Sezóna 2013

Bylo toho hodně šťastného, ale také to nejnešťastnější a nejhorší na světě

Během sezóny jsme toho zažili opravdu hodně. Hodně perfektních agilitních dní, vynikajících výsledků, Smajlík se stal juniorským Mistrem Evropy. Oba kluci také složili zkoušky z poslušnosti, Kimíček dokonce ZPU 1! Vyzkoušeli jsme si první frisbee závody a po vyběhání licence také coursingové, vedli jsme si výborně. Také léto bylo nabité, zvládla jsem několik táborů v roli výcvikáře i cvičence, spoustu skvělých dní pod stanem se skvělými lidmi. A všechno bylo perfektní a šťastné. Až do jednoho prosincového dne, kdy Smajlíčka srazilo auto a on už navžy žil pouze v našich srdcích. Bolest a smutek jsme však museli rychle řešit, proto koncem roku do naší smečky přibyl nový Parson. A myslím, že se máme všicni na co těšit.

O POHÁR LOVECKÉ CHATY II, ANE BUDE SE NÁM PŘES ZIMU PO ZÁVODECH STÝSKAT
Nevím proč, ale v sobotu 30.11.2013 jsem normálně nemohla ani dospat. Tak moc jsem se těšila do Horky. Ráno jsem vyzvedla Martičku a začal úplně naprosto nejvíc prokecaný den. Marta je vážně vtipná :) Na místě si k nám přisedla Monča plus dalších střídavě asi deset lidí, kteří s námi po celý den tvořili vysoce příjemnou debatní skupinku. Prostě parádní závody, člověk se za celý den nepřestane smát a vždycky má s kým jít na záchod :)
Po ránu běhal Kimík v XS, tentokrát na opravdu dost snížených skokovkách. A vyběhl v jakémsi neskutečně rychlém tempu, opravdu metl, co mu nožičky stačily. Shodil jednu tyčku, kterou nám pak pomocník zvedal v době, kdy jsme skokovku běželi podruhé. Tedy jsme dostali opakovaný běh. Já jsem myslela, že umřu, že to s jorkšírem a nepřetržitým mluvením nemůžu udýchat, ale Kimeček se hecl. Vyběhl v ještě rychlejším tempu, což jsem si myslela, že už ani nejde! S krásnou rezervou se vlezl do standartu, postupovku měl vzhledem ke své stavbě těla mega slušnou, všechno se mu povedlo krásně a jedna tyčka ho posunula na 4.místo.
Také Smajlík běžel parádně. Jde na něm hodně poznat, jak se běh od běhu s povrchem srovnává. Po ránu sice fňukal celou cestu, že by chtěl běžet rychleji, ale neví jak, ovšem já jsem měla obdobný problém... Vyslání od milion překážek super, ale dvacet metrů bylo aj na pana Parsona moc, rozvášnil se a ustřelil :)
Ovšem zkouška. Smajleně se povedla. Sice s jednou malou bezvýznamnou diskvalifikací, ale perfektními všemi třemi zónami. Avšak Kimík předvedl doslova Běh Ostudy. Rozbil se o dvoják, chvíli mu trvalo, než se posbíral, a nevím, co mě to pak na konci napadlo, jelikož jsem opravovala odmítnutí, která zpravidla nechávám být. A ono se stalo něco strašného. Zkoušku jsme doběhli jenom tři a Kimík třetí. Ale styděla jsem se až za ušima :)
Poslední běh se povedl všem nám třem. Celkově se mi běhalo výborně. Některé parkury se mi na prohlídce zdály jednoduše divné, ale běhaly se opravdu moc dobře. Kimík se sice nehecl už tolik jako ráno, ale pěkný čistý běh mu stačil opět na 3.místo. Nicméně Smajlének se předvedl. Tak nějak jsem si tam opět vysílala všecko ob všecko, co šlo. A ono to bylo prostě rychlé. A přestože Smája škrtl o první tyčku, já jsem ho zastavila a řekla jsem mu, že má štěstí, protože mi ho bylo líto, abych ho hned po první tyčce vykázala z parkuru, zatímco on se na běh tak těšil, podařil se nám velice slušný čas. A tento čas stačil na 1.místo a předběhnutí Bejánky :) Radost.
Tedy jsme si vyzvedli pěkné ceny a všecko nějak začalo končit, až jsem tomu nechtěla věřit. Nevím sice, na co mám za poslední dobu pro dva malé psy osm kilových konzerv, ovšem aspoň mají kluci na čtrnáct vylepšenou stravu.
No a cestou domů mi Martička tančila v autě a obě jsme byly spokojené. Sice netuším kama nás všude navigace protáhla, ale vůbec nám to nevadilo :) Perfektní závodní konec sezóny...

AGILIŤÁCKÝ VEČÍREK NA BOWLINGU, ANEB OPĚT HVĚZDNÁ SLIVOVICE Z HVĚZDNÉ TOMBOLY
Letos jsme měli večírek s agiliťáky už 16.12.2013. Byl úžasný, jako vždy. Bowling mi sice nešel, jak mám ve zvyku, ale to bylo tím, že jsme s Kristýnkou začaly hodně brzo hodně pít... V tombole jsem kromě mnoha jiného vyhrála dokonce zlaté prase :) A jako již tradičně se na mě usmálo štěstí a Košík plný zdraví, tedy plný slivovice, byl můj. A Kristýna vyhrála balík toaletního papíru. Byla s ním pak docela sranda :)



HON NA LIŠKU, ANEB PERFEKTNÍ DEN S JANČOU
Konečně, prostě zcela vážně konečně jsme vyrazili na oficiální coursingové závody, do Brna 10.11.2013. A vyjely jsme si s Jančou. Původně to vypadalo na spací den, já po noční akci v pátek, Janča v sobotu :)) Ovšem nakonec z toho byl jeden z nejlepších závodních dní, které jsme tuto sezónu absolvovali.
Ráno jsme se zdržela trojitým umýváním vlasů, pozůstatek z pátečního maturiťáku... A celkově jsem to nějak neodhadla, proto jsem měla pár minut spoždění. Ale vzhledem k tomu, že byla přejímka do půl osmé, to bylo právě těch pár minut, které jsme si naplánovaly jako rezervu. Když jsem si pak představila opravu déjedna, dokud to šlo, yettinka se zase jednou pořádně provětrala. A dojely jsme včas :) Zaprezentily jsme pejsany, pořádně je vyvenčily, protože jsme díky mlze a odloženému zahájení měly spoustu času, a čekaly na první běh. Nejdřív naivně venku v mrazu, pak v pohodlí auta :)
První běžkala Roxy. A moc hezky. No a chvíli po ní Smajlíček s červenou dečkou. V parsoní trojici se rozhodně neztratil. Přestože šlo o jeho první závod a jeho mazáčtí soupeři si nadbíhali, také on se po chvíli srovnal a dlouhou náročnou trať zvládl výborně, přičemž doběhl killovat střapeček jako druhý. Následně jsem se svého miláčka pokusila dostatečně vychodit, což pochopitelně není v areálu letiště ani trochu možné :) A všeci jsme se opět usadili do autíčka. Svítilo sluníčko a bylo nám perfektně. Úplně celý den jsme s Jančou prokecaly, nepřestávám se divit, o čem všem se bavíme, čemu všemu se smějeme...
Ve chvilce volna jsem vzbudila jorkšír, který byl s námi jako neběhací. Byl spokojený. V teple své přepravky a samozahřívací termodečky, v BOT a v klidu dospával sobotu :) Ovšem užil si pěknou procházku a také jsem mu našlápla stopičku, aby nezakrněl a necítil se odstrčený. Navíc mně běhá mráz po zádech, když si představím, že bych nechala psa jen tak celý den zavřeného. Aj když Kimíka, kterému to vůbec neva :)
A přišlo druhé kolo. Tak jako se první běh Smajlíkovi povedl a byl na něj skvělý pohled, tak tohle byla naprostá paráda. Hned v úvodu si nadběhl několik metrů do strany a dokonce trefil tu správnou :) Potom se svými sparingpartnery předvedli opravdu krásnou podívanou, různé nadbíhaní, předbíhání a Smajlík pak luxusně zakončil. Do cílové rovinky vbíhal jako poslední, ale napral to tak, že byl u střapce s velkým nádskokem první. Je to chlapec šikovný.
Po doběhu Roxy jsme pak vzaly všecky pejsky a šli jsme na jídlo. A procházkou nazpět a znovu do autíčka... No a zbývalo už jen vyhlášení. Bylo to strašně napínavé, coursing je vysoce subjektivně hodnocená aktivita a člověk nikdy neví, co je vlastně správně. Navíc bylo na tomto závodě šest Parsonů a všichni běhali výborně. Přesto však Smajlíček bral výborné 3.místo a krásnou kokardu, kterou jsem vážně chtěla :) A zase pamlsky. Poslední dobou vyhráváme na závodech mnohonásobně víc pamlsků, než jakou máme spotřebu. A tímto si nestěžuju.
Pak už jsem se jen vymotala přes úplně celé Brno a na dálnici jsem se snažila držet 138 (Roxinčino datum narození) nebo 139 (jedenkrát tři je tři a třikrát tři je devět) :))
Byl to opradu skvělý den. Když opomenu poadatelské nedostatky, na které z agility nejsme zvyklí, bylo krásné počasí, Smajlíček se uspokojil a konečně jsme mohly s Jančou pořešit úplně všechno, co nás napadlo.



O POHÁR LOVECKÉ CHATY, ANEB PERFEKTNÍ DEN S MARTIČKOU
V pátek jsem se zúčastnila úplně naprosto zcela nejdokonalejšího stužkovacího večírku. Byl veliký, perfektní. A domů jsem se dostavila ve tři. S neskutečně zlakovaným účesem z první republiky. A co s ním, že? Nic :))
Budík v sobotu 9.11.2013 v šest, vana a co s vlasy? Nic :)) Tož jsem tedy po opakovaném použití alkohol testru usedla do auta a vyrazila pro Martu. A jely jsme do Horky.
Den probíhal parádně. Hned po ránu běhal Kimík v XS, akorát teda pětadvacítky moc snížené skokovky nejsou :) A on zrovna moc neběžel. Vzala jsem mu míček protože ten se nám v Olomouci osvědčil, ale jak se na něj nalepil písek, už ho Kimík nechtěl. Fujky. A jak tak nebyl namotivovaný, celkově si vůbec nevšiml, že běží agility :) A ani Smajlek se po ránu nepředvedl. Nevěděl, co se sebou na písku, já už vůbec ne. A když jsem nám způsobila oblouk jako kráva, normálně jsem se nasrala a už mi bylo všecko jedno. Smája říkal, že aj on to má někde vzadu. A eště na konci shodil laťku... Úplně normálně jsme si zasloužili 4.místo.
A tak jsme si povídaly s Martičkou, s její pomocí jsem rozsponkovala svůj účes :) A přišly zkoušky. Ty dvojkové nerada běhám, nejsou leké a nejsou většinou ani o něčem. Avšak Kimík se rozběhl hezky, takže se mi vyjímečně běhala dobře :) Opravdu to byl pěkný běh, jen jorkšír vynechal jednu přeážku... Nepřestává mě překvapovat. Aj Smájave trojce mě udivil. Byla těžká, což by nevadilo. Ale já mám agilitní posezónní krizi. Tož jsem si ji nachodila pro svůj dobrý pocit. Všecko nám vyšlo pěkně. Teda až na to, co by nám mělo jít nejlíp a na čem jsme se diskli :)
No a agility. Kimík si dal pro změnu překážku navíc, avšak běžel tak, že opravdu běžel. A to zcela vážně. Aj Smája docela utíkal. Pro změnu změn však za sebou opět nechal tyčku. No byl to chlapečkův poslední život omluvený nezvykem na písek... Už mu to nebude procházet tak lehce. Měl jediné štěstí, že mu to stačilo na 3.místo, vyhrál krásnou mističku, dummíka, pamlsky a malý pohár, který jsme už nutně potřebovali na doplnění do poličky, bo tam je moc velkých.
A přišel čas na odjezd domů. Začíná mi docela jít temní řízení po neznámých městech, už aj stíhám sledovat dopravní značky, kromě dopravní situace :) A v osm už jsem měla půlnoc...

