Sezóna 2012

Nejčastěji jste nás mohli potkat někde na parkuru agility

Jak jsme si naplánovali, poměrně hodně času jsme tento rok strávili tréninkem. A i když se tomu nechce věřit, naši se Smajlíčkem teprve druhou závodní sezónu jsme si užili také naplno. Na standartní parkur se několikrát vrátil i Kimeček, což si opravdu hodně užíval. Smajlík se soustředil především na quali. Malé zvládl s přehledem a jen jedna laťka ho dělila v Rakousku od vítězství v součtech jednotlivců, i když několikrát bedna v družstvech byla samozřejmě velmi pozitivní. Na velkých quali nás pak taková jedna laťka stála mnoho. Skochovice byly ve znamení maličko studené sprchy, kdy se nám smůla začala lepit na paty, Kyje byly totální katastrofa, kdy Smajlíčka popadlo letos snad celkově jediné psycho, v Prostějově jsme toho moc nezachránili. Přesto jsme reprezentovali republiku ve Švédsku na EO (Smajlík říkal, že trajekt by si klidně hned zopakoval :) a byli jsme také členi reprezentace na MS v Liberci se všemi příjemnostmi, které nám tato pozice poskytla. Pěkná akcička. V létě jsme pilně trénovali na táboře u Oliny, u Nicoly Giraudi a prázdniny zakončili Mistrovstvím Slovenska. V září nás čekala malá republika, kde Smajlík vyhrál tři běhy, dva družstvové a jumping jednotlivců a ve finále se neuvěřitelně parsonovsky diskvalifikoval. Následovala velká republika v hale v Liberci, kde Smílkovi nesedla umělá tráva a pořádně se rozběhl až v neděli odpoledne. Přesto jsme brali jednou třetí místo v družstvech, třetí v součtech jednotlivců a titul vicemistra republiky. Na této akci pan Parson také přebral titul A3Ch, jenž si vyběhal hned v červnu, tedy měsíc po svých třetích narozeninách. No a dále jsem velmi intenzivně někoho trénovala, dokonce jsem posuzovala nějaké ty menší závody a koncem roku jsem začala trénovat s Tomíkovou borderkou Táničkou. S Tomíkem jsem také navštívila hned několik cizích zemí, viděla jsem agility v Moskvě nebo v Itálii. Kromě akcí agilitních jsme si užili mnoho dní a večerů kulturních, plesů, bowlingů, grilovaček, svateb, zabíjaček, ve většině případů agilitních. Trošku nás mrzí, že jsme si nenašli více času na jíná odvětví kynologie, ale prostě to tak letos vyšlo. Taky nás mrzí ty popadané laťky, které nás stály opravdu mnoho, ale aj ty už jsou snad vyřešené. No a tohle všechno byly důležité, leč vlastně malé věci. Ta největší věc, která začala trénováním leonbergra, stále trvá, je to kus našeho života a neumím si představit, že by tomu tak nebylo.

INTENZIVKY S TOMÍKEM, ANEB NEJLUXUSNĚJŠÍ TRÉNINK, CO KDY VŮBEC MOHL BÝT
V neděli 16.12.2012 jsme se s Tomíkem ráno vypravili a vyjeli jsme na intenzivky do Všetul. Nahlášení byli mně sice zprvu někteří neznámí, ovšem brzy poznalí a samí vpohodě lidé. O holkách, se kterými se známe již řadu let, jsem tak nějak tušila předem, že budou přispívat k výborné atmosféře :) A především stavěl Tomík, takže šlo o dopoledne plné vtípků a pohody, neboli nechápu, kam Tomík na ty svoje hlášky pořád chodí a jak je možné, že vždycky vytáhne nějakou, kterou eště neznám :)
V hale bylo šestnáct běhajících pejsků a Kimík, který byl rád, že se po něm nic moc nechce. Tomík stavěl jeden parkur za druhým a s každým detailně probral vše, co bylo potřeba. Strašně rychle jsme se točili, každý pejsek měl pauzu vždy zhruba půl až třičtvrtě hodiny, což je ideální pro odpočinek a neupadnutí do hlubokého spánku či stavu znuděnosti.
Hned po Tomíkovi dala akce nejvíc zabrat mně. Běhala jsem samozřejmě s Nanukem parsoním, ale také s Táničkou borderkovitou. Smája běhal úžasně, byl rychlý a přesný, ve většině případů všecko zaběhl na první pokus a šel spinkat. A také s Ňaňou jsem se sžila perfektně. Daly jsme si na všem hezky záležet, odložení už jsme měly dohodnuté z předchozích zahradních tréninků, pomalu Táňa začala pobírat můj styl vedení, pochopila, že když zastaví na zóně, hned může běžet, jen techniku skoku a latěčky budeme postupně řešit. Bavilo nás to spolu strašně moc.
Aj když šlo o další dosti vyčerpávající akci, byla prostě nejlepší. Nejlepší bylo jednoduše všechno. A v příštím roce nás takových zimních intenzivek čeká ještě několik :)

PODPÁLAVSKÁ DRKOTAČKA, ANEB TOHLE UŽ SMÁJA POTŘEBOVAL
Konečně jsme po dlouhých týdnech vyjeli závodit. Do Mikulova 15.12.2012 se Smajlíčkem i s Kimíčkem. Na závody jsem zcela netradičně jela s taťkou. Toho zaujala tombola, kterou jumpingdogs znovu uspořádali ve velkém, a koupil čtyřicet lístků. Z nich bylo deset výherních a to i jedna z hlavních cen, patnáctikilovka granulí :) A my zrovna krmíme tím syrovým :)
Běžkat jsme začali jumping. Rychlá výměna psů v tomto počasí mi moc nesedla, jelikož jsem zvyklá poměrně dlouho pejsky venčit, rozcházet a rozcvičovat. Ovšem zvládnout se to dalo, hlavně ráno, kdy byla teplota pár stupňů nad nulou a mírně tající sníh. Smajlík už potřeboval závodit, byl přešťastný a bežel strašně moc rychle, čímž mě překvapil a vedlo to k mírným ztrátám, o kterých vím zase jen já. A těchto několik setinek mu vyneslo 2.místo :) Kimíček, ač se snažil, jak nejlépe uměl, se v písku docela nadřel a byl druhý od konce.
Před dvojkovou zkouškou začalo strašně pršet, takže byl Kimčák celý mokrý a následně olepený pískem a přestože měl výbornou náladičku a utíkat i chtěl, nešlo mu to. Pak jsme se kdesi diskli, ale radostně jsme si doběhli pro konzervu a pana jorkšíra jsem odhlásila z posledního běhu.
Panu Parsonovi trojka nesedla ani trochu. Šli jsme na start hned po prohlídce, na což nejsme zvyklí a zkomplikovalo nám to situaci. Aj tak bylo v hale docela málo místa a pro mě zcela nepochopitelně se v prostoru, kde se psovodi chystají na start, neustále pohybovaly zbytečné osoby a nejlépe se přímo ztama dívaly na parkur. Takže teď mi šel do auta pro předem rozcvičeného Smáju taťka, já jsem utekla z prohlídky a rozeskakovala Smajlka na jedné překážce zároveň se dvěma dalšími psy a takto ne zcela připravení jsme se jali startovat. Dvojka byla rozliška tunel kladina, kterou, ať již stojí jakkoli, trefí Smajlík ve většině případů obráceně, nevím proč :) Takže jsme ani k té dvojce nedoběhli :) Což není žádná katastrofa, dali jsme si krásné vyslání ob cosik moc, ale Parson byl rozhozený, rozlítaný a rozhodně si nezasloužil pochvalu, které se mu ode mě vždycky nakonec dostane, protože je to můj Smajlíček miláček.
A už docela unavení jsme se dočkali openu agility. Smíl opět utíkal krásným tempem a stejně jako ve zkoušce, i teď tak obrovsky luxusně prošlápl áčko, až jsem jej místo povelů pro další běh chválila a on se stal DIplomovaným Specialistou :)) Ale alespoň jsme mohli jet domů...



ZÁVODY V HORCE, ANEB OBĚTOVÁNO NOCI ANDĚLŮ
Do poslední chvíle jsem byla rozhodnutá, že v sobotu 8.12.2012 si pojedu na závody do Horky nad Moravou zaběhnout alespoň dva běhy, aj když jsem věděla, že mě večer čeká velká věc. Nakonec takhle noční akce začínala už po poledni, takže jsem musela závody vzdát a alespoň jsem se dobře vyspala na dlouho očekávanou noc andělů :)
Šlo o kadeřnickou show v jednom kroměřížském klubu, kterou pořádal kadeřnický salon, jenž pravidelně navštěvuji, a mně bylo nabídnuto, nechci-li dělat modelku na účesy. A pochopitelně jsem chtěla... Celé odpoledne jsem tedy strávila střídavě u kadeřnice a kosmetičky a vytvořily ze mě jakýsi polotovar, který se pak dokončil na místě při show.
Do klubu jsem šla s Tomíkem a pozdeji se přišli podívat i naši. Před půlnocí jsem se šla přeslíct do bílých andělských věcí a Renčiných krásných vysokých svatebních botiček a pak to přišlo. Docela mě to bavilo, prostě účes přímo na tanečním parketu, hodně úsměvů, nějakých těch pohybů, prostě jedna velká show :)
Po skončení jsem si oblíkla opět své růžové šaty, ještě chvíli jsme na diskotéce vydrželi a potom jsme jeli domů... Asi mi to za jedny závody stálo, tohle už třeba nikdy nezažiju...

