEB KIMÍČEK MÁ PRVNÍ POHÁR
Moje první voříškiáda. Těšila jsem se strašným způsobem, až konečně přišel den D. 27.4.2008 ráno a my vyrážíme vstříc novým psím zážitkům. Jela jsem jen s mamkou s tím, že na místě se sejdeme s Jančou a Roxy a se Zuzkou s Rajah a Kirou. Vše proběhlo v pořádku a my se najednou ocitli ve výstavním kruhu. Zde jsme bohužel nebyli mezi prvními pěti a proto jsme si odnesli jen účastnický list, který byl mimochodem moc hezky vypsaný! Nejvíc mě potěšila věta, že Kimeček je výstavní typ a předvedení má vynikající! Následovalo agility, kde jsme v kategori pokročilých obsadili 6.místo a proto jsem byla zase bez úspěchu. Na řadě byla soutěž "Dítě a pes" kde jsem po bezchybném předvedení psa a předvedení určitých dovedností obsadila 1.místo! Moje ego trochu kleslo v soutěži "Pejsek šikula", kdy po namáhavém horkém dni pes nespolupracoval a proto bez úspěchu. Už jsme si myslela, že jeden pohár pro den stačil, když přišla na řadu poslední soutěž "Nejkrásnější pár psů". Se Zuzkou a její Rajah jsme se jen z legrace přihlásili, ale co se nestalo? Obsadili jsme 3.místo! Voříškiáda byla pro mě velicé úspěšná a musím říct, že i pořadatelům se povedla. Prostě moje poprvé bylo skvělé;) >>> FOTKY



CHVALNOVSKÁ POHODIČKA III, ANEB ÚSPĚCHU SE SNAD NEDOČKÁME
V naději, že se pes konečně umístí na agilitách jsem se vydala na dvoudenní závody 5.-6.4.2008 do Chvalnova. Jednoduché schrnutí. První den, open se špatným náběhem do slalomu (čuměl doblba) a s laťkou na zemi, jumping s časovou ztrátou a zkouška 10.4 tr. bodů za čas, tedy VD. Druhý den open bez chyby a vlezl se do času, jumping se shozenou tyčkou plus s časovou strátou a zkoužka 6.0 tr. bodů za čas, tedy opět VD. Nemohl se ten pes pohnout a tu sekundu někde nahnat? Byli jsme sice 6. v součtech za oba dny a tím byl i nejlepší A1, ale i tak považuji výpravu za neúspěšnou... >>> FOTKY

NAŠE PRVNÍ OFICIÁLKY, ANEB VELIKÁ CHYBA
Tohle nebyl vůbec dobrý nápad. V neděli 30.3.2008 se zrovna měnil zimní čas na letní a proto jsme vstávali ne o půl šesté, ale přímo o půl paté ráno. Jeli jsme až do Ostravy, jen aby viděla Kima jeho chovatelka. Cestu jsme přežili, ale připadali jsme si, že ani nežijem, jak se nám chce spát. Jela mamka a bohužel jel i taťka, takže jsme o scény a nervozitu na kruháčích a křižovatkách neměli nouzi. Dojeli jsme na místo a Kimča nedal ocas výš, než do vodorovné polohy. Vstoupili jsme do haly a to už měl Kimík ocas úplně mezi nohama. Nepřetržitý štěkot, který se z haly neměl jak dostat ven vadil i mě, ještě tak psovi. Při prvním šlápnutí na koberec se na mě podíval, jestli má jako na tom běhat. Nicméně nastoupili jsme na první běh. Pomalý a neochotný Kim s výrazem utýraného psa si odklusal parkur, stihl se zastavit na kladině a zaštěkat na rozhodčího a s časovou strátou se dostal do cíle. Následovalo dlouhé čekání, které Kim celé prospal a já se nudila k smrti a přišel čas na další parkur. Hrůza a děs, otřesný čas, odmítnutí na vysílačku (prostě mu musím furt stát za prdelí). Zase dlouhé čekání a poslední běh, zkouška. Šel bez chyby, ale neodpustil si vrčení na rozhodčího, čumění z áčka a potom jsme doběhli k látkovému tunelu. Tmavá, těžká, pogumovaná látka, kterou Kim ještě nikdy v životě neviděl. Když vlezl dovnitř, nepočítal s takovou hmotností plachty a s ocasem mezi nohama zase vylezl ven. Vzala jsem psa do ruky a odložila ho na začátku tunelu, konec jem nadzvedla a přivolala si ho. Samozdřejmě disk a konečně jsme mohli odjet domů. Strašný den, do Ostravy se už asi nevrátím a halovky si dobře rozmyslím.