AGILITY ZÁVODY OLOMOUC, ANEB LEMŘENÍM NA BEDNU
Na poslední chvíli jsem do Olomouce na víkend 2.-3.11.2013 přihlásila kromě Smáji aj Kimíka. Nějak je prostě poslední dobou v dobré kondici a především hodně závislý na mně. A když už aj on měl ten bot :) Tož jsme se tedy s Martičkou naskládaly do auta a vyjely jsme na výlet.
Na místě jsme se hezky zabydleli, vyvenčili a čekali, co nám Petr Pupík postaví. A bylo to hezké. Smajlík byl nadšen, že je zase na závodech, ale absolutně vůbec netušil, jak si poradit s umělkou. To dost krutě nezvládl... Tak jsem si běžela a nestačila jsem se divit, kde spinká můj Parson. Nejhorší byl slalom, tam trávil mládí celý víkend :) Aj tak byl třetí. A co bylo hlavní a důležité, že Kimíček miláček dal také čistý běh a byl v jumpingu čtvrtý! Takže jsem byla spokojená.
Potom zkoušky. Kimík běžkal hezky, jen měl jiný názor na pořadí překážek a říkal, že plynulejší jistě bude utíkat na patnáct metrů vzdálenou skoučku místo stahování po tunelu :) Je vtipný. A ani Smája nedoběhl. Protože jsme tak trochu kladinu dělali naposled před měsícem na MR a od té doby jsme jen sbíhali. Měl v hlavičce trochu zmatek a zkoušel, co na mě teda bude platit.
No a pak agility doběhané již po tmě. Kimík nasbíral spoustu trestných bodů za čas a ani Smajlén se nepřetrhl. Pravděpodobně proto, že kromě toho, že mu vadil povrch, jsem neběžela ani já. Ale vyšlo nám to na 2.místo v součtech.
Sabču jsme poslali domů a společně s Martičkou, Šárkou a Jančou jsme odjely kamsi na náměstí, kde jsme měli zamluvené ubytování. A já potom následně domluvenou večeři s kamarádem, kterého jsem viděla naposledy na Radčiném maturiťáku, přestože dřív jsme se spolu zúčastnili mnoha akcí. Tak mě napadá, tento podzim je jaksi ve znamení akcí se starými známými :) Ovšem situce v Olomouci se nám pořádně zkomplikovala. Ubytování totiž nevyšlo. Takže jsem se dala do řešení problému, aktivně jsem zapojila svoji technickou část a prostě jsem našla nové, jen dvě stě metrů od toho původního. Po rychlém zabydlení a venčení jsme šli konečně na véču. A docela paráda, pobavila jsem se výborně. Když jsem se pak se svým doprovodem vydala do penzionu, našla jsem před ním své agilitní kamarádky zcela nadšené z místního punče :) Tak jsme tedy znovu s děvčaty vyvenčily a daly se ještě do řešení mnohých agilitních věcí. A s Martou jsme pak kecaly samozřejmě až do rána, jako vždy...
No a neděle. Ráno začal Smája trošku běžkat a opět určovat časy. Běh vyhrál, Kimíkovi způsobil po čistém běhu trestné za čas a ten byl na místě šestém. Aj nedělní dvojku Kimík diskl, ovšem Smílek doběhl v neskutečném lijáku, kdy na sebe začal být ještě opatrnější, neodpustila jsem mu kladinu a stál na zóně jak přibitý, jenom mokré áčko nedotáhl. Aj tak slušný čas a třetí. No a poslední agility. Kimeček opět nasbíral trestné za čas, avšak Smajlíkovi se povedl hezký běh na 2.místě. A do součtů udržel 1.místo :)
Byly to docela hezké závody. Byla jsem spokojená, parkury nebyly vůbec špatné a sedly nám, takže přestože jsem moc neběžela, stejně tak můj Parson bílý, dávali jsme jeden čistý běh za druhým. Jedno velmi milé mega pozitivní překvapení pro mě bylo, že Kimík odběhal historicky své první závody na pískací balónek, přestože volil mezi jím a vařeným kuřátkem. Také jsme v Olomouci potkali spoustu přátel a někteří z nich se k nám nastěhovali aj do stanu :) A odvezli jsme si docela hezké ceny. Máme zásobu konzerv a pamlsků na dlouho dopředu.



KOSTELANSKÁ PODZIMNÍ TLAPKA, ANEB DENDA POSUZOVACÍ
Zase jednou jsem měla tu čest posuzovat menší závody. Naše domácí, 26.10.2013 na Ranči v Kostelanech. K dispozici jsem dostala poměrně malý parkur, na který jsem musela vmáčknout své myšlenky. Tuneliády pro štěňata a běh půjčovací, agility a jumpingy pro začátečníky a pokročilé, které budou posouditelné a plynule běhatelné pro všechny kategorie. A přestože mě pochválilo mnoho lidí, také já sama ze sebe jsem měla skvělý pocit :) Posuzovalo se mi dobře. Nikde jsem nemusela běhat, všecko jsem viděla, přestože se vyskytly problémy jako kladina postavená proti oknu a ostrému slunci. A aj takové věci jsem vyřešila...
Celá tato sranda měla jednu vadu na kráse. Nebyla jsem totiž se svými pejsky. A o tom podle mě agility je, aj když je samozřejmě příjemná změna si občas zaposuzovat. Ráno tedy své tuneliády běhala štěňata. Následoval charitativní běh, také tuneliáda, ve které si lidé půjčovali mezi sebou psy. Kimík si to dal se Sabčou, aj když se šel mrknout, co že tam dělám já :) Smajlík běžel s Jančou a s Radkou a potom jsem udělala technickou a dala jsem si to s ním aj já, protože vypadal, že se beze mě každou chvíli zhroutí. Což vždy zapomněl při usednutí na start, ale vzpomněl si opět hned po proběhnutí posledního tunelu. Pak byl spokojen, že aj já ho mám moc ráda, nejen on mě :) A s Raduškou se jim povedlo čtvrté místečko, přičemž Smáju předběhly jen borderky.
Nelze také nezmínit, že Kimíček běhal jako regulérní závodník s Jančou. A doběhli si spolu pro jedno krásné 5.místo. A já jsem pořád jen stavěla parkury a posuzovala. Na závodech běhalo přes sto psů krát dva běhy plus padesát pět běhů chariativních.
A všecko dopadlo dobře. Snažila jsem se posuzovat citlivě a začátečnické psy samozřejmě mírně. Atmosféra v Kostelanech byla výborná a celý den jsem si užila. Nejvíc předávání cen těm nejúspěšnějším :)
>>> VIDEO KIMÍK S JANČOU, >>> PARKURY



COURSINGOVÉ LICENCE, ANEB KOUZLO OSOBNOSTI PO TELEFONU
Přišel nápad a volný víkend. A já jsem začala telefonovat. Původně sice za jiným záměrem, ale zřejmě jsem pana pořadatele nějakým způsobem okouzlila a on speciálně pro mě vypsal licence na původně plánovaný trénink. A já jsem dál telefonovala, protože speciálně rozjebanou licenci měly aj Janča aj Marie. A tak jsme prostě 13.10.2013 vyjeli dokončit střapeční misi. A Kristýna s Lancelotem jela s náma, na trénink.
Příjezd do Brna k letišti byl neopakovatelný. Protože tady už to někde bude... A hele, tam je bloodhound, není to ...? Jak rychle jsem vylítla z auta, protože to byl Luboš a Cassinem :) A co že tady děláte? A co vy tady děláte? To bylo tak strašně moc milé ráno... A to jsme si ještě nezapálily s Marií :)
Po takovém jakémsi nějakém zapsání se začalo běhat první kolo. Hodně dlouhá trať, zdánlivě víc jak zapsaných 700 m, terén slušný, kopec mírný. Tak se tedy nějak poprat s nepříčetným Parsonem, který dobře ví, kde se nachází, sundat mu BOT, amortizér a další pohodlné a zdraví šetřící vymoženosti a navléct dečku a náhubek. A pak už jen pustit zvířátko na trať, aby se chlapeček hezky proběhl a bez pochybností splnil další licenční běh.
Znova vyslíct běhací výstroj, oblíct zbytek, pořádně vychodit a zase se zakecat s děvčaty. A znovu druhé kolo, znovu dlouhý a dost náročný běh, ale opět Smajlíček běhal úplně profesionálně a v cíli se perfektně ukázala jeho skvělá fyzička. Zatímco ostatní psi byli rádi, že doběhli, Smajlek tempoval až do posledního metru.
A ještě zmínka, jak jsem běžela coursing já. Běžel totiž Kimeček. Nechala jsem mu natáhnout krátkou dráhu. Ale očividně nebyla dost krátká. Kimík vyběhl navzdory všem mým předsudkům extrémně nadějně snad až sto padesát metrů a naplno. Pak to ale otočil a zbytek jsme si dali spolu :) Nemohl se pak chlapec divit, že jeho druhý běh jsem věnovala Marii a Ebičce... Jistě mu to nevadilo.
A mise splněna. Všecky tři grácie licence máme a vyjíždíme na první závody.

PŘEDVÁDĚČKY VE ŠTĚCHOVICÍCH, ANEB VYPŮJČENÝ SMAJLÍK
Ve středu 9.10.2013 jsem si udělala volno, pořádně jsme se s klukama vyspali a po obědě jsme sedli do auta a jeli na cvičák nakládat překážky. Samozřejmě jsem si dala dostatečnou časovou rezervu, abych mohla se Smajlíkem potrénovat sbíhačky na kladině. A pak se jelo do školky do Štěchovic.
Prvně jsem postavila parkurek, všeci jsme ho zaběhli a potom se půjčovali pejsani. Asi třicetkrát si sekvenci s tunýlkem a třema skokovkama proběhl Kimíček, byl nadšený a přežraný. Pak si to dal párkrát Smája. Ale potom si jej půjčilo jedno z dětí agilitních, Eliška teriérská, a začala s ním blbnout na nejrůznějších sekvencích z bokem pozůstalých překážek. Smajlík byl přešťastný, pořád dokola nosil Elišce míčky a dělal, co jí na očích viděl. Úplně do zblbnutí. Je to můj chlapec šikovný. A já jsem si domů odvezla dva unavené psy a pokračovala jsem na cvičák, na trénink.



MISTROVSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY, ANEB NA TOHLE ČEKÁM CELÝ ŽIVOT
Mistrovství republiky byl dlouho plánovaný výlet hlavně s Martičkou a Raduškou. Děvčata si odbyla svoji premiéru na takové soutěži. Smája čtyřletý tu startoval už potřetí. A každý rok si vezl domů úspěch. Také letos.
Na Sázavu jsme tedy s děvčaty kroměřížskými dorazily už v pátek 4.10.2013. V klidu jsme se ubytovaly v příjemném hotýlku, vyvenčily v krásném prostředí, zašly na pizzu a odjely do kempu, kde se mistrovství konalo. Pátečního CACIÁga jsme běhali jen já a Smajlek. Parkurek mi nevadil a nepovažovala jsem ho na rozdíl od mnohých ostatních ani za vyjímečně složitý. A my jsme si běh se Smájou užili a dokonce jsme ho vyhráli! A vyhráli jsme ho tím, že jsem se nebála použít přetáčení ode mě po kladině, což jsem následně využila, nabrala čas pro sebe do další části parkuru a to bylo přesně to místo, kde jsme byli lepší, než ostatní. Jinak více méně standartní výkon.
Chtěli jsme v klidu odjet na hotel, vyvenčit a jít s těma našema malýma zabijákama spát, ale trochu jsem se zakecala s Maruškou. A protože v jejím pokoji nefungovalo topení a ona měla být kamsi separovaná, nastěhovali se ona a její dva velcí zabijáci k nám. A všecko bylo tak strašně moc v pohodě... A udělaly jsme si první filmový a povídací večer :)
A konečně sobota. Desítky a vlastně i stovky dalších známých tváří a hlavně mé družstvo. Stejně jako nám Kája vypadla na malé republice, vypadla aj z velké. Proto tedy Rychlá péra a družstvo s Káčou Chalušovou a Gléďou, s Luckou Jeřábkovou a Kiki a s Andreou Novotnou a Bernie. A já jsem startovala standartně jako poslední. Tedy nejdříve družstvové agi. Opět jsem volila jiné vedení, než ostatní, ale jsem přesvědčená, že minimálně pro nás nejlepší. Avšak když jsem si po doběhu holek v hlavě srovnala, že aj když to dám čistě, líp jak s deseti trestnýma neskončíme a aj s nimi se od umístění hodně vzdálíme, naznala jsem, že už je to teda jedno. No, holky jsou se mnou v družstvu opakovaně a dobrovolně :)) Ale pěkný a skoro čistý pěh se Smajlkovi povedl, jen mě trošičku pobavil, když slyšel okolo a utíkal oběhnout prostřední nohu kladiny (přiznávám, že su líná a na cvičáku ho nechávám ji obíhat, když trénuju něco jiného :). A pak mě trochu vytočil, bo ta kladinová zóna nebyla vůbec nic moc, což byl pozůstatek točení po kladině už v pátek. A pak už mi bylo jedno, kterou díru tunelu si Parson vybere. Vybral špatnou.
Docela se nám ale povedl jumping jednotlivců. Potkal nás error. Což se nám nestává. Smája se stočil kolem jiné bočnice, než jsem mu naznačila. A stálo nás to čas, výsledek byl čistý běh, 7.místo a krásná startovací pozice na neděli.
Takže jsme jeli do hotýlku, vyvenčit miláčky, nechali jsme je odpočívat a vyšli jsme si na večeři a po celém dni na pivo. A pak pokus o filmový večer, ale holky se nehezké realitě ze soukromých pastí bránily a tak jsme ji zakecaly :)
No a neděle a nové naděje, třeba aspoň v jumpingu družstev. A opět jsem stála na startu s konečným výsledkem minimálně pěti trestných od našich družstevníků. A po čistém běhu jsem nechala Smajléna oběhnout poslední překážku. Ještě na sobě zapracuju. Když o nic nejde, je mi to prostě tak nějak jedno.
Na jednotlivce jsem se však nahecovala. A parkur prohlídla opět jako nikdo jiný a troufla jsem si udělat těžké věci. A byla jsem si jistá, že mi vyjdou. A vyšlo všecko. Vyšel mi aj náběh na slalom. A stalo se něco velikého. Něco, co si tajně přeju celý život. Ve finálové atmosféře nám začaly stovky lidí kolem parkuru tleskat právě za něco, co se nám opravdu povedlo. Tak moc to pro mě znamenalo. Stouplo mi to do hlavy a než se to z ní zase odsunulo za hranici soustředění, Smája byl za slalomem a já nevěděla, kam parkur pokračuje :)) Neva, příští rok je taky rok. A tohle bylo ták moc veliké, že jsem měla radost úplně stejně velkou, jako bych vyběhala bednu. Aj Smajlík tušil, že to bylo dobré. A běh jsme si prostě užili a všecko nám vyšlo hodně dobře, rychle, plynule, tak, jak mělo a jak to nikdo jiný ani nezkusil. Radost. Každý máme své agilitní priority jiné :)
A s krásným pocitem z hezkých výkonů jsme mohli odjet domů za Kimíčkem.
>>> VIDEO JEDNOTLIVCI, >>> VIDEO AGILITY DRUŽSTVA, >>> VIDEO JUMPING DRUŽSTVA