O SNĚHOVOU VLOČKU, ANEB DENDA S PÍŠŤALKOU
První prosincovou neděli pořádal náš klub závody pro absolventy začátečnických i pokročilých kurzů v hale v Holešově. Moje funkce byla závody odpískat. Jednotlivé výcvikářky svých skupinek mi poslaly parkury, s Tomíkem jsme pak některé překreslili a jiné vyimprovizovali na místě. A posuzovalo se mi na nich výborně.
Výkony kurzistů byly mnohdy opravdu slušné a je hezké se dívat, jak holky vychovávají nové naděje. Velmi příjemný byl také náš, dá se říct aj klubový pojízdný obchůdek s psími potřebami. A protože letos bylo poměrně teplo, nikdo nezmrzl, pejsci si hezky zaběžkali, ti nejlepší zvítězili a odnesli si pěkné ceny.

AGILIŤÁCKÝ VÁNOČNÍ VEČÍREK, ANEB TRADIČNĚ BOWLING A ÚŽASNÁ TOMBOLA
Další listopadovou tradiční akcí je agiliťácký vánoční večírek na Bowlingu. Letos bylo datum zvolené na 24.12.2012, což však znamenalo, že se nemohl zúčastnit Tomík. Přesto se večírek docela vydařil, aj když byl neobvykle brzy ukončen. A to určitě protože jsem v tombole letos nevyhrála alkohol a neměla jsem moc možností něco nalít do přítomných kamarádů :) V oné tomboličce hvězdné naší jsem však vyhrála několik krémů na ruce, kterých mám obrovskou spotřebu, takže ideál, a růžové tričko s píšťalkou...
A hrál se pochopitelně i bowling. Netuším, kde jsem k hracím schopnostem této zábavy přišla, leč opět jsem se po dvou odházených kolech ocitla již zcela vyčerpaná ve finále :) Ve kterém jsem toho jako obvykle už moc nenaházela :)
Ovšem jinak super, že jsme se zase jednou seštli takto vklidu všichni dohromady. Už to bylo potřeba.



AGILIŤÁCKÁ ZABÍJAČKA, ANEB DENČA S JANČOU BIOLOŽKY
Stalo se, že jsme již tradičně byly 17.11.2012 s Jančou pozvané k Vykydalům na zabíjačku. Barvy agi KM jsme tam nakonec hájily jen my, o to víc neskutečně důležitých věcí jsme však s holkama pořešily. Velmi dobře jsme se pak bavily u různých prací, do kterých jsme byly zapojovány a jež nám byly přidělovány, což jde z fotek docela dost jasně poznat :)



MISTROVSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY V AGILITY, ANEB PŘIBĚH S DOBRÝM KONCEM
Protože jsem během podzimu v pátky školu příliš nenaštěvovala, šla jsem si v sedm ráno 9.11.2012 odsedět seminář fyziku, a teprve potom jsem si balila věci a odjížděli jsme do Liberce na MR :) Úplně celou cestu jsem spala... Na místě jsme se ubytovali v nám známém hotýlku a šli jsme si vystát presenční frontu.
V odpoledních hodinách jsme nastoupili na start CACIAgu. Smája se těžko srovnával s umělou trávou, která však byla podlě mě výborná. Měl možnost si ji vyzkoušet pouze na tréninku na MS a to mu očividně nestačilo. Neměla jsem z běhu dobrý pocit a náš dis byl více méně dobrovolný - hlavně Parsone utíkej rychleji.
V sobotu ráno jsme začínali agility družstev. Naše originální Double PRTYT se skládalo ze dvou Parsonů, Smajlík plus Kačka Chalušová a Gledis a dvou jorkšírů, což byla Lucka Jeřábková s Kiki a Kája Červová a Samík. Všichni v rámci možností běželi, jak nejlépe uměli, Smajlíček tak nějak průměrně, ale čistě. Za družstvo jsme si připsali celkově deset trestných a místo dvanácté což nebyl rozhodně žádný konec světa...
Odpoledne jsme se však soustředili na jumping jednotlivců. Byl rychlý, Smajlenka moc ne. Snažili jsme se však velice a byl z toho čistý běh a 8.místo z 89 týmů, přičemž více než polovina byla čistá. Bylo nás pět v jedné sekundě a bylo jasné, že se v neděli může stát cokoliv.
V neděli v sedm prohlídka, družstvový jump. Tentokrát si naše družstvo připsalo tři čisté běhy a dlouhou dobu jsme drželi stříbrnou pozici. Ke konci jsme byli jedním rychlejším týmem odsunuti, leč postavili jsme se na bednu na 3.místo! A v součtu jsme byli nakonec pátí, což je moc hezké. Děkujem tedy všem našim spoludružstevnicím, přístě zas :)
A zbývalo nám zkoncentrovat se na finálové agility jednotlivců. Už ráno se mi zdálo, že se Smajlík pomalu srovnává s povrchem, odpovídal tomu i jeho dost slušný čas. Takže jsem věřila, že zaběhnem hezky :) Startovali jsme téměř na konci startovní listiny, to mám ráda. Nějak mě to motivuje, aj když neznervózňuje. Opět jsem si to potvrdila. A šli jsme prostě se Smájou dát čistý běh a čas. A to se nám i docela povedlo :) Vyhoupli jsme se na průběžné místo druhé a běželi jsme se se Smajlíčkem pochválit a vychodit. Do haly jsme se vrátili na poslední dva týmy. Přestože nás přesně tihle dva pejsci ve výsledovce agility odsunuli, bylo to pouze o několik setinek a na krásné 4.místo. A hlavně, v součtu to pro nás znamenalo 3.místo a jelikož druhá byla nečeská občanka, získali jsme také titul Vicemistra České republiky 2012 :) Radost...
Takže vlastně šťastný konec :) Plus jsme v neděli slavnostně přebrali A3 šampiona... Celý víkend byl však úžasný. Spoustu přátel, které vidíme prostě párkrát do roka, v mnoha případech také hezká podívaná.
A to jsem si říkala, že máme letos v důležitých rozhodujících situacích smůlu... Možná už jsme si jí vybrali dost a bude zase líp... MR je pro nás prostě vždycky jakýsi zlom :)
A mimochodem, přijeli jsme v pondělí v jednu ráno. A já jsem chtě nechtě lezla v sedm ráno do semináře matiky :)



AGILIŤÁCKÁ SVATBA, ANEB ÚŽASNÁ KULTURNÍ AKCE
Renča Didiová je sice stále Didiová, ale ofi příjmení má teď trošičku pozměněné :) V sobotu 13.10.2012 se nám totiž po dlouhém soužití s Radimem vdala a nezapomněla nás agiliťáky na svatbu pozvat. My jsme s Tomíkem jeli dopoledne pro dárek a agilitní komedii s překážkami na zámku jsme nestihli, ovšem večer jsme si to vynahradili.
Renča zvolila bowling, který je nám všem důvěrně známý. Samozřejmě jsem hrála a jako jediné ženě se mně podařilo dostat až do finále. Finále hrál aj Tomík, ale na něj jsem už tak nějak nestačila, stejně jako na ostatní muže, protože jsem již byla vyčerpána :)
Něco jsme popili, tak různě se pobavili s lidmi, někteří si aj zabékali a byl čas večírek opustit :)

MISTROVSTVÍ SVĚTA 2012, ANEB OBROVSKÉ NĚKOLIKANÁSOBNÉ POPRVÉ
3.-8.10.2012 - SAMOSTATNÝ ČLÁNEK >>>

CHOCHOLOUŠKŮV MEMORIÁL, ANEB PARKUR Z JINÉHO POHLEDU
Agility Kroměříž pořádalo 30.9.2012 na našem domovském cvičáku neof závody Chocholouškův memoriál, bo náš plácek se nachází přímo za psychiatrickou léčebnou, na které jsem byla přizvána jako rozhodčí. Tomík mi opět půjčil píšťalku i s kolečkem a velmi mi pomohl také při kreslení parkurů. To se mi to pak hezky pískalo, jak bylo všecko postavené do mého pohybu :)
Posuzování mě strašně moc bavilo. S čistým svědomím jsem se snažila být spravedlivá, v kategorii štěňat a začátečníků občas i odpouštějící. Na takových závodech stejně jde především o socializaci pejsků. Což je prověřilo vlastně i tím, jak jsem během dne měnila převleky pracovníků PL :)
Postupně se odběhaly tuneliády štěňat, agi aj jumpingy začátečníků a pokročilých a rozdaly se ceny těm nejúspěšnějším. Hezký slunečný den v příjemné atmosféře jsme si všichni užili, dokonce Tomík mě přijel podpořit a dovezl mi zmrzlinu. Prostě bych si to klidně dala znova.