POPRVÉ NA COURSINGU, ANEB PRVNÍ VÝLET S ROXINKOU
15.3.2008 jsme vyrazili na naše první tréninky coursingu. Výlet si zaslouží samotné povídání... >>> FOTKY

ZAČÁTEK AGILITY SEZÓNY 2008, ANEB ZAČÍNÁME DALŠÍ KURZY
Původně 3.3.2008 jsme se na cvičáku sešli Já s Kimem, Monča s Dastym a Milan s Bárou. Bohužel Anička nedala vědět, že kvůli počasí začínají kurzy příští týden. Na druhý pokus jsme se tedy 9.3.2008 sešli na cvičáku již v hojnějším počtu a odstartovali jsme další sezónu. Začátečníků bylo spousta, až je Anička přestala stíhat. My jsme odstartovali sezónu v Kimulínově standartní rychosti a samozdřejmě bezchybně. Trochu nedomyšleně se kurzy spojili začátečníci a pokročilí dohromady, každý na jiném parkuru, ale překážky jsme si museli půjčovat. Cvičilo se v pátek a v nedělu, což bylo taky nedomyšlené a proto jsme si v červnu vydupali čtvrtek jen pokročilí a vybraní začátečníci sekvence a v neděli všichni dohromady parkury agility s tím, že začátečníci nebudou dělat všechno. Kdyby bylo na mě, rozdělím začátečníky a pokročilé na jiné dny nebo alespoň hodiny. Snad to příště vymyslí jinak...

PRVNÍ HODINA NA ZÁCHRANÁŘSKÉM CVIČÁKU, ANEB KONEČENĚ JSEM NAŠLA CVIČÁK NA POSLUŠNOST
Janča začala chodit na záchranářský cvičák za účelem naučit Roxy alespoň trochu poslouchat. A když mi to oznámila, v sobotu 5.1.2008 jsem si zaplatila kurzy taky. Agility nebylo, byl čas se psem zase něco dělat. Na cvičák jsme ze začátku chodili ve složení šiba, jorkšír, flat a bílý švýcarský od výcvikářky a od cvičitele Petra ovčanda a labrador. Prostě povedená partička. Když jsem jim oznámila, že bych ráda jela na ZOP, šlo na nich poznat malinko zaváhání, ale jinak jsem v pořádku. Tak jsme několik týdnů zdokonalovali naši poslušnost a nechali jsme Kima poprvé na krátkou vzdálenost vyštěkat poloukrytou osobu. Uštěkaný jorkšír se okamžitě rozběhl a bez problémů se nechal rozštěkat. Od té doby vyhledáváme poloukryté a zakryté osoby a nejen, že to Kimovi jde, ale hlavně ho to baví! Konečně ho baví něco, co chci aby dělal do budoucna! Navíc, tenhle cvičák má budoucnost, takže myslím, že jednou nějakou záchranářskou zkoužku složíme!

Chystám se na oficiálky a ráda bych zrychlila psa... pokud možno pojedu na voříškiádu a chci dělat kousání nebo záchranařinu... taky bych ráda složila ZOP a jela na závody v tanci se psem a zkusila bych coursing... no prostě několik měsíců u internetu mi nesvědčí a je čas začít něco dělat... nudit se rozhodně nebudeme :)