PARSONÍ VÍKEND, ANEB ODPOČINEK PŘED REPUBLIKOU
Víkend 28.-29.9.2013 jsme chtěli jenom a pouze odpočívat a povídat si o Parsonech. Povedlo se. V sobotu jsme se vydaly s Kristýnou do Valmezu do Smájové a Lencíkové CHS Paleur, kde si všichni naši pejsci poběhali. Lancelotova sestra Lukinka hárala a Kimík u ní strávil celou náštěvu :) Ostatní se zajímali více méně o tenisák.
Z Valmezu jsme si tentokrát odvezli Lenku. Bez Parsonů :) Jinak má Smajlíčkovu sestřičku a Lencíkovu mamku. Udělali jsme si okružní jízdu po okrese Kroměříž, dokonce jsme projeli naše venčící polní cesty, omrkli okolí našeho bydlení a konečně jsme se odpoledne dostavili na chatu do Roštína :) No a daly jsme si dlouhou okružní procházku s pejskama také po Roštíně. A pak už jen večeře, druhá, třetí, víno, druhé, třetí :)) Dlouho jsme nemohly přestat povídat, zvednout se a jít spát.
V neděli jsme si vyšli na hřiby. Smajlečka jsem nechávala dlouho bez vodítka, protože byl moc hodný. Před pravákovým lesem jsem si ho připla, abych se mohla plně soustředit na sbírání hříbečku a v tu chvíli cosi uviděl na kopci na mýtině a následující dvě hodiny byl zcela nepříčetný. Štěkal, tahal, čmuchal. Lenka jeho lovecké vlohy ocenila. Já jsem ocenila svůj odhad připnutí ve správnou chvíli :) S Parsony se totiž do lesa nechodí, zvlášť když vám vedle chaty bydlí liška a na každém kroku potkáte nějakou noru.
No neskutečně krásná procházka to byla. Počasí perfektní a teprve po nepřetržitém obdivování přírody naší Pražačkou jsem si naplno uvědomila, jak tady na Moravě máme krásně. Aj když občas naše návštěvnice rozjímala opravdu hodně dlouho :) A my jsme si pak s Kristýnou vždycky vyseděly hřib :))
Po třech hodinách v lese jsme přinesly dva koše plné hřibů. Daly jsme si oběd, sbalily se a odvezly Lenku na nádraží. A ona nám odjela opět do Prahy a znovu se uvidíme určitě za strašně moc dlouho, protože je nám to podobné :))





KATMAJÁCKÉ DERBY, ANEB DEN POTÉ
Také do Opavy 22.10.2013 jsem se těšila kvůli rozhodčí, tentokrát jí byla Alice Glöcknerová. No a protože jsem přišla v sobotu domů ve dvě ráno a v neděli jsem vstávala v pět, odmítla jsem si vytahovat z vlasů tisíce sponek a smývat tunu laku na vlasy čtvrt hodiny, můj umělecký výtvor na hlavě z předešlé noci zůstal a měly jsme se s děvčaty čemu smát celý den. Začalo to cestou s Radkou a se Sabčou, pokračovalo s Martou na místě, která nám pak nabídla, že cestou zpátky může vzít něco do auta, ale Smáju vyváleného ve chcíplé rybě nechtěla :) Mně to bylo jedno, já jsem měla takovou rýmu, že jsem necítila absolutně vůbec nic, ale holky ho odpoledne vyhodily na hanbu za stan i s přepravkou a Kesska ho musela cestou zpátky čuchat z bezprostřední blízkosti :))
No a k běhání... Vytáhla jsem oba chlapce. Smajlík podával slušné výkony, na Kimíčka měli v Opavě vysoké skokovky a vyměřoval. Ranní jumping se nám povedl všem třem, mně dokonce dvakrát. Se Smajlíčkem jsme ho vyhráli, chobotničky v nálevu jsem vyměnila s Radkou za olivy a s Marií jsme je pak úplně normálně sežraly :) Kimík doběhl zdánlivě čistě, ale Smajlík mu tak trochu nastavil čas, že si nakonec připsal spoustu bodů za čas, které ho posunuly na 10.místo.
No a pak se běhaly dvakrát zkoušky. Kimík si svou první dal se dvěma tyčkami a celkově 11,1 tr. na 11.místě... Je to jasná jednička, jiný úhel pohledu nepřipouštím :)) No a Smajlík tu svoji první zkoušku pokazil. Prostě si jen tak ze srandy dal tunel navíc a bylo to.
Já jsem pak zkazila oběma chlapcům jejich třetí běhy. Nevím, co mě to před startem s Kimíkem napadlo, ale jinak jsem si srovnala gatě a ony mi při běhu prostě začaly padat :) Takže jsem hnala jorkšíra vpřed a rychle do nějakého tunelu, abych si je mohla zase natáhnout :) Nevadilo mu to. Potrénoval si krásnou dvadva na kladině a mohl jít spinkat, my s Alicí jsme se zasmály. Se Smajlénem jsme pak podcenili potunelský oblouk a zrodilo se odmítnutí, ale to je pořád výborná, s tím zkoušky dobíhám. A dokonce jsme brali 3.místo.
No a nakonec i další extrapříjemný závodní den skončil. Užili jsme si ho se vším, s pěknými parkury, s hezkou atmosférou a ve společnosti skvělých lidí. A aj ceny byly slušné.

ZLECHOVOVSKÉ HOPSÁNÍ, ANEB TŘI BĚHY - ČTYŘIKRÁT NA BEDNĚ
Protože mám dobré kamarády, dostali jsme se na startovku do Zlechova 21.9.2013. Těšila jsem se na parkury od Gabi Steppan a zase jednou na klidnější normálnější závody ve společnosti Marty a Janči. A hlavně na to, že jsem si konečně vyjela na závody vlastním autem a ještě jsem brala holky :)
Také Smajlík výlet ocenil a běhalo se mu hezky. Ráno v jumpingu sice úplně ne, protože se hned v úvodu zamotal do látkového tunelu a jak se má tak rád, dal si pozor. Opatrost navýšil ještě po ukluznutím na mokrém povrchu a následném cinknutí o laťku a bylo z toho 2.místo. Docela dobrý začátek. A dlouhé čekání na zkoušku.
Trojka na můj vkus vůbec nebyla těžká. A nám se technicky povedla, jen jsem nechala Smajlečka na houpačce samého samotinkého, nevydržel, deset čísel od země mu chybělo a byl mávnut. Ani jednomu z nás to nevadilo, byla rychlá houpačka i celá naše zkouška. Nejrychlejší až takovým způsobem, že jsme ji vyhráli a nechali za sebou tři týmy, kterým byly připsány pouze trestné bodíky za čas.
No a agility. Další z kolekce líbivých parkurů a vysílání Smajlény na metry až jejich desítky daleko, to ho baví :) Vadu na kráse běh měl, neobsahoval totiž kladinu, avšak áčko se šlo hned dvakrát. No, Smajlík se s tím smířil, obě zóny přošlápl, zbytek tratě s použitím dálkového ovládání zvládl na výbornou až tak, že se postavil na bednu na příčku nejvyšší. Agilitní výkon ho však posunul také na 1.místo v součtech.
Mohli jsme tedy rychle odjet domů, neb jsem spěchala do svého kadeřnického salonu, kde jsem podstoupila předčesání, nalíčení a tetování hvězdiček. A večer jsem jela, opravdu jsem do tanečního klubu na noční akci jela autem :) A pak mi bude někdo tvrdit, že se ve dvanácticentimetrových podpadkách nedá řídit... A byla jsem modelkou na kadeřnické show na téma In the army. Poměrně brzy jsem však jela domů, další den nás čekala Opava...







MISTROVSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MLÁDEŽE, ANEB NEJKRÁSNĚJŠÍ MISTROVSTVÍ
V Kroměříži je skvělá parta lidí. A když padl návrh, zda-li by se moje poslední malá republika nemohla uspořádat u nás, našli se lidé, kteří to pro mě prostě rádi udělali. A tak se taky stalo a na Pionýrské louce v Kroměříži se 7.-8.9.2013 konalo MČRM. A já jsem neodolala a běhala jsem s oběma svými pejsky.
V sobotu ráno se začalo hrou. Rozhodčímu se tak trochu nepovedla, byla zdlouhavá, neplnila moc účel, jaký by plnit měla. Já jsem ji však za tímto účelem využila s oběma pejsky a ani jeden z nich tedy nedoběhl. Ovšem následovalo agility družstev. Slušný parkur, Kimík startoval v našem kroměřížském družstvu Nejdomáčtější domácí a Smája za na poslední chvíli změněné Společenské teriéry. Naše domácí družstvo bralo s nejrůznějšími trestnými body 6.místo, nakonec jeden teriér a zbylá plemena společenská si připsali dvě diskvalifikace. Neodpustím si však, že měl Smajlík v tomto běhu bezkonkurenčně nejlepší čas, postupovka 5,09 :)
Dále jsme se pak zaměřili na jednotlivce. Tedy na jumping. Kimík ho zvládl na své poměry perfektně. Doběhl do cíle úplně naprosto čistě a obsadil 12.místo. Zato Smajlík si zase jednou vybral dávku smůly. Tak tochu mu totiž s úplně naprosto nejlepším časem spadla latěčka. Aj jsem mu řekla, že si to mohl odpustit, ale nedá se nic dělat.
Doběhalo se však, vyhlásilo a začala diskotéka. Nemohal jsem na ní chybět :) Koupila jsme flašku burčáku, sebe i své okolí jím postříkala, a pak už jsme se jen dobře bavili. Hodně se tančilo, dost :)
V neděli po ránu jsme vyběhli s novými nadějemi na jumping družstev. Tentokrát si dvě diskvalifikace připsalo naše domácí družstvo. Jednu a poslední za tento víkend a svoji osobní jsme si připsala také já při běhu se Smájou. Normálně jsem totiž vynechala jednu překážku a ještě málem vynadala rozhodčímu, proč mi jako přerušuje běh a píská tam na mě :) Ale stalo se. Aj tak holky vyběhaly našemu družstvu 2.místo!
A já jsem po zbytek dne udržela čistý štít. Chlapci však ne. Kimíček lehce zavadil o tyčku a ona mu spadla, jinak běžkal obravdu tak, že jsem se na místě málem rozbrečela z radosti, jak moc se máme rádi a dokážeme jeden druhého potěšit. On totiž chlapeček kvůli mně zvládl krásně zónečky, slalom na levou ruku a dokonce utíkal. Já jsem mu pak nechala sežrat celou konzervu :) A oba jsme byli šťastní. Spokojenost se však plně nedostavila u Smajlíka. Zvlášť né v případě leteckého áčka, kterým snad zkusil blbý parsoní vtip zase na dlouho dopředu. Ale jinak se máme taky rádi... Kimík v součtech jedenáctý, Smája třináctý.
A pomalu končilo pořadatelsky nejkrásnější juniorské mistrovství, kterého jsem se kdy účastnila. Všechno bylo dokonalé, komfort pro závodníky byl zajištěný prostě dobře. Prostředí krásné, povrch výborný, bufet perfektní, v neděli jsme se dočkali i mistrovské atmosféry a tančení na parkuru. Děkuji všem kroměřížským za všecko, ale to už jsem psala aj do časopisu :)
>>> VIDEO KIMÍK, >>> VIDEO SMAJLÍK







PRÁZDNINY, VELIKÉ, KRÁSNÉ, NAŠE A JENOM PRÁZDNINY!

LETNÍ ŠTVANICE, ANEB PRVNÍ PROPRŠENÉ KLUBOVKY
Klubové závody pro kurzisty se tentokrát uskutečnily 30.6.2013. Já jsem měla za úkol je rozhodcovat, ale přiznám se, že sobota byla tolik náročná, že stavěl Tomík a já jsem pouze posuzovala. Prvně tuneliádu, která spoustu závodníků pořádně pomotala, potom jumping a nakonec agility.
Všichni běhali krásně, někteří podávali opravdu slušné výkone hodné oficiálních závodů. No a za své výkony si potom odnesli luxusní ceny. Špatně bylo pouze počasí, protože v podstatě celé dopoledne pršelo. A nemíň jsme to pocítila já, protože mi to Tomík postavil tak, abych mohla pískat ze zastřešené části parkuru :)

DVOJZKOUŠKY HORNÍ POČERNICE, ANEB NAPROSTÁ PARÁDA VE VŠECH SMĚRECH
No, když opomenu vstávání ve tři ráno, náročnou jízdu do Prahy a veče zpět, kterou teda zvládal výborně Tomík, tak byla sobota 29.6.2013 velmi příjemný den. Tomík pískal dvoujzkoušky přesunuté do Prahy - Horních Počernic, a já jsem dokázala nechat Smajlenku s mamkou na chatě, bo potřeboval odpočívat, a krásně jsem si zaběhala s Kimíkem a Táničkou. Navíc bylo úžasné prostředí, kde se akce konala, pořadatelé měli všechno vychytané do naprostých detailů, především kemping pro rozhodčího milovníka leonbergrů aj s Leontilkama :)
Ráno začaly jedničky. Táňa ve svém prvním běh poněkud nezvládla sama svoji nadrženost a s nějakými chybami a odmítnutími dokázala zaběhnout Běh Ostudy :)) No, s nejrychlejším časem :) Druhá zkouška se jí ovšem povedla podstatně lépe. Opět nejrychlejší a se dvěma zónami a jednou mojí laťkou. No a prostě nebyl důvod k nespokojenosti.
Stihla jsem navštívit přítomný Pet center a nakoupit první část cen útěchy. Neskutečný obchod, neskutečné množství dokonalých psích hraček, kterým jednoduše nedokážu odolat. A také milion nejrůznějších živočišných druhů, které bych dokázala pozorovat donekonečna. Ovšem třeba miluju surikaty, protože Smajlík je jednou z nich, ale tato vypasená líná domestikovaná zvířátka měla k dravým šelmám daleko :)
No a přišla Kimíkova chvíle. Docela se snažil, ale je to pejsek společenský a neodpustil si občasné pokouknutí po Tomíkovi, že by ho aj šel přivítat. Nenaběhl tedy slalůmek a za opravené odmítnutí nabral nepatrně bodíků za čas. A byl sedmý. Potom však odpočinek v přepravce vzal velmi vážně, tvrdě usnul a na druhou dvojku se nestihl pořádně probrat a běhavě naladit. Už se chtěl zcela vážně mazlit s Tomíkem, vyhlížel ho v každé volné chvilce a k čistému běhu si připsal body za čas. Místo šesté a v součtech slušná pozice, ale nestačila na bednu. Ale stejně je to miláček.
Po doběhání jsem vzala pejsky aj Tomíka opět do Pet centra, znovu jsme nakoupili, dokonce má Smajlek novou přepravku do nového autíčka... No a Kimík s Táňou si pokoukání na kosmany, psouny a další opičky, hlodavce či vačnatce a podobná stvoření pořádně užili.
Potom jsme se s pejsama vypleštili u parkuru, dívali na trojky a povídali s Badafákama. Bylo nám hezky, neskutečná pohoda. No a pak už byl prostě konec. Tomíkovi děkujem za krásné parkury, všem za milou společnost a pejskům, že se v rámci možností pěkně snažili.