MR SUPER G, ANEB STÁLE SI VYBÍRÁME LETOŠNÍ SMŮLU
Neděle 23.9.2012 byla ve znamení dvou běhů super G a dvou zkouškových běhů, my jsme byli opět jako pomocníci. Tentokrát jsem běhala i s Kimíčkem, který si v agilitní zkoušce připsal bodíky za čas a 5.místo a jumpingovou dal čistě a na místě čtvrtém, což pro něj jako obvykle znamenalo aj 4.místo v součtu SA2 :) V jumpingu super G se disknul a z večerního agilitního jsem ho nechala vyškrtnout, protože už měl dost.
Smajlek oba trojkové běhy disknul, aj když za to nemohl tak úplně on. Vyhrál však jump super G s neuvěřitelnou postupovkou na složitém a dlouhém parkuru. Večer pak běžel finále již za tmy, což u mě způsobilo docela dezorientaci vyvrcholenou diskvalifikací. Ale co už, alespoň měl radost z umístění někdo jiný.
Já jsem byla s běháním poněkud spokojenější jak v sobotu, aj když to nebyl žádný zázrak světa. Prostě jindy...
>>> VIDEO ONA DNY

TOP OUTDOOR CUP, ANEB BĚŽKALI JSME DOCELA HEZKY
V sobotu 22.9.2012 se ve Chvalnově konaly závody, na kterých jsme s agiliťáky z Kroměříže pomáhali. Přesto jsme měli spoustu času na povídání, jako na každých normálních závodech, jakých bylo letos dost málo.
Smajleček běžkal docela slušně, leč dělali jsme chyby. Padaly laťky, za které jsem jej vracela, takže jsme si připsali třikrát dis a jeli jsme se vyspat na neděli.



VÝLET DO ITÁLIE, ANEB POHODOVÉ ZÁVODY A VÝSTAVA
V pátek 14.9.2012 jsme s Tomíkem odjeli do Prahy na letiště a odlítli jsme do Itálie do Milána. Prohlédli jsme si zámeckou zahradu, ve které se další den konaly závody, ubytovali jsme se v hotelu a chvíli odpočívali. Následovala večeře s Tomíkovými přáteli, ze kterých jsem znala jen Angela, ale vůbec mi to nevadilo. Protože to bylo prostě mňam :)
V sobotu ráno svítilo sluníčko a bylo jasné, že nás čeká horký den. Běhalo se na dvou parkurech, na jednom jsem zapisovala všecko, co Tomík mával. Dopoledne tedy poměrně rychle uběhlo a přišel oběd. Vtipné, jak si Italové potrpí na několik chodů i na psí akci. A nechyběla ani siesta po jídle :) Já jsem ji využila k opalování, zatímco většina ostatních spíš vyhledávala stín.
Odpoledne se opět běhalo, Tomík pískal, já jsem zapisovala a večer jsme opět kulturně večeřeli...
V neděli se na stejném místě konala velká psí výstava. Do oběda jsme tak různě obcházeli kolem kruhů, pozorovali různá plemena, odpoledne pak Tomík stavěl parkur super G. Více méně jsme spíš odpočívali a užívali si volna. A večer opět italská večeře...
V pondělí jsme byli odvezeni na letiště a odlétli jsme zpět do republiky naší české. Hezký výlet to byl. Maličká škoda jen, že s námi nakonec neletěl pan Parson, ale to jsou detaily...

VIP PŘEDVÁDĚČKA KOZLOVICE, ANEB SMAJLÍK LETĚL BALÓNEM
Akce agility je vždy dobrý důvod, proč nejít do školy, jako třeba ve středu 12.9.2012. Jednalo se o VIP předváděčky, což, jak se později ukázalo, pro nás znamenalo oběd a otevřený účet v bufetu :)) Mně však více potěšil perfektní povrch na krásném fotbalovém hřišti, na kterém stál parkur. Zaběhala jsem si na něm s oběma psíky pro radost jejich, mou aj přihlížejících.
Další program po nás byl let balónem. A když jsem se s pejsky procházela po hřišti a vyhazovala je balónkem, přistáli s tou věcí vedle nás a požádali o zapůjčení Smajlíka, aby se mohl proletět s nimi. Tomu se to sice moc nelíbilo, hluk a horko by ještě přežil, ale bez paničky přece nikam nepoletí, akvšak kousek si přece jen dal :)

MISTROVSTVÍ REPUBLIKY MLÁDEŽE, ANEB V AGILITY ROZHODUJÍ ZLOMKY OKAMŽIKŮ
Po dlouhé době jsme si udělali výlet s našema a v pátek odpoledne jsme odjeli do Píšťan, abychom mohli se Smájou 8.-9.9.2012 obhajovat tituly mistrů republiky. Během týdne Smajlík načerpal všechnu potřebnou energii, kterou si o prázdninách vybral, zdálo by se na půl roku dopředu, takže jsme si jeli chvilky na parkuru a setkání s mnoha přáteli užít dostatečně připravení.
Tož jsme začali v sobotu ráno běžkat. Dali jsme hru, ve které jsme se z tréninkových důvodů diskvalifikovali. Agility družstev potom zaběhl Smajlíček krásně, rychle a čistě, v individuálním hodnocení běh vyhrál :) Naše družstevnice Anďa Šipková, Kačka Novotná a družstevník Filip Ilkanič již neměl takové štěstí a náš Team dream si připsal nějaké ty trestné bodiky.
Soustředili jsme se tedy na jumpíček jednotlivců. Smajleček ho pořádně napral a i tento běh vyhrál.
V neděli se ráno běhaly družstva jump. Stále jsme měli docela reálné šance na umístění, Smajlík opět zaběhl plynule a bez větších nedostatků a umístil se na 1.místě. Bohužel však i tentokrát stálo štěstí u jiných týmů a my jsme zůstali kousek pod titulem.
A tak jsme se strašně moc těšili na finálové agility jednotlivců. Běželi jsme poslední a to nás strašně baví. Smajlíček podal perfektní výkon, prošlápl áčko a zvládl všecky nástrahy parkuru, až na konci vylítl ze zóny na kladině, udělal si oblouk a nenapadlo ho nic lepšího, než skočit první překážku, kterou viděl :) Miláček můj Parsoní. Tak on si to dá příští rok :)
Závody jsme si užili. Je opravdu příjemné vidět všecky juniory takto pohromadě. Tak nějak se mezi sebou více méně známe, umíme vytvořit mistrovství atmosféru, ať již tančením při přestavbách nebo povzbuzováním či tleskáním diskvalifikovaným ve finále. Mám to tak ráda a na každých jiných závodech mi prostě kousek od tohoto chybí...
Jo a mimochodem, Smája se MRM zúčastnil jako jedíný A3Ch :)





PRÁZDNINY SI UŽÍVÁME A POCTIVĚ KAŽDÝ DEN POPISUJEME ZDE!

III. QZ NA MS A EO PROSTĚJOV, ANEB NA CHVILKU NÁS OPUSTILO ŠTĚSTÍ
Třetí kvaldy se konaly 23.-24.6.2012. Tři dny před nimi jsem přilítla z Turecka a očekávala jsem těžce vykrmené a zlenivělé pejsky, což se nakonec neuskutečnilo nijak kriticky. Byli jsme oba se Smájou odpočatí a plní energie a tedy dobře připravení na takovou akci. A takyže nás běžkání bavilo a víkend se nám poněkud hodně líbil.
V sobotu jsme na cvičáku postavili stan, z Kroměříže tam s námi sídlila Radanka s Kessí, Miškou a Vykynem a samozřejmě také Tomík :) Parkury stavěli MS rozhodčí, tedy Kees Stoel, Jiřina Máčková a Lenka Pánková. A nám se na nich běhalo moc hezky, aj když se nestavělo vždy zrovna pro naši radost.
Prvně jsme se rozběhnuli na zkoušce. Zapomněla jsem Smílka zastavit na kladině, jelikož on to po mně většinou na závodech nepotřebuje :) To by však vůbec nevadilo, zvlášť, když jsme měli nejlepší čas, ovšem Smaljek vypustil poslední laťku eště víc jak já a ta letěla k zemi. A toto je naše první védéčko ve výkoňáku, kderé bych ve slabší chvilce aj obrečela, bo takové nehezké známky my tam prostě nechceme. Takže snad přehlédnutelné a poslední.
A pak se začalo běhat už vážně. Smajlíkovi se v openu podařilo tak nějak hraničně odskočit v oblasti kolem zóny na áčka a byl mu tento čin mávnut. No a mně se podařilo nepodat panu Parsonovi všas info, kam má utíkat, a on skodil dvoják. Ale doběhl v luxusním čase :) Trošku horší čas jsme pak dali v jumpingu, který, ač nám moc nesedl, jsme dokončili čistě. Ale až pátí.
Přesunuli jsme se do hotýlku a na véču. Tentokrát byl Smája už opět zcela normální, veselý a s pískacím balónkem v posteli přešťastný. Vlastně celý víkend si užíval, ja to má ve zvyku :)
A aj v neděli běhal slušně. Ráno jumping rychle, velmi hezký čas. Ovšem tentokrát mu spadla druhá laťka, bo ji moc nevychytal. A jelikož jsme si opravdu museli vybrat smůlu pěkně postupně a všecku na těchto závodech, opět jsem v openu nedotáhla kladinu a Smajlík ji opustil tak nějak na hraně... Nojo, soustředila jsem se celý víkend poctivě, ale netušila jsem, že se dá zastavovaná kladina odskočit.
Co potom miláček předvedl ve zkoušce, mě mírně vytočilo, a vysvetlila jsem Parsonovi, že si určitě nebudu zvykat na padající laťky, jak si on začal myslet.
Mno a čekalo se na verdikt, kam že jsme se tedy nakonec kvalifikovali. Tož na EO do Švédska a dokonce do prvního českého družstva :) No a na MS do Liberce jako náhradníci do jednotlivců a později nám bylo sděleno, že oficiální nominace do družstev se nepotkala s koncepcí, takže aj tam jako náhr. Ovšem jedem! Budeme s reprezentací, budeme fandit a všecko prožívat s ostatními. Teď prostě není ani trochu podstatné, jestli budem aj běhat...
Vždyť celkový výsledek je stejně úžasný. Po tom, co si Smája prožil v Kyjích a po hloupých chybách v Prostějově, které se nám stanou jednou za deset let :) Tož jsme si je vybrali dopředu :)) A asik to tak mělo být. Su s výsledkem naprosto spokojená, nasbírali jsme za poslední čtvrtrok strašně moc zkušeností a to se budeme snažit využít na akcích, na které jsme se kvalifikovali, a určo aj na dalších quali :)