PŘEDVÁDĚČKY NA CVIČÁKU, ANEB KDYŽ SE SEJDE PARTA SKVĚLÝCH LIDÍ
Smajlek opočíval, na cvičák v pondělí 24.6.2013 šel se mnou jen Kimík. Velmi mile mě překvapila sestava dostavených agiliťáků. Janča, Radka, Barča, Verča, Marta, Janča S., Šůstalka, Renča s Rosťou a Kristýna s Radimem. Postavili jsme parkur, prohlídli dva běhy, oba zaběhli. Kimík byl úžasný, moc se snažil.
Následně se děti přesunuly vedle na dogdancing a štafetu a my jsme postavili překážky, na kterých jsme potom půjčovali psy. Tam také Kimík ukázal, jak je neskutečně úžasný. Běžel asi stokrát, strašně se přežral, ale byl šťastný, vrtěl ocáskem a pořád se chtěl mazlit. Je to můj chlapec šikovný.



III. QUALI NA MS A EO, ANEB SMAJLÍK ŘÍKAL, ŽE PROSTĚ JET NECHCE
Do Žamberka na poslední kvalifikačky 22.-23.6.2013 jsme dojeli už v pátek odpoledne. Tedy dojela jsem tam já osobně, ovšem mamka si neodpustila alespoň místo spolujezdce. Na místě nás už čekala Radka s Vykynem a udělali jsme si z toho docela dovolenní víkend :) Ten začal již večerní Žamberskou pohodičkou...
V sobotu ráno jsme začali běhat. Smajlíček se velmi snažil v jumpingu. Nebyl to moc rychlý běh, o to víc jsem si dala záležet na těsném vedení a to bylo v tomto případě zřejmě správně. Doběhli jsme pro 2.místo a spoustu bodů, takže jsme stále byli ve hře o reprezentaci, dokonce na slušné pozici. To by však Smílek Smajloulový nesměl v agility odskakovat zónu na kladině. Samozřejmě miláčka omlouvá, že ho poslední dobou nikdo na kladině nezastavoval, jelikož buď sbíhal, nebo kladiny prostě zrychloval. Ovšem tohle nebylo nic :) A to mám za to, že jsem si v týdnu chtěla jít udělat jen zónovky a vymytí mozečku, jak mám před většími závody zvykem, a tak strašně se mi na cvičák nechtělo, že jsem to nechala osudu. Tak to je výsledek. Zbytek běhu nebyl špatný, kromě disku na rozlišovačce tedy :)
Zbýval nequali jump. Moc se mi už nechtělo běžet, ale Marie u startu udělala své a docela jsem se hecla. Jumpíček nás bavil a aj se nám docela povedl. Tedy opět mimo diskvalifikaci na konci :)
Vyvenčili jsme tedy, zašli na večeři a pokračovali v Žamberské pohodičce v našem malém soukromém stanovém táboře.
V neděli jsme byli opět rozhodnutí se snažit, protože nebylo nic ztraceno. V agility jsem však dostala krutě pocítit ten kladinový osud. Smajlek sice prošlápl, ale byl naprosto rozhodnutý běžet do diskvalifikace a nedalo se s tím dělat nic. To mám za to, že jsme místo kvalifikační přípravy jezdili každý den plavat a opalovat se.
S tím opalováním jsem pokračvala i v Žamberku, začalo být totiž krásně :) A my jsme šli na poslední běh pro poslední potřebné body. Užili jsme si ho, běžel se docela hezky. Ale milý pan Parson mi dal jasně najevo, že letos nikam jet nechce. Shodil totiž poslední tyčku a to byl ten konec srandy, který nás v bodovací tabulce odsunul na 10.místo a EO si tedy letos necháme ujít. Neva, o to víc se zaměříme na EOJ a celé prázdniny budeme moct trénovat sbíhačky :) No nic. zaběhli jsme si ještě nequali jumping, který už trošku zaváněl únavou a i proto Smílkovi spadla na konci laťka, jinak hezké.
Co tedy dodat. Mě tento víkend docela bavil. Běhalo se mi dobře, krásně jsem se opálila, pohovořila jsem se spoustou přátel. Až teď mě napadá, že je to vlastně za celou naši kariéru první nenominace. Ale i takové věci se v životě stávají a příští rok naběhnem s mnoha dalšími zkušenostmi, se sbíhanými kladinami a zkusíme to znovu. >>> VIDEO



ČMKU JUNIOR OPEN, ANEB VELIKÉ, VELIKÉ, VELIKÉ
Akce tak mohutná, že si zasloužila svůj vlastní článek!

ODPOČÍVACÍ VÍKEND NA CHATĚ, ANEB RELAX UPROSTŘED NABITÉ SEZÓNY
Víkend 8.-9.6.2013 jsme si naplánovali odpočívací. V sobotu ráno jsme se přemístili aj s Táňou z Chvalnova do Roštína, bo nám Tomík odjel do Solného hradu pískati. A začalo být konečně hezky :) My jsme si vyšli s pejsany na hřiby a vylepili jsme se na zahradě a opalovali jsme se. U toho jsem stále házela hračky, co mi někdo z nějakého konce přiaportoval :) Také jsem občas fotila. Poctivě jsem vyčesala Smáju a Táňu furminátorem. Na oběd jsme grilovali a celé odpoledne jsem spala. A večer jsme šli na dlouhou procházku přes louku do lesa a do potoka. A pak pejsky opět donekonečna nosili hračečky a chodili jsme kontrolovat kocoura, jestli ještě pořád leží pod tůjou :)
V neděli jsme dlouho spinkali a pak jsme si vyšli na louku venčit, nosit hračky, fotit, koupat se v potoce, znova si hrát a dojít se třemi zničenými psy na chatu :) Následoval oběd, opalování, hraní, odpočívání, procházka, odjezd do Kroměříže.
Jednoduše velká spokojenost, že jsem si aj s pejsky krásně odpočinula a načerpala síly na poslední školní dny a také na spoustu závodů, které nás čekají.



PŘEDVÁDĚČKY V MĚROVICÍCH, ANEB UNAVENÝ JORKŠÍR, PARSON, DVĚ KOKROVKY A LEONBERGER
V pátek 7.6.2013 ráno jsme naložili na cvičáku překážky a vyjeli si do Měrovic na Hané předvádět agility. Tomík postavil parkurek, zaběhl si jej s Juditou a já jsem vystřídala Kimíka, Smajlíka a Marcelku. Kimeček mi sice dal pocítit, že běhal už předešlé dva dny, ovšem pan Parson a kokrovka dali do agilitění naprosto všecko :) Druhý parkur běhal s Mácou Tomík a půjčil si také Smajlíka. Smája si ho dal aj se mnou, proběhla jsem také starou Lulu a Kimánečka.
Pak si naše část výpravy dala menší pauzu a připravili jsme si překážky, kde jsme půjčovali pesy přítomým dětem. Smajlík běhal s těmi, co uměli daleko házet a jeho novým růžovým míčkem přehodili půl fotbalového hřiště, byl přešťastný. Také Kimeček má toto moc rád. Za takový kousek běhu takový kus žrádla :) No a zaujali jsme také Juditu. Běhala jak divá, s kýmkoliv, byla nadšená. No a samozřejmě nejvíc si všecko užila Milada. Tomík jí dokonce řekl, že už není jeho pejsek :) A ne pouze proto, že jsem s ní běhala tunely a slalom :)

O ZLÍNSKÝ RANEC VIII, ANEB ČERSTVĚ PLNOLETÁ BĚHAJÍCÍ SE TŘEMI PEJSY
V pátek jsem slavila osmnáctiny. Vstávání v sobotu 1.6.2013 hrozně bolelo a chtěla jsem jej vzdát, ale musela jsem :) Tentokrát jsem běhala tradičně se Smájou, ale také s Kimíčkem a s Táničkou, aby jim to nebylo líto a taky se proběhli.
Ráno tedy open, strašně roztáhaný a podivný, přesto ho Smajlík dokázal vyhrát. Za 1.místo si odnesl krásné ceny a další pelech :) Ovšem Kimík ho nezvládl. Špatně viděl šedé překážky, které vypadají jako antény, a nedokázal odhadnout, jak jsou daleko a jak vysoko, někdy je dokonce obíhal. Celkově bylo na těchto závodech k vidění neuvěřitelné množství odmítaček, skokovky neviděli ani lidé, kteří do nich vráželi. A nevím jak Tánička, copak byl její důvod ke shazování a vtipné diskvalifikaci :) Ovšem udělala zónu na kladině aj na houpačce a především spolehlivé odložení, což je u ní slušný výkon :)
Následovaly zkoušky. Táňa svou jedničku zaběhla se dvěma laťkami a dvěma zónami, ovšem docela plynule a velmi rychle, snad i nejrychleji.
Kimík ve dvojce oběhl překážku a diskl se. Smajlík si naopak dal jednu navíc, strašně nelogicky a velmi vtipně, takže se taky diskvalifikoval.
Nakonec přišel jumping, který se nejvíc povedl panu Parsonovi. Byl běhavý, až tomu Smajlíček nemohl uvěřit, dali jsme postupovku 5.20 m/s a odnesli jsme si opět spoustu cen za 1.místo. No a vyhráli jsme také součty a s nimi aj onen Zlínský ranec :) Kimík si zaběhl jen část pro radost, Ňanička celé, ale stihla se po cestě disknouti.
Byli však všeci ti moji běhající pejskani šikovní a hlavně strašně šťastní. Smajlík ocenil svou novou hračku, kterou si vyhrál v Brně. Kimeček si dal po každém běhu konzervu a následně válení a blbnutí na čerstvě posečené travičce. A také Táňa byla šťastná, že se po čtvrt roce dostala na parkur :) No a pomazlila se se svou porodní asistentkou. Navíc to byly závody ve společnosti mnoha skvělých lidí. Během dne se nám všem účastníkům páteční oslavy udělalo dobře a postupně jsme s holkama vzpomínaly, co všecko nás tak pobavilo :) Aj počasí nakonec vydrželo, přestože nebylo letní. A byl to prostě perfektní den!
>>> VIDEO KIMÍK, >>> VIDEO SMAJLÍK, >>> VIDEO TÁŇA























SPORTOVCI ROKU MĚSTA KROMĚŘÍŽE, ANEB DALŠÍ SOCIALIZAČNÍ PRVEK
Vydali jsme se se Smajlkem na radnici, jelikož se tam 29.5.2013 konalo předávání cen nejúspěšnějším juniorům z celého regionu. V kategorii individuálních sportů jsme tak trochu zvítězili, odnesli si medaili a další ceny a byli jsme požádáni o kulturní vložku v podobě menší ukázky triků. Smajlík vše zvládl, předávání ho sice moc nebavilo, ale mohl mít radost, nechal jim tam spoustu chlupů :)



II. QUALI NA MS A EO, ANEB MÁME DVA NOVÉ PELÍŠKY
Jarní Brno bylo plánované na 25.-26.5.2013 a tak trošičku nemělo počasí s jarem nic moc společného. Přesto jsme se moc snažili a běhání nás neskutečně bavilo. Ale opravdu hodně.
V sobotu ráno se nám povedl jumping hned v několika ohledech. První a nejpodstatnější bylo, že jsme já ani Smajlén nespadli na mega klouzavém bahýnku :) I přes terén jsem docela spokojená s vedením, s rychlostí, slušným časem, plynulostí běhu a za shozený dvoják mohly nějaké nehodné cosi.
Také agility se nám povedlo, aj když trošku méně možná, více to klouzalo. Ovšem zcela luxusní a dokonalé zónečky prošlapal pan Parson, ty mi udělaly velkou radost. Obsadili jsme v tomto běhu 3.místo a vyhráli jsme pelíšek :) No a večerní zkoušku jsme vzdali, protože jsem odmítla na ni čekat a vybírat si na ní štěstí pro tento víkend.
V neděli již nepršelo, o to víc odpoledne foukalo. Parkury trochu přitvrdily, což mi v žádném případě nevadí, na rozdíl od nové módy nestavění rovných náběhů na překážky, na které se rovně běžet musí. Přesto nás neopustila radost z běhání. Nevzal nám ji ani dis na ranním jumpingu, který přišel tak rychle a nelogicky, že jsem se nestačila divit :)) Jinak ho Smajlík běžel krásně.
Naprosto nezvykle jsem pak sebe aj Smáju nabudila na agilitní běh. Byla to jedna velká výzva a my jsme jej museli zaběhnout. Už dlouho jsem se nedokázala takto nahecovat. Smajleček to věděl, běžkal zodpovědně, prošlápl zónu na áčku a vlastně celou úvodní část zvládl skvěle. No a pak to přišlo. Dokázala jsem jej odvolat z diskvalifikace, což je v jeho případě nemožné, protože nikdy nic takového neznal a nedokázal, ani jsem se o to nijak zvlášť nesnažila, neumím to. Ale on to dokázal :) A pak to přišlo znova! Opět krizová situace a obrovská ztráta času, ale dali jsme to :)) U kladiny už jsem nedýchala, tak moc byl ten parkur dlouhý a náročný, ztratili jsme nějaké další setinky, přesto jsem si aj z tohoto běhu odnesli nový pelech za 3.místo :) No velká radost, já jsem to prostě chtěla zaběhnout.
Počkali jsme si ještě na zkoušku, která byla extrémně netrojková, ale na konec náročného víkendu sedla. Pustila jsem Smáju brzo z houpačky, za tento odskok si můžu sama, ale nejlepší čas byl pro nás největší odměnou za celé snažení a docela povedený běh :)
>>> VIDEO



JUNIORSKÉ SOUSTŘEDĚNÍ, ANEB MÁME SBÍHANÉ KLADINY
V pátek 17.5.2013 jsme odpoledne přijeli do Opavy, na příjemném a nám známém cvičáku jsme postavili stan a Smajlík si tam našel tenisák, který neúnavně nosil. Kimeček tentokrát vyjímečně zůstal doma, protože si ho mamka chtěla vzít na chatu. No a parson si tak honil tenisák, až jsem jej začala posílat na prkno od kladiny, které leželo na zemi a zavzpomínali jsme na sbíhačky. Šly mu skvěle. Potom jsme kladinu postavili, aby v noci zbytečně nenavlhla a my jsme se Smílkem ve sbíhaných zónách pokračovali. Zvládal je perfektně, v plné rychlosti prošlapával dolní část zónečky a já jsem měla radost. No a pak jsme šli hodně brzo spát a těšili jsme se na trénink s Marťou Wasserbauerovou.
V neděli ráno jsme začali běhat v první skupině. Tak trochu ještě nikdo nevěděl, jaký bude program, takže jsme zaběhli úvodní sekvenci i parkur na první pokus a vystřídala nás další skupina. Odpoledne Smajlkovi něco přeskočilo v parsoní hlavičce a stále nabíhal do slalomu ze špatné strany. Moc se mi nechtělo souhlasit s tím, že by to bylo z únavy. Možná z takové, kdy Smílek nebyl ráno dostatečně agilitně uspokojen a potom se několik hodin těšil na běhání. Spíš to byl teriéří error, nad kterým je potřeba mávnout rukou a jít dál, příště se nic takového nestane.
Tedy jsme vyvenčili, nakrmili a já jsem šla hrát ultimate. Opravdu skvělá hra :)) Také večerní sezení v klubovně s děvčaty bylo velmi příjemné...
V neděli ráno mi ani trochu nesedla změna programu na poslední chvíli. A Smájovi spěchání a nerozcvičení už vůbec neprospělo. Takže jsme zaběhli paralelní závod a potom chodili venčit a plavat do Opavy. No a odpoledne naši přivezli Kimíčka miláčka, dala jsem si po cestě moc dobrou večeři a jeli jsme domů...



SRAZ (NEJEN) FLAT COATED RETRÍVRŮ, ANEB NOVÉ ZKUŠENOSTI, NOVÍ PŘÁTELÉ
Ještě ve středu 8.5.2013 odpoledne jsme odjeli do Záhradiště na flatí soustředění. Pozvala mě tam Lenka, se kterou jsme se kdysi připravovaly na záchranářské zkoušky, ze kterých se Kimík po střelbě utekl schovat do auta :) No vzpomínaly jsme hodně, dlouho jsme se neviděly, a občas zcela mírně pomlouvaly osoby z Kroměříže, jak střídají náš cvičák, jiný cvičák, kde ona cvičí či přímo ji, a nikde se jim to nezdá dost dobré :)) Můj hlavní úkol však byl výcvik agility, dog frisbee, triků a klikr tréninku.
Ve středu jsme se tedy ubytovali na šestilůžkovém pokoji, zřejmě proto, aby mohl Kimík všecky postele postupně střídat a nakonec vžycky skončit na mojí. Například ze středy na čtvrtek, kdy jsem zapomenutý polštářek vyřešila vytažení pelechu z přepravky. Samozřejmě mě z něj jorki v noci odsunul a celý ho obsadil :) Mně to však nevadilo, protože jsem ve čtvrtek ráno vyvenčila, zašla si na snídani a šli jsme až do oběda znovu spát, bo můj první blok začínal až odpoledne :)
Po obídku jsem vzala miláčky na procházku do lesa a plavat do místního příjemného jezera. Vlatně celé prostředí a okolní příroda byly skvělé. Následoval můj odpolední výcvik frisbee. Seznámila jsem účastníky s disky, základními hody a vše předvedla s oběma mými pejsky. A pak se několikrát protočili flati se svými majiteli na samotnou hru a pak jen ti majitelé na trénink hodů. Když už jsme byli unavení, zabalili jsme to a vzala jsem Kimíčka na chvíli na canisterapii. Byl chlapec šikovný, aj když jsme stihli už jen výcvik s vozíčkáři. Zvládl to moc hezky.
Večer jsem měla přednášku o klikr tréninku. Všecko jsem vysvětlila, ukázala se Smílkem celou řadu triků, shaping, práci na balančních pomůckách, zahráli jsme klikání s lidskými psy. Povídání se protáhlo na dvou a půl hodinovou debatu končící až odstraňováním nežádoucího chování, nesmyslné trestání psů a podobně. Sama sobě se občas divím, co vyplodím za myšlenku, když mám odpovědět za otázku. Prostě mě strašně baví se nad výchovou a výcvikem pejsků zamýšlet :) Nakonec jsem odvedla Smajlíka do pokoje a vrátila se důle na pivo. Seděli jsme venku ještě docela dlouho, bylo teplo, skoro léto. To mám ráda.
V pátek ráno jsem měla agility. Na poněkud provizorních překážkách, dá-li se to tak nazvat, o to lépe však ve chvílích volna posloužily mně a Smájovi k tréninku skokové gymnastiky. Na to byly perfektní. Kimeček pak byl zapůjčen jedné slečně, co zrovna neměla psa a chtěla běhat, rovná se radost na obou stranách. Kimeček rád a velmi zodpovědně běhá s jinými psovody. Před obědem jsme si stihli jít ještě pořádně zaplavat, dokud bylo hezky.
Odpoledne se mi napsalo ohromné množství pejsků na triky. A vzala jsem tentokrát Kimíčka miláčka. Zkoušeli jsme přo představu shaping, jenž mě velmi mile překvapil v tak rušném prostředí se psy začátečníky. No a pak jsme s Kimečkem ukázali trik a následně jej učili ostatní přítomné. Asi v polovině začalo pršet a přemístili jsme se dovnitř, kde jsme pokračovali. Překvapil mě jorki, kolik že vlastně toho umí. Moc, moc, několik desítek. Sežral celý balík sušeného masa během ukázek a ták moc se snažil. A překvapili mě účastníci, že postupným a zcela bezkontaktním luringem jsme psy dokázali přimět od podávání různých pacek, přes válení a chcípání až třeba po plazení vpřed i vzad. Psy začátečníky. Bylo to úspěšné cvičení jako prase, bezkonkurenčně nejdelší a nejlepší z celého soustředění.
Večer jsem začala pociťovat jakési nachlazení, holky mi vymluvily Válku s mloky, šla jsem s nimi hrát Activity a popíela jsem čajíček. A panáčky. A jak nám to v naše týmu šlo :)
Sobotní ráno bylo kritické, probral mě až hot drink. Mimochodem proto, že netekla voda a já nemohla jít do sprchy. Takto my jsme tam žili, v hezké přírodě :) Dopolední frisbee jsme měli rychle hotové a odebrala jsem se s Kimečkem do lesa na záchranařinu. Udělal si nástřelák, jedno hledání v hustším lese a jedno v čemsi strašně zarostlém, čímž se prodíral horko těžko. Bojoval se svým osudema a figuranta vyštěkal. Obě hledání se mu povedla, udělal mi radost. Já jemu pak nakonec eště nástřelákem :)
Na odpolední cvičení jsem šla dřív a blbla se Smájou na skokových řadách, různých vzdálenostech, úhlech, výškách. Moc těžké to měl, ale přesto dost dobré. Cvičili jsme potom aj s flaty, ale za chvíli začalo lít a my jsme běhání vzdali. Já jsem si šla sbalit věci a po večeři jsme retrívry opustili, neb mi nebylo dobře, pršelo a v neděli už jsme neměli žádnou důležitou funkci. A protože se na mě už moc těšily Tomíkovy pejsky :)
Leni moc děkuji za pozvání a další příležitost získat nové psí zkušenosti. Lidé na srazu byli většinou normální, což se cenní. Jsem ráda, že jsem je mohla poznat. A všecko se vším souvisí!

ZÁVODY ZLÍN, ANEB TA JE TAKY V POŘADÍ
Konečně takzvané normální závody, ve státně svátkou středu 8.5.2013 ve Zlíně. Už po ránu to vypadalo na příjemný sluneční den, tak jsme se rozloučili s Tomíkem a šli najít kroměřížský stan :)
Prvně jsme běžkali jumping, který se nám docela povedl. Nebylo tam nic, co by nešlo vyřešit ideální dráhou, nenásilný, hezký. A my jsme jej vyhráli!
Následovalo dlouhé čekání na trojku, kde jsem se udala při náběhu na slalom, protože Parson proklouzl až do druhé branky, přestože jsem měla co dělat, abych to v rchlosti zpozorovala. No a pak přišlo hodně metrů před áčkem, následný rozběh a lítací áčko na dva kroky a tedy skočené. Za to Smája nemohl, tak nějak to bylo rychlejší, než on. Jenomže já mám v hlavě, že máme ve výkoňáku jenom výborné a diskvalifikace. A šla jsem se disknout na první překážku, kterou uvidím. Nojo, ale ta byla v pořadí :) Tak další, zase v pořadí, další, opět :) Bezvadná situace. Celou sekvenci jsme zopákli a parkurek si hezky doběhli.
Již méně mě zaujalo odpolední agility, leč opět tam nebylo nic škaredého. Smajlík hezké, plynulé, ale áčko nepřekrokoval a odskočil. A mírně mě tím nasránkoval :) No jediné jeho štěstí je, že hárala jeho výborná kámoška a jeho ani nenapadlo to řešit, že jsem pokecala s holkama z junior repre a považovaly jsme naše zóny za skvělý vtip, že jsem chytla zdravou barvu - rozuměj spálila jsem se jako prasátko (konečně!) a že jsme si z bedny odnesli krásný pamlskovník s růžovýma krávama :)