JUNIORSKÉ SOUSTŘEDĚNÍ S MARŤOU VAŠKEBOVOU, ANEB POČASÍ BYLO FUJKY
Juniorská akce necelou třičtvrtěhoďku cesty nás potkala snad prvně :) Na repre soustředění jsme jeli 9.-10.6.2012 na Ostrov do Brna. Tož jsem tedy na místo dojela až v sobotu ráno. Počasí takové pochybné, leč nedeštivé. Lárdžové začali běhat, my jsme šli vyplňovat zapeklité testy z pravidel agi a zbylí přítomní hráli seznamovací hry. A začalo pršet.
Po obědové pauze se déšť přeorientoval na občasné přeháňky na plac jsme mohli všeci se small pejsky. Odběhli jsme tři jumpingové sekvence, jelikož zónovky byly mokré. Smáječek se snažil, hezky tempoval a skládal nožičku na dvojáku či točení třeba aj na zdi, pěkně krátil oblouky po tunelech a celý trénink pojal vnímavě a zodpověďně.
Ve stejném režimu běhal i odpoledne na sekvencích se zónovkami, kladina pěkná, áčko se čvercem luxusní, jen hojda padala půl dne a Parson nějak neumí na zhoupntí pročekat mládí. Ale pak OK. Závěrem byl do tréninku zařazen stůl, který nám nedělá žádné velké problémy, tedy pohoda.
Mno, měli jsme odběháno, ale úplně v pohodě jsem nebyla, bo pravidla platila pro všecky a náš odvoz na hotel plus doprovod na večeři na nás musel poněkud dlouho čekat. Po vyhlášení výsledků testu jsem si trochu agilitní teorie užila i v autě, v rekordním čase se zkulturnila a šli jsme se najíst. Pan Parson byl nakrmený, vyvenčený a plně spokojený zakempil v posteli, tedy mu nic nechybělo :)
Ráno jsme dojeli opět na cvičák, rozloučili jsme se a šli jsme běžkat... Bylo krásně, vyšla jsem si v sukýnce, jež jsem však brzy převlíkala, jelikož jsme se opět dočkali přeháněk i vytrvalého pršení.
Na začátek jsme si vylosovali družstva a běhali paralelní závod. Našemu týmu se nedařilo, tož jsme uklidili pejsky a fandili ostatním. Dále jsme si ověřili své znalosti pro změnu v obecném kynologickém testu, vymýšleli varianty gamblera, obědvali a fotili se :)) No a pak jsme se vyřádili na třech agilitních sekvencích. Smajlík opět rychlý a plný nadšení i při několikátém opakování. Kladina byla v rovině, to se dalo, ale na mokré klouzavé áčko jsem Smajlíka nepouštěla. Parson nehodný se však soustředil ještě míň než já a moc nám to běhání nešlo. Prvně se miláček nechal zlákat po slalomu tunýlkem :) Tož to jsem teda fakt nečekala, ostuda :) V další sekvenci byla vtipná rozlišovačka tunel slalom, kdy se šel tunel a Smája strašně moc chtěl jít slalom. Pak zkusil Parson usměvavý se smyslem pro humor stát na stole je zadníma nožičkama, jestli mi to náhodou nestačí... No v následující sekvenci jsme se trápili. Na první pokus se nám nezdařilo normální stočení na zdi kolem bočnice do přeběhu, Smája neměl ideální oblouk a tvářil se, že neví stoprocentně, do kterého směru. A znova a znova. Stejný problém nás pak potkal na skočce s poněkud těžkým ostrým náběhem pro luxusní stažení, ale nic nereálního. A když jsem v dalším kole Smajlíčka pěkně poprosila, jestli by se už zcela vážně nemohl snažit, najednou to šlo :)
Nakonec jsme vymyli pejskům mozečky křivinkou, sbalili se a rozjeli domů. No hezké to nakonec bylo. Na parkuru se Smajlenkou vtipné, mimo parkur jaksi rychle ubíhající... Takže jo, docela se nám na soustředění líbilo :)


INTENZIVKY S TOMÍKEM GLABAZŇOU, ANEB NA CVIČÁKU JSOU PROSTĚ VŠECHNY DNY ÚŽASNÉ
Jelikož jsem se večer po závodech v Ludslavicích vydala eště na kamarádovu svatbu a domů jsem přišla zhruba na přelomu soboty a neděle, ráno 3.6.2012 se mně nevstávalo úplně hezky. V Roštíně mě se Smájou vyzvedl Tomík a zřejmě jsem nevypadala zrovna použitelně... Ovšem celý den jsem měla energie na běhání a soustředění dosti.
Ráno jsme si postavili krátké a rychlé sekvencičky a potrénovali áčko a správnou orientaci pejsků v tunelech. Že má pejsek do tunýlku vběhnout a kudy pak vyběhnout, jsme potom trénovali i dále. Zaběhli jsme si dva úžasné parkury. První se nám povedl líp, Smája se snažil a všecko zvládl moc pěkně. Nelehký náběh do slalomu vypracoval hezky, zónečku na áčku aj na kladině taky, konec namakal...
Ve druhém běhu se mi zdál miláček jakýsi pomalý. Měl důvod, bo špatně došlápl a vzpomněl si, že si vlastně v týdnu převrátil nehet. Protože pak chvíli kulhal, poslední vyběhávací jumpíček jsme si nechali ujít.
Kromě toho, že jsme si příjemně zaběhali, jsem strávila den ve společnosti skvělých lidí nejen z Kroměříže. Atmosféra byla prostě perfektní, strašně moc se mně to líbilo. Pánské doprovody našich agilitních kamarádek vykopali neuvěřitelně velkou ďouru na jakousi vodní nádrž, nechyběl ani obídek z pizzerie a někteří jsme měli také štěstí v podobě zmrzky :) Dokonalou pohodu na parkuru u všech týmů udržoval Tomík, bo toto on prostě umí. Když něco nejde, tak to prostě půjde jinak bo jindy, žádný konec světa. Čas od času se pak i někteří zkušení psovodi divili, jak jednoduše se dají některé kousky parkurů překonávat. Prostě všeci byli neskutečně spokojení.
Hezká akce to byla. Užili jsme si ji a všichni jsme se něčemu novému přiučili. Mno a... příští trénování s Tomíkem bude možná ještě podstatně vtipnější...
>>> VIDEO

O ZLÍNSKÝ RANEC VII, ANEB MILUJU AGILITY S MÝMI PEJSKY
Mno, že si Šárka koupila větší auto v žádném případě neznamená, že se do něj ve třech lidech a sedmi psech v pohodě poskládáme :) Ale v sobotu 2.6.2012 jsme do Ludslavic dorazili téměř pohodlně :) Tož jsme se zaprezentovali, vyvenčili a jako správní Kroměřížáci jsme si začali závody pořádně užívat.
Rozhodčí Alice Glöcknerová nám na úvod postavila běhavý open agility. Líbil se mně, čas od času na něm bylo co zkazit a byl plynulý a prostorný. Ovšem já měla ty starty se dvěma pejsky chvíli po sobě docela komplikované. Navíc skoro všeci z KáeM běhají ve small a nebylo jednoduché najít někoho, kdo mně bude asistovat při střídání miláčků.
Prvně běžel Smája. Moc hezky, trošku rozlítaně, s hraniční zónou na áčku a mírným zaváháním, které nás stálo čas, stejně tak jako úplně zastavená tréninková kladina, a ocitli jsme se na stříbrné pozici. Kimíček se pak na svůj výkon řádně zkoncentroval, velmi se snažil a běžkal pěkně, aj když zapomněl prošlápnout zónu na kladině.
Dále byly na programu zkoušky. Kimíček si svou dvojku užil opravdu pořádně, běžel rychle a i s odmítnutím se pohodlně vlezl do standartního času :) Opravdu skvělý výkon podal můj pan Jorkšír, druhý nej čas a 4.místo je dost slušný výsledek.
Mně a Smájovi se pak moc povedla trojka. Byla nelehká, zajímavá a obsahovala spoustu situací, které se daly řešit ideálně hned několika způsoby. Můj zvolený nám vynesl čistou zkoušku na 1.místě :) A to jsem měla co dělat, abych neutrpěla přímo na parkuru tvrdou srážku s Alicí :))
Na závěr jsem běžkali jumping. Smajlena běžel moc krásně, jen se parson jeden nehodný rozhodl nedokončit slalom, jelikož jsem šla ob překážku na přivolávání a trošku se mi nepovedlo ideálně pohybovat. Druhý pokus luxusní :)
A dokonale luxusně pak utíkal Kimík. Sebral všechny síly a nasadil slušné tempo. Fakt hezké, rychlé a čisté. Ovšem... před poslední překážkou zahlédl Renču s mističkou a skočku měl tedy někde :))
Chlapci byli protentokrát vážně snaživí, oba běžkali rychle a aj já jsem docela udržovala pozornost. Celý den jsme kolem sebe měli spoustu kamarádů a ze závodů jsem odjížděla se skvělým pocitem a plně spokojená :)