PSÍ ZÁVODY, ANEB NÁŠ POSLEDNÍ JUNIOR HANDLING
Byla jsem pozvána 4.5.2013 do Zlína posoudit agility závody na velké mnoha disciplínové psí klání. Pozvání jsem přijala a svoje pejsky jsem přihlásila na poslušnost zkouškaři, na výstavu a se Smájou jsme šli aj junior handling. Na tento výlet jsme si vyjeli s Kristýnou, Radimem, Berneem a Lancíkem.
Hned z rána jsme si vylosovali poslouchání a Smajlík nastoupil první. Cvičil s velkým nadšením, nicméně odložení za pochodu ve stoje jsme tak trochu zřejmě nikdy netrénovali a tak trochu se nám nepovedlo :) Aj tak obsadil Smílek krásné 4.místo. Naopak Kimeček mě pořádně studeně sprchnul, jak jsem tak měla v živé paměti jeho perfektní zkouškové výkony. Vlastně mě spíš pobavil. Udělal totiž zprvu ukázkové volnečko, ale vrazil čumák do země, kde před nějakou chvilkou čůrala voňavá fenečka, a přivolání prostě nebylo :)) On si asi miláček myslel, že jsme si vyšli na procházku, ne na poslouchací závody. Podobné myšlenky měl po zbytek poslušnosti. A umístil se kdesi v dolní polovině výsledkové listiny.
Dále jsem si šla písknout agi pokročilé a veterány. Agilitní běh se týmům snad dobře běhal, mně se moc hezky posuzoval. Byla jsem za něj pochválena, především od jednoho mezinárodního pana rozhodčího :) Radost, radost, radost! Aj jumpíček nebyl špatný, možná trošku jednodušší a s dlouhou křivinkou do kopce :) Jako doskokana jsem si pak vytáhla Smajlečka, aby si po dlouhém čekání a hledání překážek zpravil náladičku.
A počal výstavní maraton. Prvně Smája do otevřené pejsků papírových. Měl tři soupeře, porazil nás elegantní knírač, tož si Smílek odnesl stříbrnou medaili a to bylo vzhledem k dalšímu vystavování jenom dobře. Čekalo mě totiž zdlouhavé česání jorkiho, který měl za sebou večer předešlý pečlivou koupel a na sobě tunu kondicionéru. Ale protože je to nutrie, samozřejmě si musel ráno namočit a zvlnit chlupy v rose. Ale zachránili jsme to až tak, že jsme byli v kruhu bezpapíráků opět čtyři a Kimík vyhrál!
Následně jsem nastoupila do předkola junior handlingu se Smajlenkou. Šlapal chlapeček jako hodinky, já si povzpomínala, co jsem si kdy o vystavování přečetla. Tedy jsme zvládli bez potíží i figury jako osmičku, odpovídala jsem na otázky, Smajlek perfektně stál. Paní rozhodčí jsme se moc líbili a zapsala nám plný počet bodů!!
Vyměnila jsem pejsy, v kruhu vedle se běhalo o nejlepšího bezpapíráka. Toho Kimík teda nevyběhal, nevadí :)
A mohla jsem se převléknout do velmi společenského a hlavně hyper čistého oděvu, ještě chvíli vydržet v balerínách a nastoupit do finále JH. Smajlík, ač chodil na výstavním špagátu naposledy zhruba před mnoha měsíci, nic nezapomněl a v kompaktním tempu bez jediného zaváhání šlapal, sám se stavěl do postoje. Ale přišla zrada. Nadějné handlerky jsme tam byly totiž čtyři :) A zatímco se ostatní účastníci v kruhu dívali, my prováděli profi figury. A došlo na výměnu psů. První jsem dostala milou fenečku, ale závislačku, která se nenechala zlákat ani sušeným masem. Nic moc. A Smajlík šel bez zaváhání vše, co má naučené :)) A znovu jsem šla měnit. Nyní jsem dostala Cvalíčka, zhruba tak padesát kilo, se Smajlíkem se chtěli kluci sníst. Tak v rámci možností a zachování zdraví obou zúčastněných pejsků jsem odvystavovala Cvaldu a s radostí jej vyměnit za mého nejúžasnějšího Parsona, který se vystavuje sám, bo jsem ho to prostě docela poctivě učila. No zkušenost pro mě jako blázen. Chtěla jsem svůj poslední junior handling před osmnáctinama vyhrát, ale nejsem handlerka, jsem handlerka Smajlíka :) Vyběhala jsem přesto, vlastně s ním, krásné 2.místo a moc pěkné ceny! A aj to bylo velmi příjemné.
Příjemnější a lepší v tomto dni bylo už pouze večerní grilování ve Chvalnově. Bylo vtipné, Tomík vzdělával prostý lid hudbou, Radim měl zakázáno krmit psy od stolu :)







ZKOUŠKY POSLUŠNOSTI DLE KJ BRNO, ANEB KIMÍK JE NEJLEPŠÍ PES NA SVĚTĚ!!!
Dlouho a poctivě jsme se připravovali na zkoušky, které jsme si naplánovali 1.5.2013 v Brně. Smajlík byl jistý, všechny cviky ze Zkoušky ovladatelnosti psa, tedy ZOP, více méně uměl. Hodně jsme tedy zpřesňovali a zdokonalovali vše, co Smajlíček běžně dělá s obrovským nadšením a v úžasné rychlosti. Zatímco Kimeček tuto vstupní zkoušku již složil a nyní se připravoval na vyšší stupeň, Zkoušku pracovní upotřebitelnosti psa, ZPU1. Kromě toho, že tato zkouška obsahuje celkově těžší cviky a hlavně speciály, se hodnotí mnohem přísněji a na psa jsou kladeny vyšší nároky. V našem případě nebylo nic jisté, i když jsme rozhodně měli natrénováno.
Ráno nás aj s Jančou do Brna hodil Tomík. Bylo pod mrakem a my jsme využili čas, který rozhodčí trávil na stopě, abychom se rozcvičili na place. Oba kluci cvičili standartě krásně a mohli jít hezky odpočívat.
Začaly se poslušnosti ZOP. Tedy Smája první. Náš výstup byla jedna obrovská komedie :)) Podali jsme hlášení, přišli k cedulce do základního postavení a na Smajlíka si sedla moucha, možná ho aj kousla. Začal se tedy hryzat do zadku a nebylo možné mu to vymluvit. Když vůbec nereagoval a řešil jen svůj osobní problém, polilo mě horko a musela jsem se vyslíknout :)) Na druhý pokus už to bylo lepší, volno bylo na naše poměry šílené, ale ucházející dle zkušebního řádu, leč nerozumím tomu, proč po přivolání Smajlek nepředsedl a přišel k noze. Nikdy v tréninku po přivolání nedělám přiřazení, zásadně Smáju prohazuji mezi nohama míčkem, proto jsem nepochopila, proč jsme museli ztratit první dva bodíky. O kus víc mě pak pobavila chůze na vodítku. Vyšli jsme docela vpohodě a jak si tak lezu a dívám, jestli jdu rovně, vyklouzlo mi vodítko z ruky a spadlo na Smajlenu :) Trošku miláček blbnul i při obratech, které má jinak perfektně naučené a další tři body šly dolů. Chůzi u nohy bez vodítka jsme však zvládli na plný počet! Při polohách Smajlíček vdechnul chmýří, které poletovalo po cvičáku, a mezi polohami několikrát zaprskal, přestože se mu všecky povedly hezky :)) Za 8. A dlouhodobé odložení s další mouchou silou vůle urdžené na 10.
A pak přišla Kimíkova velká chvíle. Pekelně jsem se soustředila, abychom zbytečně neztratili nějaký bodík. Tedy volno s přivoláním za 9, protože bylo volnečko méně přesvědčivé. Ovladatelnost bez vodítka také za 9, pouze s maličkatými nepřesnostmi. Sedni - lehni - vstaň jsme poctivě cvičili a povedly se nám za 10! Štěkání má Kimíček slabší, když není rozštěkaný, dostal tedy 8. Katastrofu jsme čekali na aportu, který Kimík asi nikdy umět nebude. Přemluvila jsem ho, aby mi míček alespoň přinesl a dostali jsme symbolické 2 body :) Avšak překážku a skok šplhem jsem zvládli na plný počet! Kimík mi udělal velkou radost!
Následovaly skupinové cviky. Začaly ZPU1. Nutno dodat, že jsem moc dobře nečetla zkušební řád a nevěděla jsem, že nějaké takové cviky bude Kimík plnit :) Bylo už dost teplo a začala se projevovat únava. Chůze u nohy 8 bodů, polohy 7, bo už se Kimíkovi z lehu nechtělo vstávat :) Skupinové odložení 10, nepříjemný materiál 8, lhostejnost k nárazovému zvuku 10.
A hned po tom jsme nastoupili na hlídání předmětu, kterého jsme se i přes pilné trénování obávali nejvíc. Kimík ležel na svém baťohu a hlídal. Výborně zahlídal na prvního figuranta, ale nevrátil se úplně k předmětu, takže šel i druhý figurant. I toho Kimeček neohroženě zahnal a ztratil tedy pouhé dva bodíky a dostal za speciální cvik 18!!! Pouze o bodíček nám uniklo VD, takto Kimík splnil s celkovými 129 body na dobře. Přesto mi splnil dlouholetý sen a stal se velkou vyjímkou s ohledem na svou plemennou příslušnost. Jsem na svého chlapečka obrovsky pyšná, byl úžasný!!!
No a zbývaly jen skupinové cviky ZOPkařů. Smajlíkův výkon se mi moc nepozdával, znám ho cvičit mnohem radostněji, leč ztratil pouze bod na polohách, vše ostatní zvládl na plný počet. A splnil tedy ZOP na výbornou s celkovými 92 body!
Jsem moc ráda, že to dopadlo, jak to dopadlo. Sice se mi trošku obrátila očekávání u pejsků, ale na to, že si všecko trénujeme sami bez odborné pomoci, je to slušné. Opravdu jsme makali. A nakonec děkujeme všem kamarádům, kteří nám pomáhali s nácvikem hlídačky!
>>> FOTKY





I. QUALI NA MS A EO KRUPKA, ANEB STRAŠNĚ STRAŠNÁ KOSA
Vyrazili jsme si 27.-28.4.2013 s mamkou a s Radkou na první kvalifikačky kdesi do Krupky. Nutno říci, že se závod pořadatelům povedl, jelikož se o to snažili. Také s parkurečky jsem byla více méně spokojená, protože se na nich dalo docela hezky běžkat :)
V sobotu ráno se nám se Smájou docela povedl jumping, který jsme dali čistě na pátou pozici. Docela slušný výsledek v této konkurenci na to, že jsme běželi první běh na trávě, se kterou se Smajlek stále ještě úplně nesrovnal. Také odpoledne jsme si na parkuru rozuměli, měli jsme podstatně lepší čas, aj když nám spadla jedna latěčka. Neva, místo kdesi v hloubu výsledovky :) No a večer jsme si ještě užili zkoušku. Jelikož byla strašná zima a já už jsem tam vážně nechtěla být, až zhruba v půlce běhu jsem se zahřála natolik, abych si uvědomila, že mám alespoň trošku začít běžet. Stačilo nám to na čistý běh a 2.místo!
Večer jsme rozmrzali na pokoji, papali, pili a potom spali. A docela jsme se taky nasmáli :)
V neděli se mi opět chtělo, což je dobré znamení, protože se mi poslední dobou chce skoro vždycky :) Možná opravdu potřebuji motivaci, abych měla chuť se Smájou něco zaběhnout se slušným výsledkem. Nicméně ta nám nestačila. Přestože jsme se docela dobře bavili, jednou jsme se diskli dobrovolně po odmítačce a podruhé hyperparsonoidně :) Neva, příště. Byla tam prostě strašná zima, vítr, v noci nám uletěl stan a jedna dobrá duše nám jej zachránila. A zatímco já jsem na sobě měla dvě mikiny, bundu a vestu a byla mně kosa jak z nosa, Tomík šel v Kroměříži plavat s pejsky :) Tak to vážně nerozumím tomu, jak se to tak stalo.
>>> VIDEO





JUNIORSÉ KVALIFIKAČNÍ ZÁVODY NA EOJ, ANEB DO TŘETICE VŠEHO DOBRÉHO JEDEM
Ještě ten samý pátek odpoledne jsme odjeli s našema do Prahy na juniorské quali, které se konaly 20.-21.4.2013 tradičně v Kyjích. V sobotu ráno jsem po hrozně dlouhé době viděla všecky juniorské kamarády, kteří dosud spadají do této věkové kategorie. Zakempili sme ve stanu s Kačkou Novotnou, jako vždy :) A bylo nám tam moc hezky. Až tak moc hezké však nebyly všechny parkury. Některé mě zaujaly, chtěla jsem je běžet, jiné jsem tak trochu běhat ani nechtěla.
V sobotu ráno jsme diskli první běh, takže další dva jsme nikam nehnali, chtěli jsme body a byli jsme dvakrát druzí. Odpolední sekvence disklá. A následovala šílená večeře a spánek :)
V neděli po ránu vyhrál Smajlíček jumpíček, v agi jsme šli také pro 1.místo, ale byla nám mávnutá sporná áčková, jež však určitě byla. A další běh se nám běžet nechtělo, ani jsme už moc nepotřebovali bodíky, tož dis. A protože jsme už měli nominaci jistou, vynechali jsme sekvenci na závěr.
A když je Smajlík šikovný a hezky běžkal, přestože netrénujeme na trávě a on se na ní ještě moc nesrovnal, již potřetí a vzhledem k mému roku narození už naposledy pojedeme reprezentovat naši zemi na European open junior do Švýcarska!!!
>>> FOTKY





KRAJSKÉ KOLO STŘEDOŠKOLSKÉ ODBORNÉ ČINNOSTI, ANEB KIMÍČKŮV DEN
Rozhodla jsem se psát letos Středoškolskou odbornou činnost a vybrala jsem si téma BARF. Postupně jsem se proobhajovala až do krajského kola, kterého jsem se zúčastnila 19.4.2013 s Kimíčkem. Přestože jsem nikomu neřekla, že pojede aj pes, Kimík nikomu nevadil, všichni si jej chtěli hladit a byl středem pozornosti.
Svoji prezentaci jsem zvládla a Kimík bez protestů spapal trojitou porci hovězího hrubomletého, makrely a nepraných dršťěk se směsí šesti druhů zeleniny :) Odnesli jsme si krásné 2.místo z pěti účastníků v biologii, což je náhodou super :)
Byla jsem moc ráda, že jsem vzala Kimečka s sebou. Byl to pro něj obrovsky socializační den. Jemu sice nic neva, ale občas je to potřeba. Společný den jsme si spolu moc užili. Během tak krátké chvilky Kimečkovi obrovsky a neuvěřitelně narostostlo sebevědomí, což je strašně moc dobře. Je to prostě můj jorki :)

KLUBOVÁ VÝSTAVA LEONBERGRŮ, ANEB CHTĚLA NÁS SEŽRAT HUSA
Do poslední chvíle jsem nebyla rozhodnutá, zda-li s Tomíkem a Vlaďkou 14.4.2013 odjet na Slovesko do Kamenného Mlýna na leonbergří klubovku. Nakonec jsem jela já i s mými psy.
Prostředí, kde se výstava konala, bylo příjemné a dobře zvolené, počasí nám vyšlo úplně úžasné, celý den na tričko. Trička s leonbergry jsme si také s Tomíkem hned ráno koupili :) Německá paní rozhodčí pouzovala velmi zodpovědně, ohleduplně a přátelsky. A pečlivě. Prvně šli do kruhu všeci pejsci, takže jsem si zašli na oběd, potom na dezertík. Mezi tím jsme mnohokrát tak různě venčili pejsky. Také jsem několikrát česala Vlaďku, protože se švédská princeznička ráno proletěla po lesích a polích a celou půlku svého leonbergra si úplně totálně zasrala. Jinak se to nedá říct. Před odjezdem jsme nechtěli vše ještě více zkazit a namočit koupáním, takže měla za úkol vyschnout, abych z ní mohla vše vykartáčovat a vyklepat ji jako koberec :) A to se mi povedlo až na úroveň nejkrásněji upravené feny v kruhu. Dále kluci štěkali na ovce za plotem jako největší hrdinové, s kozama na úvazu už to tak žhavé nebylo a udržovali si mé pejsky alespoň několikacentimetrový zdravý odstup, když se skvěle bavili tím, že můžou na někoho štěkat. Hned ráno jsme se také společně takto vydali štěknout si na jakousi mega husu, která se agresivně rozběhla za námi a honila nás až k Tomíkovi s Vladěnou :)) Všichni se nám smáli... Mimo to jsem s chlapečky cvičila, prolézala různé více či méně přírodní překážky a chvíli si hráli s leonbergryněmi. A všichni i s Vlaďkou se celoživotně socializovali.
Na místě si také Tomík začal pohrávat s myšlenkou, že s Vla vlezu do kruhu opět já. Přestože jsem na to nebyla připravená, učinila jsem tak. S Vladěnkou ve třídě otevřené v konkurenci dalších pěti fen jsme nastoupily v odpoledním slunci. Vlaďka se i přes celodenní čekání snažila, krásně stála, moc nehleděla po Tomíkovi. Z kruhu postupně odešly tři feny s dobrou. Paní rozhodčí využila během výstavy snad celé spektrum známek. Vlaďce byla udělena velmi dobrá, jelikož začala hustě línat a není moc nasrstěná. Přesto se líbila, žádná jiná vada jí nebyla vytknuta a postalily jsme se na stupních k čísílku 3! Což je na takové výstavě s takovým posuzováním docela úspěch, kterého si snad i můžeme vážit.
Jako zhodnocení akce musím dodat, že to byl velmi obrovsky moc příjemný den. Svítilo sluníčko a všecko bylo prostě dost dobré.

ZLECHOVSKÉ DVOJZKOUŠKY, ANEB APRÍLOVÉ POČASÍ
Nevím, co mě podnítilo k tomu, abych se přihlásila 13.4.2013 na dvojzkoušky s klasickým programem a s oběma psy. Snad ta touha a potřeba běhat před quali na trávě. Ale nesedlo mi to.
Kolem desáté jsme přijeli s Tomíkem do Zlechova. Na výlet a dívání jela i Vlaďka. Umístili jsme se pod kroměřížským stanem a fandili jedničkám. Kolem oběda se Kimík dočkal své první dvojkové zkoušky. A musím říct, že mě opravdu zklamal. Na cvičáku agility miluje, umí být rychlý a hlavně je pozorný a zodpovědný. Ve Zlechově ho zajímalo vše ostatní, než překážky, nevyvíjel žádnou kritickou rychlost a v prvním běhu se dokonce diskvalifikoval ve slalomu, protože s ním nemělo smysl jej opravovat. Ve druhém běhu svoje nekontaktní obloukování ještě vylepšil a skončil pátý védé. Takový přístup ze strany Kimíčka jsem si nezasloužila, zvlášť když byl slušně namotivovaný sardinkami.
Během dne jsme pak zažili sluníčko, pod mrakem, déšť, ale bohužel i kroupy. Střídavě. Závod musel být přerušen a Smája postupně přešel do útlumu. Co jsem taky čekala, když si třikrát s obrovskou nadějí myslel, že už se jde konečně běhat, a já jsem ho jenom vyvenčila. Po dlouhých hodinách čekání jsme si prohlídli trojku, která byla prostě provizorní, uhýbající terénu. A mohla se mi třeba líbit jak chtěla, mně se prostě už moc běhat nechtělo a Smája taky říkal, že už je čas jet domů, a ne teprve začínat závodit. Navíc zkouška, kdy bylo naší hlavní motivací proběhnout se po trávě. Kdesi jsme se diskli a uklouzl miláček na áčku. Běžel poměrně rychle, to se mu musí nechat, jen ho znám nadšenějšího.
Stejně tak jsme pokazli druhý běh, kdy jsem naprosto zbytečně zvolila tréninkové vedení, asi abychom si tímto způsobem vyzkoušeli překonat daný úsek. Avšak zapomněla jsem na svůj plán nadměrně utéct Smíleně ze slalomu a bylo jasné, že je konec :) Alespoň jsme mohli jet domů. Za Kimíkem, Tomíkem a Vlaďkou, kteří již schnuli v pohodlí Chvalnova a čekali na nás :) Všem přátelům děkujeme za hezky strávený den a těšíme se na další společné akce. A Magdě díky za brutální fotky!









FAKTOR STRACHU 4 IN 1, ANEB RANNÍ BRIGÁDA A ODPOLEDNÍ TROJZKOUŠKY
Protože jsem se dozvěděla, že závodní sobota 6.4.2013 je přesunuta až na pozdní odpolední hodiny, vyrazili jsme s Tomíkem po ránu na cvičák na brigádu, jako správní členové :) Pracovali jsme velmi a za odměnu jsme si rozbalili naše nové krásné hliníkové překážečky - áčko a houpačku.
A přestože jsme se hodně dlouho těšili na čtyřzkoušky v Prostějově, které se měly konat na trávě a měli jsme na ně jet s Radankou, vzhledem k počasí bylo od pořadatelů zodpovědné a vlastně jediné možné přesunutí závodu do haly do Horky nad Moravou a zredukování na trojzkoušky. Nejvíc jsme se těšili na travičku, která nebyla. Nebyla ani Radka, protože co bychom tam dělali v osm ráno, když jsme běhali až ve čtyři odpoledne. Zkouškové závody mi prostě nesedí. Nevadí. I tak to bylo příjemné odpoledne.
První zkouška se nám moc nelíbila a také se nám nepovedla. Smajleček se jaksi kamsi rozbíhal, asi dvacetkrát mě během běhu nečím překvapil a já jsem musela řešit nastálou situaci v jeho pozimní rychlosti. Bylo z toho pár oblouků, neplynulostí a čisté 2.místo.
Druhá zkouška mě zaujala podstatně víc, také Smajlečka bavila, jen jsem neudýchala kladinu a bez protestů nechala Smílka disknout :)) Užili jsme si však také třetí trojku, aj ta byla běhatelně zajímavá. Povedla se nám docela hezky, na konci sice Smajlíček jednou na pár metrů ulítl, ale přesto byl dostatečně rychlý, aby bral na závěr zlato :) A jeli jsme se domů těšit na travičku.



SEMINÁŘ SE STÁŇOU JANSOVOU, ANEB VELMI PRODUKTIVNÍ DEN
Tak trochu jsem na sobotu 30.3.2013 pozvala do naší krásné Kroměříže šéfredaktorku Psa přítele Stáňu Jansovou, jež jsem dříve znala jako výcvikářku a pořadatelku z úžasného Svojanova. Prostě jsme pocítila tuto potřebu. A jsem velmi ráda, že jsem tak učinila. Zúčastnilo se takakorátní počet pejsků, kteří řešili různé životní úzkalí. Aj já. Všeci jsme byli v první řadě uporoznění, že pokud to nám nevadí a vyhovuje nám takto žít, nemáme vlastně žádný důvod problém řešit. Další výborná Stáni myšlenka byla, že naše potíže pramení úplně jinde a nemůžeme prostě řešit jen špičku ledovce bez pořádného základu. Takto to nefunguje.
Na tomto semináři jsem si spoustu věcí ujasnila v hlavě a dostala různé podněty k přemýšlení. Nedozvěděla jsem se nic kriticky nového, co bych třeba neučila jiné lidi či neaplikoval na své psy, jen tak nějak cítím, že mám teď s odstupem několika dní vše srovnané s vím, jakým směrem se chci dál životem se svými pejsky ubírat.
Stáni opravdu hodně děkuji, že dlouhou cestu k nám vážila, že poradila několika mým kamarádům, jímž jsem nedokázala najít tak hloubkové řešení, jako Stáňa. Že se mnou a s Tomíkem šla na večeři a zjistila jsem, že je to naprosto normální a velmi vtipný člověk, se kterým se dá povídat a smát se různým věcem, kynologickým postupům a když na to přijde, tak i lidem. Děkuji, že přijela a více či méně všecky účastníky semináře takto ovlivnila.

NÁVŠTĚVA PALEUR, ANEB NEZÁVAZNÉ OMRKNUTÍ ŠTĚŇÁTKA
Kristýnka, přítelkyně mého bráchy, už delší dobu mluví o dalším psovi. Přestože jsem jí to zprvu vymlouvala, protože má před sebou ještě kus práce se svým starším bíglem, došlo mi, že takové parsoní spojení se prostě jen tak opakovat nebude. U Leony v Paleur se totiž narodila štěňátka :) Rodiče geneticky vyřešení na celou řadu dědičných onemocnění s jen a pouze čistými výsledky, standartní, malí, krásní, povahově výborní. A jeden pejsek prostě zůstal a nebylo jednuduché mu najít vhodné majitele.
S chovatelkou Leonou jsme se domluvily na čtvrtek 28.3.2013 a přijely jsme se na štěňátka nezávazně podívat. Lancelot Paleur byl šílenec, blázen, pokušitel, leč dostatečně vychovaný od starších členů teriéří smečky. Mílý pejsek, andílek, neviňátko na pohled. Radim mu řekl, že vypadá jako méně myšlenkově nadaný :) Ovšem celkově šlo o temperamentí a nadějné štěňátko.
U Leony jsme s Kristýnou strávily dopoledne, probraly soustu věcí a Lancík byl v podstatě náš, tedy Kristýnky. Ještě jsem volala Lence, majitelce fenky, abych ji ujistila, že půjde její oblíbenec do dobrých rukou a nebude jen ležet na gauči a také jsem s ní probrala spoustu věcí :)
V pátek si Kristýna s Radimem přivezli štěně.



KYNOLOG ROKU, ANEB KULTURNÍ ODPOLEDNE S DĚVČATY
V Brně jsme si zašli v Ikei na oběd, já jsem se na záchodech nalíčila a učesala, abych mohla jít večer do divadla. Potom přijela mamka s Jančou, Radkou, Bárou a mými pejsky a já se k nim přidala, abychom mohli pokračovat do Prahy. Cestou jsme se s holkama výborně bavily. Opravdu výborně :)
Po příjezdu k divadlu jsme vyvenčili, umístili boudičky do psí místnosti a šli zabrat místa vhodná k sezení. Poslechli jsme si celé vyhlášení, aby těsně před vyhlášením naší juniorské kategorie nastoupila jakási kapela a program přerušila. Alespoň se kluci socializovai jakýmsi rockovým něčím. No a pak jsme se dozvěděli, že jsme letos nevyhráli, tažke jsme se ještě zúčastnili rautu, při odchodu přebrali reklamní tašky s krásnými vodítky a odjeli zase domů. Dlouhý den :)

SVOD LEONBERGRŮ, ANEB NA SKOK DO BOLESLAVI
Protože Tomík 23.3.2013 musel odlítnout do Moskvy a Vlaďka musela absolvovat svod, vymysleli jsme cestu do Mladé Boleslavi s taťkou. Všechno proběhlo v pořádku, i my jsme se Vla po kruhu proběhly a předvedly a svod mladých jsme úspěšně absolvovaly! A mířili jsme na přestup do Brna :)


17.3.2013 ROK S TOMÍKEM, ANEB HARMONICKY PŮSOBÍCÍ PÁR


INTENZIVKY S TOMÍKEM, ANEB TO NEJLEPŠÍ NA KONEC
Poslední halový trénink s Tomíkem se uskutečnil 10.3.2013. Přestože jsem bohužel nemohla přijmout všechny přihášky, v hale se sešlo a běhalo 21 psů! Zvládli jsme čtyři úžasné parkury, první půlený. Po ránu jsme běhala se Smajlíčkem, s Táničkou a také s Kimíčkem.
Jorkšír byl moc šikovný, ovšem netušil, že mnohem víc a možná teď i užitečněji se pobaví při tréninku hlídání předmětu s Janou a se Zdeňkem, kterým moc děkujeme za pomoc. Také procvičoval v hale douhodobé odložení a choil si ke každému vyptat kokinko :)
Smajlena běhal výborně. Jednou odskočil áčko a byl na něj vrácen, velmi zřídka někde ulítl, ale myslím, že i přes to jsme byli harmonicky půsoící pár :))
Také Táňa se snažila. Sice jí občas spadla latěčka a zóny taky nejsou naší předností, jinak je ale pozorná, běháme v rámci možností plynule poměrně dlouhé parkury a dobře se u toho bavíme.
Stejně dobře, jako se bavil Tomík. A já. A všeci ostatní. Na tyto akce se naučili jezdit samí vtipní lidé. Nechyběla také má děvčata nejbližší. Bylo to krásné téměř ukončení halové sezóny.
>>> VIDEO SMAJLÍK, >>> VIDEO KIMÍK, >>> VIDEO TÁŇA

COUNTRY BÁL, ANEB ZAMETAČI
Další kulturně agilitní akce jsme se zúčastni prostě museli. Kojetínský Country bál se konal 23.2.2013. Banda z Kroměříže měla rezervovaný úplně celý stůl.
Protože to byl prostě ples, hodně jsme tančili. Chodili jsme také do pekla, někteří hlavně békat s místními. Aktivně jsme se zúčastnili tomboly a samozřejmě jsme i vyhráli. A strašně moc jsme se fotili :) Nejvtipnější však byl program. Nějací kovbojové tam dělali různé kousky s lasem, bičem a pistolí. A když poprosili zúčastněné, aby někdo dělal figuranty na vlastní nebezpečí, Radanka se přičinila a šla jsme já s Tomíkem :) Odpráskávali nám u ruky jakési tyčinky a pak nás všechen ten bordel normálně nechali pozametat :)))
No a cestou zpátky si Tomík stěžoval, jak má všecko v pořádku, nic nepil a nemůže ho stopnout policie. A jeho přání bylo vyslyšeno a v Cetechovicích ho jedna silniční kontrola zastavila a kontrolovala :) Byl šťastný, že prošel ve všech směrech.
Takže, na country aj cestou na něj jsme se pobavili, jako vlastně každý rok. Příště jdeme rozhodně zase :)



INTENZIVKY S TOMÍKEM, ANEB NEMOCEN
V neděli se Tomík i přes svou nemoc rozhodl udělat svůj halový a všemi velmi oblíbený trénink. A byl moc povedený. Smajlík po prolovené a potom provřískané noci běhal velmi ucházejícně a ani se mu nechtělo moc spinkat. Také Tánička se moc snažila, vše se jí od předešlého tréninku uleželo v hlavě, byla pozorná a rozuměly jsme si.
Tomík vše zvládl jako vždy s přehledem a s mnoha pochvalami od všech přítomných. Prostě nezbývá, než mu poděkovat za další skvělý trénink.