II. QZ NA MS A EO KYJE, ANEB NĚCO SE PŘIHODILO V PARSONÍ HLAVIČCE
Na víkend 26.-27.5.2012 jsem se fakt strašně moc těšila. Jednak na běhání a jednak na všecko ostatní, co se již od pátečního poledne, kdy jsme vyrazili do Prahy, udávalo a asik udát mělo. Ajo, nakonec se akce povedla v podstatě ve všem, aj když se to zprvu zdálo jinak.
Už v pátek odpoledne a večír, kdy jsem Smílka venčila, byl takový jakýsi prapodivný, dá se říct mírně psychoidní. V sobotu po ráno ho to na chvilku přešlo a velmi se snažil v prvním nequali jumpu, jenž stavěl Peter Kindle. Ovšem s dosti tvrdým povrchem se pan Parson nějak nemohl srovnat, po celý běh na mě štěkal a vztekal se, že na tom neumí běhat. Ale tož 3.místečko na úvod bylo pěkné.
Trošku lepší pak byl náš běh na vedlejším úžasném openu u Tomíka Glabazni. Tohle jsme měli vyhrát :) To bychom se však nemohli tak blbě disknout, jak to snad ani nebylo možné :)
Odpoledne si Smajleček vzpomněl, že se mu celkově všechno nepozdává a na start Peterova jumpingu nenastupoval v ideálním soustředění na běh. Pomalé to bylo, aj když čisté, prostě jsem nenašla vysvětlení, proč mít z běhu radost.
V neděli ráno byl Smája v eště o kousek větším nepořádku. To už teda dostalo aj mě. Běželi jsme docela sympatické agi, které postavil Peter. Když jsme se pak na parkuru dvakrát ztratila, měla jsem spoustu důvod k tomu, abych se dost dlouho zabývala svými depresivními myšlenkami. Až jsem stihla prohlídku jumpíčku od Tomíka jen způlky :) Něco mně řeklo, že ho mám běžet, Smajlík se trošku uklidnil a maličko se aj snažil. A běh vyhrál :)
Tož jak říkám, pan Parson měl prostě nějaký problém sám se sebou. Nojo, stane se. Škoda, že zrovna o tomto víkendu, který byl kvalifikační a měl být dokonalý. Nicméně fakt, že v tabulce bodování na MS jednotlivců jsme se nepohli z průběžného 3.místa, je mírně neuvěřitelný a poněkud potěšující :) Tož nakonec tedy všecko správně.

GRILOVAČKA NA CVIČÁKU, ANEB PROSTĚ AGI KM
Stejně jako minulý rok jsme si i letos na cvičáku vymysleli grilování, v sobotu 19.5.2012. Sešla se početná banda Kroměřížáků a samozřejmě aj Tomík Glabazňa, jenž na takové akci nesmí chybět.
Akcičku jsme si z toho udělali moc pěknou. Bylo hodně jídla, hodně pití... Atmosféra byla pochopitelně skvělá :) Vtipná... :)) Není třeba dalšího komentáře. Možná jen, že se těšíme na příště :)

INTENZIVKY S KAČKOU SUCHOVSKOU, ANEB DOST DOBŘE NAČASOVANÝ TRÉNINK
Jednoho dne jsem dostala nápad pozvat k nám na cvičák Kačku Suchovskou. V úterý 8.5.2012 nám tedy přijela udělat intenzivečku. Počasí jsme objednali skvělé letní a na cvičáku se sešla výborná parta. Užili jsme si vážně pohodový den a také jsme si pěkně zaběhali.
Prvně stál na place šestadvaceti překážkový open, poctivě se všemi zónovkami, třikrát slalomem a s různými technickými prvky. Byl však plynule zaběhnutelný a zopákli jsme si na něm spoustu dovedností. A jelikož celé jaro netrénujeme normální věci, fakt to přišlo právě včas.
Když se všichni zdárně dostali až k poslední překážce, postavili jsme si pořádně technický jumping. Ten už se mně tolik nezamlouval, ale taky byl potřeba. Tolik stahovaček a spinů v jednom parkuru jsme běhali naposled snad na dětském zetoru, kde jsme se je učili :) Pan Parson jarně rozlítaný se dokázal omezit a zase jednou nechal převzít funkci myšlení v týmu mě :) Aj když z toho nebyl zcela nadšen. A už vůbec se mu nelíbilo, že ani v těch nějtěžších vyúhlených stahovačkách spojených s okoláčem netoleruji žádnou spadenou laťku. Pak jsme se zasekli na prazvláštní vysílačce, která snad tímto způsobem nebyla reálně proveditelná, ale pro přemýšlení Smajlíčka byla ideální. Mno... několikáté opakování celého běhu či sprintovací části dalo v odpoledním slunci Smajleně zabrat, a když už byl Parson uvařen od mozku až po ocásek, dali jsme pauzu a pak si to celé zaběhli jen na krásu a moc se nám to oběma líbilo :)
Tedy trénink pěkný, přínosný, zábavný. Kačka byla trpělivá a stále optimistická. Tož teď jen najít místo v kalendáři na další společné trénování...
>>> VIDEO

KVALIFIKAČNÍ ZÁVODY NA EOJ, ANEB UVIDÍME SE V RAKOUSKU
Víkend 4.-6.5.2012 jsme se vydali do Prahy na malé quali. Jela s námi eště Baruška s Jackinkou. V pátek jsme se vypravili kulturně a studijně vzdělat na slavnou The Human body exhibition, bo to jsem prostě musela vidět. Ajo, líbilo se mně tam... dokonce hodně :)
V sobotu jsme ráno dojeli do Kyjí, zaprezentovali se, postavili stan, vyvenčili pejsky a čekali, co nám rozhodčí Petr Dostál a Veronika Vostrá postaví.
První agility bylo rovné, občas křivé, běhavé. Nebylo co pokazit, Smajlík se k této myšlence postavil zodpověďně, krásně prošlápl zónečky a běh vyhrál. Vyhrál pak i jumpíček, také prostorný a rychlý. Postupovka pět dvacet osm je docela slušná :) A tož se pochopitelně přesunul do čela tabulky small juniorů. Odpoledne již však byl na místě druhém, jelikož druhé agiity se nám podařilo diskvalifikovati z tréninkových důvodů a sekvenci potom stejně tak.
Takže výchozí pozice do následujícího dne byla výborná. Zašli jsme na véču, pohovořili s kamarády agiliťáky, naposledy vyvenčili a šli jsme spát.
V neděli ráno vyběhl Smíleček v jakémsi rychlejším tempu, o to víc obloučkoval. Občas i nebezpečně. I tak se mu ráno podařilo vyhrát jumping a připsat si opět plný počet bodů. Již jsme tedy mohli být více méně v klidu. Navštívila nás Káča Chalušová, juniorka jedna odrostlá ukecaná :) Pořešili jsme v hrozně krátkém časovém intervalu hrozně moc věcí. Aj když jeden den nám dvěma nemůže ani omylem stačit :)
Mezi nekonečnými rozhovory jsme se ovšem stihli se Smílkem disknout v agi. Mno... ne nám, pan Parson si na poslední chvíli spletl tunel a kladinu :) Ovšem jakou měl potom radost, když na druhý pokus objevil správnou překážku! Běh byl opět ve slušném tempu, plynule čistě odvedený a s úžasnými zónami, a že jich v běhu nebylo málo.
Dále jsme nastoupili na start posledního openu. I ten jsme si docela užili, přestože Smájovi spadla latěčka a škrtl o dvoják, za což jsem ho bezprostředně po činu upozornila, že to je fujky, a měla jsem co dělat, abych se zkoncentrovala, přestala trénovat a dál závodila :) A tož jsme doběhli s bezkonkurenčním časem pro 2.místo.
Na poslední sekvenci začalo lít, naše prvenství v bodové tabulce již nikdo nemohl ani teoreticky ohrozit, tak erroroidní dis na druhé překážce a spát :))
Pěkně Smajlíček běžkal. Vyběžkal si kvalifikaci na červencový European open junior. Je to chlapeček šikovný.
>>> VIDEO I, >>> VIDEO II




I. QZ NA MS A EO SKOCHOVICE, ANEB VŠECHNO JE OTEVŘENÉ
Již v pátek odpoledne jsme se s mamkou dopravily na druhou stranu republiky, abychom se na důležitý víkend 28.-29.4.2012 dobře vyspaly. Tož... moje aj Smájovy první velké quali :) Nervozitu neznám, ale tady jsem jela plnit misi ve stylu zodpovědného běhání, tedy trošku nezvyklé psychické rozpoložení. Na chvíli jsem se přestala smát, že takových disků ještě bude, a zcela vážně jsem se snažila dobíhat čistě. Zdánlivě v našem případě nou problém... zdánlivě :)
Prvně jsme si v sobotu zaběhli nebodovaný sympatický jumping od Tomíka Glabazni. Povedl se nám moc hezky, dokonce přihlížející za páskou si všimli, že Smajlík začíná nabírat rychlost. Ovšem kdyby měl nějakých devatenáct překážek a já pak ty poslední tři nevypustila :)) DIplomovaný Specialista... A odteď už naplno od začátku až do konce.
Běželi jsme agility, které nám postavil Lee Gibson. Hezky, zodpovědně a poměrně rychle. Dokonce ze všech nejrychleji :) Jen áčko Smajlík řešil tak dlouho, až ho nevyřešil, a potom ještě zakopl o dálku. Aj tak však 7.místo.
Odpoledne se nám pak dosti nezdařil jumping od Tondy Grygada. Ztratili jsme spoustu času na delších a plynulejších bočnicích a také na jednom obrovském oblouku, jež jen náhodou neskončil diskvalifikací, a s ostudný časem jsme skončili na 3.místě.
Večer sprcha, pizza, pivo a brutálně hotový parson. Poslední dubnový víkend byl totiž prvním opravdu hodně slunečným a letní teploty se podepsaly na výkonech mnohých pejsků. Smajlík si tuto skutečnost pořádně uvědomil až večer, kdy se vypleštil a nebylo jednoduché jej vzbudit na venčení. V neděli však vyběhl opět s parsoní energií :)
Ráno jsem se neskutečným způsobem těšila na Tomíkův open, toto byla prostě maximálně luxusní a perfektní trať. Těžký a zároveň úžasně běhavý parkur... Nic, co by Smajlenka nemohl zaběhnout. Kdyby zaběhl, byla bych přešťastná. To bych však nemohla zakopnout vedle sestupky kladiny, kdy jsem se začala točit. Ani jsem nestihla spadnout, jen jsem udělala asi tři kroky navíc a vyhodla jimi Smajlka do tunelu. Další silný okamžik, který zamrzí na dlouhou dobu. Takový parkur jen tak někde stát nebude. Bohužel no, ale co už s tím.
Tož jsme se pak odpoledne zkoncentrovali na na jumpíček od Leeho. Pěkně se nám povedl a doběhli jsme jej na slušném 2.místě!
Tedy hotovo, odběháno. Nějaké body snad máme. Což mě však bohužel přestalo prioritně zajímat. Pochopiteně budu brát i další qz vážně a běhat pořádně, ale to je prozatím všechno :)
>>> VIDEO



PŘEDVÁDĚČKY PRO DRUŽINU, ANEB KIMÍK JE ZASE JEDNOU ZCELA IDEÁLNÍ
Zase jednou mě agility akce omluvila ze školy, tentokrát v pátek 27.4.2012 na předváděčky na cvičáku. Smajlíček odpočíval před velkým víkendem a Kimíček si svou důležitou roli pořádně užíval. Počasí bylo nezvykle teplé a psy odrovnávalo po několika minutách. Ovšem Kimounový vydržel nemožné...
Prvně jsem tedy na místě vyplodila parkur s předváděcí funkcí a aj se mně povedl :) Pak jsme si šli na zmrzku :) Potom došla družina, všeci jsme trať jednou zaběhli a rozdělili děti do stanovišť po cvičáku, jako obvykle. Samořejmě byla také postavená jednoduchá sekvencička, na které si mohl každý zaběhnout s půjčený pejskem. Kimík to celé pojal velmi zodpovědně, zcela dokonale se přizpůsobil tempu a způsobu běhu se svým novým psovodem a trpělivě se šíleně přežíral růzými pamlsky :) Přestávku si dával jen na pití, jinak byl o něj vždy zájem, předváděl různé triky a donekonečna se nechal hladit, chovat a krmit. Prostě Kimíček miláček :)

CHVALNOVSKÁ POHODIČKA XII, ANEB ROZHOZENÝ HANDLER A ROZLÍTANÝ PARSON
Závody ve VPU jsou vždy velká akce, na kterou se moc těším. Jarní pohodička se uskutečnila 14.-15.4.2012. Pískal Tomík Glabazňa s Tondou Grygarem. Tým agiliťáků z Kroměříže se již tradičně sešel v roli pomocníků, ve velmi vysokém počtu a se dvěma plnými stoly společného jídla :) Jako jo, po této stránce žádná změna, příjemná atmosféra a pohoda jak na pohodičce.
Nicméně tak jako jsme se minulý rok ve Chvalnově připravovali na malé kvaldy, letos byla situace poněkud vážnější, jelikož jsem akci pojala jako trénink na kvaldy velké. Ne, netrénuju na určitý závod jak všeci ostatní, stejně na poslední chvíli nic objevného nevymyslím. Spíše jsem se naučila, že aj když chci zaběhout čistě, nikde není napsáno, že běh vážně dáme, jak jsem si myslela (a dosud si ve skrytu duše myslím :). A i pan Parson měl nad čím přemýšlet. Z běhů jsem měla více méně dobrý pocit, jakože tréninkově super, zóny moc moc pěkné, především jak perfektně zafungoval čtverec mě hodně potěšilo (čtyři docela slušně prošlápnutá áčka ze čtyř :) a spoustu vydařených situací. A přestože se na video objevily kladné ohlasy, já jsem byla zklamaná. To, že parkury nepatřily k jednodušším, k tomuto závodu prostě patří, baví mě to a beru to jako velké pozitivum a svým způsobem výzvu. Nicméně jsem byla mírně překvapená, že i na mě bylo nyní moderních dvaadvacet překážek dost. A dělala jsem chyby, dost blbé chyby. Smajlík vyběhl na trávu trošku jinak nastavený a zřejmě nám bude chvilku trvat, než se v novém režimu dokonale sžijeme. Ovšem no a co. Takto běhat nás začalo strašně bavit a aj když by mohl někdo z pěti disknutých běhů vyvodit závěr, pro mě toto není ani trochu podstatné. Za čtrnáct dní bude hůř, to se budu muset zcela vážně soustředit a snažit. A tož naše běháníčko...
V sobotu ráno jsme diskli open na rozlišce :) Nojo, mohlo mi dojít, že bude tunel pro Parsona lákavý, ale stane se. Avšak hojdu ob kladinu nepostavenou zrovna v příjemném úhlu provedl Smíleček zcela luxusně a byl dokonce jediný ze všech odvážných, kteří se o ni pokoušeli :) Toto vyrovná i můj vypuštěný konec, na který se mi nedívá hezky.
Pak zkouška. Bylo rozhodnuto, že ji zaběhnu čistě. I přes občasné nedostatky, kdy jsem už prostě nemohla dýchat a Smája nutně toužil znát informace dlouho dopředu, to byl běh pěkný, rychlý, čistý a vítězný :)
V odpoledním jumpu jsem byla rozhodnutá vyzkoušet spoustu věcí. Velká většina z nich nám vyšla, slalůmku dobře, že se stalo, aspoň si bude Parson pamatovat, že dvanáct tyček platí za každé situace. No a pak jsme se trošku nepochopili a Smajlíček si vybral místo tunýlku skočku. Pak si ale už vybíral správně, což je bezpochyby výsledek jarního tréninku...
V nedělním ranním openu jsem opět chtěla Smajleně připomenout, že když on dělá slalom, já se můžu stavět na hlavu, a jistěže jej zkusil nedokončit :) Ale příště už to nezkusí... Jinak ucházející a v rámci možností povedený běh.
Další v pořadí byla trojka od Tomíka, který vyřadila spoustu zkušených týmů. My bychom ji aj zaběhli, aj čistě jako, kdyby se Smílek vtipný nerozhodl přehnaně přemýšlet a nevydal se pak po áčku až do slalomu :)) No a toto byl konkrétně jeden z běhů, který mi dal dost zabrat, proto mě mrzí, že kamera nevydržela a běh nemáme zvěčněný.
Blbě jsem se pak cítila před závěrečným jumpingem, nejen proto, že nevím, z jakého důvodu mi nebyl sympatický. A můj úkol byl zaběhnout s čistým štítem. A možná proto jsem udělala neskutečný nesmysl, který jsem přesně v tu chvíli cítila, že dělám, a jenž byl takový klíčový moment, co pořádně a nadlouho zamrzí. Tož prostě jsem měla vést Smílka na slalom, tu skočku si dal tak trochu navíc...
Eště před formálním závěrem musím napsat, jak si Kimíček v sobotu zaběhl poskokana na veterány a oba jsme z toho měli radost...
Nojo, byl to pro mě psychicky strašně náročný víkend plný nových situací a poznatků. A strašně moc přínosný. Mám nad čím přemýšlet, proč nebýt spokojená a také z čeho mít radost...
>>> VIDEO SMAJLÍK, >>> VIDEO KIMÍK