HANÁCKÝ BÁL, ANEB VŠE VESELÉ A NEJVÍC RADKA
S děvčaty jsem si zase jednou vyrazily na ples. V sobotu 16.2.2013 na kojetínskou sokolovnu. Protože jsme s Jančou spaly v Kojetíně u Vykydalů a v neděli jsme jely na trénink, byli přítomné i moje pejsky. Konkrétně Smajlíček tradičně vybuřoval, aj když Kimík své zabijácké králičí sklony také nezapřel. Pan Parson je přesvědčený, že jednou prohrabe a prokousne akvárium a všechny ty osmáky dostane.
My jsme se s holkama přenádherně vytočily, tedy jsme si vzájemně nakůlmovaly vlásky. Něco jako opičky. Já Radce, Radka Janči,... :)) No a různě podobně jsme se zkulturnily, abychom mohly vyrazit za kultůrou.
Na plese bylo hezky. Aj jsme si zatančily a různě něco popíjely. A nejvíc Raduška, která to s hanákama moc neodhadla a s Jančou jsme jí velmi rády udělaly doprovod, uložily ji i s Kessinkou a Miškou do postele a šly se bavit dál. Především, přestože nejen, tím, že jsme se snažily nejrůznějšími způsoby rozložit gauč důle v obýváku. Nakonec se nám to nepodařilo :) Ale usnuly jsme tak, že ani nevím, že Vykyn kdysi nad ránem po svém návratu sundával Smílka z nadosmákového pletiva, na než nikdo netuší, jak se dostal, a následně jej zavíral do přepravky.
Ráno bylo překvapivě nebolestivé a příjemné. Vypravovali jsme se, snídali a odjížděli na intenzivky. Bez Radanky :)

MOJE INTENZIVKY, ANEB POCHŘIPKOVÝ TRÉNINK
Letos jsem si svou zimní intenzivku naplánovala jen jednu, přesněji na 10.2.2013. Účastníků se sjelo dvanáct, což je počet pro můj styl trénovaní ideální. Na tréninku byli jak méně zkušení pejsci, tak i ostřílení závodníci. Všem jsem se snažila trénink přizpůsobit, aby udělali kus práce a přitom začínající pejsky nepřetáhli a neznudili. Protočili jsme dva parkury, jeden maličko těžší, jež některé zúčastněné pořádně potrápil. Nakonec jsme si postavili křivinku přes celou halu a už na ní bylo znát, jak někteří pejsci udělali velké pokroky.
Z výkonů všech a také z celkové atmosféry jsem měla velkou radost. A to i přes to, že mě všecko bolelo, kašlala jsem, smrkala a po ránu ještě mírně rozcházela večer předešlý :) Trénink to byl však dost dobrý a určitě zas nějaký naplánuju :)



AGILIŤÁCKÉ PADESÁTINY, ANEB TOMÍK JE PUNKER
Šárka s Milanem nás pozvali na Milanovy narozeniny, které se konaly na bowlingu v sobotu 9.2.2013. No a my s Tomíkem jsme se, jako spousta dalších agiliťáků, zúčastnili. Já jsem sice byla po husté chřipce a s antibiotiky, ovšem aj tak jsme si oslavu užili. A nevynechali jsme ani bowling, který nám zcela netradičně vůbec nešel.
A protože Tomík je teď punker, dvakrát jsem mu barvila vlasy na červeno, abych nakonec jeho punka přestříkala na zeleno :) A moc mu to slušelo.
Oslava se nám líbila, aj když jsme ji opouštěli poměrně brzy, bo mě čekaly v neděli ntenzivky. Tedy těsně po tom, co jsem několika zúčastněným nastříkala na vlasy zelenou packu, aby bylo všem jasné, že byli na oslavě Agility Kroměříž!

INTENZIVKY S TOMÍKEM, ANEB OSPINKANÝ SMAJLÍK
Na další Tomíkovy intenzivky s datem 27.1.2013 jsme si vybrali tu nejledovější ledovku, která vůbec byla v nabídce. Všech sedmnáct běhajících pejsků i s Kimíčkem na ozdobu si však na zimu nestěžovalo. Nestíhali, protože buď odpočívali v teple, nebo se pohybovali po parkuru, jelikož se všecko ohromně rychle točilo, eště rychleji jak jindy.
Běhali jsme jako již tradičně rozběhávací jumping půlený, dva zapeklité agility a vyběhávací jumpíček. Tratě to byly krásné, občas někomu zamotaly hlavičku, nejednou i mně. Mnoho situací jsem totiž řešila s každým pejskem jinak a nějak jsem si nestíhala pořádně dělat prohlídky a běhání mi potom moc nešlo. Přesto mě ale strašně bavilo :)
Smája se po ránu nějak nemohl probudit, způsobeno to bylo zřejmě jeho sobotní nadměrnou aktivitou. Potom ho to ale přešlo a i s malými velmi úsměvnými erory běhal výborně. Především mě utvrdil v tom, jak spolehlivé má zóny na áčku. Nikdy se nebude nikdo ptát, jak moc hraniční, prostě jsou vždycky :) To samé houpačky. V případě některých si úplně jistá nejsem, ale asi na nich nebudu nic měnit. Jsou prostě rychlé.
Tánička neměla úplně svůj den. Když už to vypadalo na plynule odvedený parkur, většinou jsme vyvedly nějaký nesmysl. Zónečky však hezké, latěčky občas padaly, ale to bylo spíš nepozorností či mým nevěděním. Celkově však hezké.
I když mi agilitění nešlo tak lehce, jak mám obvykle ve zvyku, trénink jsem si užívala úplně maximálně. Přijelo spoustu kamarádů a známých, které jsem delší dobu neviděla, ať jde o Tomíkovy tradiční týmy, neúnavnou Radanku kameramanku či ostatní přátele. Všichni jsme si měli o čem povídat, přestože nejčastěji samozřejmě někdo říkal, že je mu zima :) Tomík neúnavně rozdával rady a povídal vtipné věci, ale už svými mnohými hláškami vyděsil podstatně míň lidí :) Snad ho to moc nemrzí :))
>>> VIDEO SMAJLÍK, >>> VIDEO TÁŇA



CHVALNOVSKÁ ZABÍJAČKA, ANEB ÚŽASNÝ VÍKEND
Přemýšlela jsem, jak tuhle akcičku, která se konala 18.-20.1.2013, nazvat, ale žádné charakteristické slovo jsem nenašla. Zřejmě je to tím, že bylo všechno dokonalé. Už o pátku, kdy přijeli do Chvalnova naši a uvítacím panáčkem všecko začalo.
Celý víkend jsme v podstatě trávili v místní hospodě, kde se také zabíačka konala. Kromě toho, kdy si taťka s Tomíkem našli nějaké téma a vyrušit se od něj nechali většinou jen panáčkem, případně řízečkem. Mamka byla uchvácená pejsky a nejvíc se jí líbily kokrovky.
V sobotu sme ráno nastoupili a zvolna začali pracovat. Na pomoc nám přijely samozřejmě Janča s Radkou, už jsme v tomto vlastně zkšené a sehrané :) A i přestože musela Janča kolem oběda odjet, Radka s námi zůstala dlouho a objevila mezi přítonými i jeden takový objev :))
No a samozřejmě se hodně jedlo, když už bylo co, a vždycky bylo co pít. A ať už se dělo cokoliv, všechno dopadlo dobře a zůstaly nám jenom krásné vzpomínky.



INTENZIVKY S TOMÍKEM, ANEB TÁŇA SKVĚLÁ, PARSON PERFEKTNÍ
Po posledním tréninku s Tomíkem jsem si myslela, že nelze zažít lepší intenzivky. Jde to. Nevím, co přijde příště. Ovšem v neděli 13.1.2013 jsme se ve Všetulích opravdu výborně bavili. Pejsků bylo patnáct, Tomík postavil čtyři luxusní parkury, první rozbíhací jumpíček jsme si rozdělili na dvě půlky. V hale jsme byli od devíti do tří a já jsem byla opět strašně krásně unavená.
Celé dopoledne jsem pořád někde pobíhala. Pejsci se na parkuru točili strašně rychle a já jsem musela stíhat venčit, rozcvičit a vychodit Smajlíčka s Táničkou a do toho se věnovat Kimíčkovi, který jel jako divák. O to se spolehlivě postarala Janča, když s ním hrála jeho oblíbenou hru na chytání ocásku, packy, kousání a uskakování. Všecko šlo neuvěřitelně dobře, systém jsem měla ucházející :) Našla jsem dokonce mnoho času na povídání s kamarády v hale a dříve či později reagování na Tomíkovy hlášky.
Tomík byl opět bezkonkurenční. Stavěl výborné parkury, komentoval, hlavně bígly, neustále řikal něco vtipného a do toho soustředěně trénoval a rozdával neskutečně logické rady. Přestože na tom tunelu se nikdy v životě neshodneme, ale to už víme dávno :)
Se Smajlíčkem jsme běhali krásně a moc nás to bavilo. Přišel snad pouze jeden a malý nevýznamný skrat ve stylu na čem nachytat Denisu - stačí tunel proti tunelu :) Ach Parsone usměvavý můj, si opravdu pejska se smyslem pro humor... Jinak prošlapoval zcela dokonale áčka i bez čtverce a do strany ten můj teriér bílý, kladiny i hojdy byly ve většině případů ideální a běhalo se nám prostě strašně dobře.
A běžkala jsem také s Táňou. Všeho všudy jsme spolu pořádně trénovaly potřetí v životě, ale šlo nám to opravdu pěkně. Tánička velmi rychle přijala můj styl vedení a hodně také omezila shazování latěk. Spadla jedna, max dvě v parkuru, většinou spíš žádná. Také se kólie splašená přestala divit tomu, že spolu zaběhneme třeba dvaadvacetipřekážkový parkur se třemi zónovkami... V prvním běhu si nevzpomněla na zónečky s miskou, kdy pro ni platí vem si a pojď, následně se jí však rozsvítilo a já mám radost, že to začíná fungovat.
Takže všecko byl vlastně pozitivní a super a to myslím zcela upřímně. Lidé odjížděli spokojení s plně vyběhanými pejsky, těšící se stejně jako já na další Tomíkovu intenzivku :)
>>> VIDEO TÁŇA, >>> VIDEO SMAJLÍK

HANÁCKÁ NÁROVNÍ VÝSTAVA PSŮ BRNO, ANEB V KRUHU S VLAĎKOU
Zase jednou jsme započali sezónu výstavou. Vyjeli jsme s Tomíkem do Brna vystavovat Vlaďku. Snad ani není vhodné psát, co se mi ráno podařilo a proč jsme přijeli na poslední chvíli, když to vlastně všecko dobře dopadlo :)
Prošli jsme si výstaviště, párkrát vyvenčili, Vlaďka cítila potřebu být se mnou i s Tomíkem najednou a nechtěla přistoupit na kompromis.
Než přišla naše chvíle v kruhu, poctivě jsem sebe a především ji učesala, obě nás celkově zkulturnila a šly jsme se vystavit. Vladěnka byla samozřejmě ze všech pěti fen v mezitřídě nejkrásnější, ale na můj vkus moc nespolupracovala. Pořád se otáčela na Tomíka a dívala se, jestli náhodou někam neodešel. No, občas to byl boj, jelikož váhově jsme na tom s Vla přibližně stejně, spíš má navrch ona :) Nekonaly se žádné tragické neposlušnosti, vše jsme měly natrénováno, spíš jsem leonbergrovi srovnávala packy či otáčela hlavu a to bylo fyzicky asi nejnáročnější.
Nakonec jsme dostaly hezký posudek a výbornou s čtvrtým místem. Což je vlastně docela pěkné. A hlavně jsme mohli jet na obídek a domů.



Už teď víme, že nám příští sezónu zkomplikuje úprava cvičáku, která je nyní prováděna, trénink sbíhaných kladin, které máme krásné a téměř dodělané, musíme opět odložit. Hodně využijeme tréninků v hale, intenzivek s Tomíkem a určitě vyjedeme i někam ven sbírat rady. A vyjedu i já, protože si velmi brzy začnu konečně dělat řídičák!! Čeká nás opět kvalifikační maraton, letos naposled i v roli juniorů. A v tom všem agilitění si snad najdeme čas a konečně světu ukážeme, že triky, poslušnosti nebo frisbee opravdu netrénujeme jenom pro srandu...