INTENZIVKY S TOMÍKEM GLABAZŇOU, ANEB MARTA: NECHÁTE TOHO?!
No a dočkali jsme se konečně aj pondělka velikonočního 9.4.2012 a intenzivního tréninku na domácí půdě. Už začátkem roku, když jsem termín s Tomíkem domlouvala, jsem si zaznačila termín do kalendáře s načmáraným smajlíkem :) A to jsem ještě netušila, že mě bude trénování s Tomem tolik bavit a že bude součástí naší velké přípravy na qz. Je pravda, že původně jsem se nijak konkrétně připravovat nechtěla, ale teď objevujeme se Smájou úplně jiné agility, oba se u toho velmi dobře bavíme a pomalu jdeme nahoru. A nejen tohle byl důvod, proč jsem se na akci tolik těšila.
Skvělá kroměřížská banda se jako obvykle postarala o stůl plný různých dobrot. Atmosféra byla také velmi příjemná. Tomík postupně stavěl poněkud hodně parkurů. Většinou na střídačku trojkové a jedničkové, po ránu agility a kolem oběda jsme se přeorientovali na jumpingy. Vzhledem k náročnému prodlouženému víkendu jsem vytahovala Smílka jen na těžší běhy. A přestože za posledních čtrnáct dní naběhal nejen po parkuru několik kilometrů, byl šťasten, že si můžeme překážky rozestavěné zcela luxusně užít. Prostě radost veliká ze strany parsona a po jeho výkonech i ze strany mé. Občas jsme utvořili nějakou hloupou chybu, přesto zvládl Smája spoustu záludných věcí zcela automaticky, z čehož mám dost slušnou radost. A za celý den neodskočil ani jedno áčko, čtverec totiž zafungoval :)
Jednoduše perfektní den :) Navzdory nepříznivé předpovědi počasí nakonec krásně svítilo sluníčko a postupně jsme se všichni srovnali i s novým pískem, na kterém se běžkalo. Radost...

JUMPINGOVÝ TURNAJ IRON DOG, ANEB JAK ZNIČIT DENDU AJ S PARSONEM
Největším lákadlem na jumpingový turnaj 8.4.2012 v Ratíškovicích byla rozhodně umělá tráva, na které se běhalo. Systém závodů a KM parta pak pochopitelně taky. A to, že nechali Kimíčka startovat ve veteránech, byl jen bonus, který jsem se dozvěděla úplně na poslední chvíli :) Lidce za to ještě jednou moc děkuji!
Ráno bylo poměrně hektické. Z auta rychle na příjemku vetošů, vyvenčit Kimíka, prohlídnout parkur, namotivovat Kimíka. To se moc nezdařilo, bo jak nikdo netušil, že bude Kimeček závodit, dostal pan jorkšír ráno snídani. Čmuchl i nějakou háravku a měl mokré chlupy. Přesto podal poměrně slušný výkon, kterým si v konkurenci čtyř veteránů vyběhal krásné 1.místo :))
Pak jsem šla vychodit Kimíka, na poslední chvíli dobíhla na vyhlášení, vyzvedla Smajlenku v autě, vyvenčila ho, prohlídla první parkur a vylosovala nám sedmičku. Běhavý jumpíček jsme zaběhli čistě a bez potíží jsme se udrželi v áčkovém pavouku. Ovšem Smája se má hodně rád, nechtěl se ublížit, povrch mu nesedl a rozhodně nenabral tempo, na jaké jsem zvyklá...
A všeci se klepali zimou, jen já jsem od rána nízké teploty a občasné sněžení ani nepostřehla :) Tedy jak se všecko po prvním běhu uklidnilo, brzy jsem pocítila pověstné aprílové počasí. Nicméně další zhruba čtyři běhy jsme se drželi v áčku, až na nás vyšla Darinka, která krátkou umělou trávu rozhodně neřešila a o nějakou tu setinku nás shodila do béčkového pavouka. No mohl se Parson válet, kdyby se trochu snažil, ale to on rozhodně nechtěl... Čekalo nás dalších asik pět jumpů, ve kterých jsme postupně vyřazovali soupeře, až jsme se ocitli ve finále opět s Darčou :) Fyzicky i psychicky poměrně hotoví jsme teda vlezli na start a Smája se zase jednou rozhodl finále vyhrát. A odvezl si tedy moc pěkné ceny a pohár s nápisem Iron dog 2012 1.místo.
Aj když nás běhání docela vyčerpalo, stále považuji turnaj za dobrý nápad a rádi se zase nějakého zúčastníme. Moc ráda jsem strávila další den ve společnosti agilitních lidí a milé bylo i překvapení, které se na nás přijelo podívat. No a nakonec cesta domů byla snad eště milejší :)



INTENZIVKY S TERKOU KRÁLOVOU, ANEB OPĚT NÁS BAVÍ TRÉNOVAT
Předpověď počasí na sobotu 7.4.2012 nebyla nic moc. Nakonec to však vůbec nedopadlo špatně a trénink s Terkou na umělé trávě byl pěkný a přínosný. Na tuhle akci jsme se vypravily jen s Raduš a Kessí, která mě ráno vyzvedla na chatě a poněkud později jsme dojely do Chvalnova. Aj tak všecko probíhalo v klidu, postavili jsme zhruba pětatřicetipřekážkový parkur, na kterém jsme potrénovali spoustu různých prvků a dokonce se naučili něco nového.
Zrána měl Smajlíček velmi vtipnou náladu... Já jsem se moc nemohla srovnat s použitím obou ruk při přivolání do kontaktu a pan Parson je poslední dobou tak trochu rozlítaný. Pak si například miláček vymyslel, že bude osírat laťku při stahovačce. Aj když já jsem teda taky nebyla handler, jakým bývám obvykle...
Ovšem nejdebilnější sranda byla Smájovo áčko. Zpočátku čtverec docela fungoval, ale pak se párkrát zakliklo odskočení a bylo zle. Tak měl Smílek dva druhy kroků, tedy jedenkrát skok přes špičku, cvalový krok a krok do čtverce, bo druhá možnost jump přes špičku a let až těsně nad čtverec, tedy původní způsob překonání této překážky. Pozitivní bylo, že v obou případech byl Smajlenka vždy na zóně, což ovšem v tomto případě není vůbec podstatné :)) Vím, jen hledám na věci pozitivum...
Kolem poledne jsme parkur zabíhali stylem první třetina, zopáknout áčko, druhá třetina, opět áčko na druhý pokus a zbytek :) Ale co už s tím... Terce děkujem za hezké běháníčko a rádi se dalšího tréninku s ní zúčastníme.
>>> VIDEO





MINI SEMINÁŘ FRISBEE S DENDOU, ANEB KDYŽ NĚKDO TRÁVÍ TÝDEN MIMO ČR
Poslední březnový týden jsem trávila na výběrovém lyžáku gymnázia KM v Nassfeldu. Krásné počasí, tedy dopoledne lyžovačka, odpoledne opalovačka, v noci kalba :) Všeci jsme to přežili, aj když jsem se některým občas divila, a v pátek v pozdních večerních hodinách přijeli domů. No a jelikož počasíčko nebylo zrovna OK, neoficiálně jsem seminář v sobotu 31.3.2012 zrušila. Bylo mi však jasné, že se to nemůžou dozvědět všeci, tak jsem přeci jen na cvičák vyrazila.
Fakt, že chvílemi sprchlo, nám vůbec nevadil, bo jsme byli na cvičáku na pískové ploše pod střechou. Pohoda. Sešla se dobrá parta lidí, počet tak akorát. Prvně jsem vysvětlila pravidla hry se psem, názorně vše ukázala a nechala účastníky, aby předvedli, jak si umí se svým pejskem hrát. Překvapilo mě, že většina to zvládala celkem pěkně.
Následovala teorie s diskama, backhand a roller a zase jsme na chvíli vytáhli pejsky. Každý se s prvním taháním o disky popral jinak, mnoho účastníků již nějaké základy mělo a společně jsme odhalovali a v začátcích odstraňovali různé zlozvyky.
Následně jsem trénovali různé hody, naučili se forehand, floater a další tríčky s talířem. Všichni jistě budou mít co trénovat a já budu nucena uspořádat seminář další... Jednak pro ty, kteří tento pojali za zrušený, a jednak pro nadšence, kterým jeden trénink rozhodně nestačil :)

JARNÍ JUMP S RC, MY LITTLE PENIS
Proč jsem se přihlásila na neof? Se mě kdosi zeptal. Tož jednoduše protože 24.3.2012 to byly první závody na trávě, protože Smajlík má moc rád RC, který závody sponzoroval, a především protože jela super parta lidí z KM. No a v Sedleci u Mikulova jsem vyběhla na parkur po dlouhé době s oběma pejsky.
Při prohlídce prvního jumpingu jsem se rozhodla pro poněkud nelogické a nesmyslné vedení, nicméně bylo značně tréninkové. Jelikož poslední dobou trénujeme trošku jinak a máme určitý plán a prioritní jsou teď qz. Tak jsme si se Smájou vyzkoušeli pár vychytávek, které se nám pochopitelně nezdařily na první pokus, a krásně jsme si potvrdili, že prostě máme alespoň někde mezery :)
To s Kimíčkem jsem se snažila poněkud víc, miláček se snažil taky. S poměrně vysokými překážkami se popral celkem statečně, akorát zbořil dvoják. A těsně před cílem naznal, že už má dost, a normálně se sebral a šel si pro odměnu :)) A nejen mě tím vážně rozesmál, je to prostě pan pes :)
Aj ve druhém běhu jsme se Smílkem vymýšleli, jak si poténovat nějaký užitečný prvek. A vymysleli jsme, ovšem Parson ho opět vymyslel až na druhý pokus :)
Kimíček již nevyběhl s takovou energií jako ráno, nicméně brzy si vzpomněl, jak je vlastně rád, že se mnou může agilitit, sebral všechny zbytky sil a doběhl si pro pěkné 7.místo. A tímto asi na nějakou dobu se závody zase končí, jelikož na tréninku podává podstatně lepší a radostnější výkony a nebrzdí ho žádné zvedlé laťky.
Takže den celkově krásný. Kimík šťasten, Smajlík se zase naučil něco nového a já jsem se opálila. A především jsem si užila spoustu zábavy ve společnosti pozitivních lidí a neustálých vtipů, občas poněkud perverzních. Poněkud hodně :)
Cestou zpátky jsme se stavili ještě v MCáči, nějak jsme se nemohli rozloučit :) A kromě toho, že Jaryn přečetl nápis na happymealu vzhůru nohama a slovo pony zaměnil za penis, jsme se pochopitelně dál smáli. Mně se pak podařilo vyhodit peněženku, což jsem si díky někomu nahoře uvědomila ještě na parkovišti, a šla jsem ji zachránit :) Jednoduše super vtipný den ve splečnosti úžasných lidí.
>>> FOTKY, >>> VIDEO KIMÍK





VYSTOUPENÍ NA VERNISÁŽI, ANEB PARSON A DOG DANCING
Co bychom pro adoptivního taťku Milana neudělali... Kývla jsem, že 12.3.2012 se Smájou zatančíme na jeho vernisáži. Velmi pozitivní bylo, že jsem v pondělí nešla do školy, také parta agiliťáků byla super, naše výkony už tak slavné nebyly :) Přestože se předváděl pouze Smile, vzali jsme na výlet za kulturou i Kimíčka. Ten většinu času strávil procházením mezi lidmi či vysáváním spadeného jídla a moc si to užíval.
Dojeli jsme tedy do Vyškova a začali se Smajlíkem zkoušet sestavu. Přiznám se, že vcelku jsme ji cvičili prvně v životě :) Všecky prvky jsme však měli zmáknuté, takže jsem neočekávala žádnou katastrofu. A tak mě teda Smája obíhal, sednul u nohy a dala jsem mu deštník, aby ho packou podržel. No samozřejmě, že si o něj zatrhl drápek, což jsem vůbec nepochopila, a stropil scénku... Na druhý pokus již sestaviču krásně s odcvičil jen s mírnými nedostatky, vše bylo veselé a radostné.
Když jsme však šli vystupovat už jako vážně, trochu jsme ničí vinou neodhadli, kdy se na plac dostavit. A tak jsem tedy deset minut Smajlka uzemňovala, aby neštěkal a choval se slušně, až jsme tedy začali vystupovat a já nevěstila nic dobrého. Zpočátku se na to dalo eště dívat, aj když znám pana Parsona a jeho lepší výkony. Nicméně především jsem u čtvrtého cviku šlápla Smajleně na nohu, když pováděl osmičky, a bylo zle... Do konce písničky byl miláček v psychu a strašně mi chtěl dát pusinku a ujistit se, že se nic neděje, ale musel cvičit. Nakonec jsme vše dotáhli do zdárného konce, ale nikdy bych to nechtěla vidět :))
Následně jsme si s agiliťákama ještě povídali, zkoumali obrazy, vitráže a šperky a výlet jsme zakončili posezením v restauračce. No nakonec to nebyl až tak špatný nápad, ovšem s dogdancingovou exhibicí na nějaký čas zase končíme :))



SEMINÁŘ S OLINOU EDROVOU, ANEB MOC DOBŘE VÍME, PROČ KAM JEZDÍME TRÉNOVAT
Týden ve škole mi pochopitelně opět velmi rychle uběhl, jelikož jsem se těšila na 10.-11.3.2012 na dokonalý seminář agility. Tentokrát jsme s sebou do Mikulova vzali ještě Martu s Artušem a Báru s Jackie, tedy Marta vzala nás :) Holky mi nakonec ostudu neudělaly a za víkend se toho strašně moc naučily!
V sobotu jsme zvládli dva jednodušší parkurky, jeden delší a komplikovanější a nakonec zónovkového hada, ovšem jen kdo zná Olininy tratě, ví, o čem mluvím... Žádná překážka není postavená náhodou, člověk si při běhu nikde neodpočine. A přestože se zprvu mohlo zdát, že na tom není nic těžkého, se Smajlenkou jsme se velmi dobře bavili a občas se panu Parsonovi podařilo někam ustřelit, z čehož jsem měla jako vždy ohromnou radost, bo aspoň vím, že je to jen zvířátko. Nicméně celkově jsme zabíhali vše bez potíží, až na ty naše nepěkné zóny...
Prvně jsme se pořádně zaměřili na spolehlivost áček. Pěkně s lištičkou, a pomohli jsme miláčkovi jen zpočátku, pak už musel Smajlík používat svou hlavičku k přemýšlení, co chci já, a ne co si myslí on, že je správně. Už žádné odskakované, aj když prošlápnuté zóny. Odteď chceme jen krásné sbíhání od hlavy až po paty, ať si to Smája nakrokuje jak chce :)
V sobotu jsme odjížděli zcela vyčerpaní, dokonce i Smílek doma zkoušel otravovat s balónkem jen chvíli. Zalehli jsme v osm hodin a v neděli se nám zcela výjimečně velmi dobře vstávalo. Na place jsme si užili tři pěkné a poměrně běhavé parkurečky, zaměřené především na rozlišky a samostatné zóny. Nejvíc mě Parson pobavil, když byl kolem kladinky omotaný účkový tunel a on tak dlouho vybíral, až si na první pokus vybral špatně, miláček přemýšlivý. Při druhém pokusu mu opět mězi překážkou a kladinou v hlavě šrotovalo, co po něm vlastně chci, hlavu si mohl ukroutit, mrkl i na mě, jestli mu třeba nechci ukázat, ale tentokrát již zvolil správnou variantu :) No a pak následovalo mírné přeučování zóneček na kladině, přesněji pilování samostatného a rychlého ne zcela zastavení, když jdu do strany a dozádu. Docela hezky se Smája chytl a s každým pokusem si byl jistější v provedení.
Na konci tréninku jsem mírně vypadávala ze standartu já a tož jsme na závěrečné křivince trochu kazili, ale to byl naprostý detail. Jsem pevně rozhodnutá mít do kvalifikaček takové zóny, že přestanou být naší slabinou, proto nás čeká poměrně hodně práce. A moc se na namáhání Smílkova mozečku těším :) Závěrem moc děkuji Olině za další perfektní seminář a za cenné rady, které se nám při zónoidním šílenstvím budou hodit!

MINI SEMINÁŘ S KLIKREM A DENDOU LAJMAROVOU, ANEB AGI JE PROSTĚ NEJLEPŠÍ
Jak já miluju situace, kdy mě budí budík a zároveň sluníčko, které mě z východní strany oslňuje opravdu pořádně. Jako třeba ráno 3.3.2012, kdy jsem u nás na cvičáku pořádala mini seminář pro všechny, kteří se svému psíkovi chtějí věnovat i mimo parkur agility.
Ráno jsem se tedy zaměřila na teorii a připomněla základní principy pozitivní motivace, vysvětlila systém klikr tréninku a ukázala, jak si hrajeme a cvičíme tríčky se Smajlenkou. Potom jsem nechala všechny účastníky, aby nám ukázali, jak pracují se svými psy. Přestože se objevovaly určité nedokonalosti způsobené nedůsledností v provedení cviků a naučené zlozvyky, přesněji špatně naučené cviky, byla jsem obrovsky mile překvapena, jak naprosto všichni cvičili s chtivým a soustředěným psem, kterého cvičení evidentně bavilo! To mě opravdu strašně potěšilo.
Následovala opět chvilka teorie, jak to tedy podrobně s tím podmíěným reflexem funguje, a lidé se pěkně nadvojičkovali a učili se pracovat s klikrem. Jednomu jsme vždy zadala úkol, aby druhého pomocí klikání dovedl k určitému prvku s množstvím rekvizit, které jsme měli k dispozici. Docela jsme se pobavili, jak byli občas někteří s nápady v koncích, a občas s malou nápovědou se všem podařilo pomocí shapingu vymyslet daný úkol.
Dále na programu bylo vysvětlení, jak je důležité, aby pejsci věděli o různých částech svého těla, a ukázala se Smájou práci s nožičkama a s tlamičkou. Na krabici Smajlík dával packy v takovém množství a pořadí, jak jsme si právě vymyslela, a sklidil docela obdiv. Dále pak předvedl, že umí rozlišit, kdy vzít předmět, například aportovací činku, pevně mezi špičáky a zadní zuby, a kdy potom šikmo, z jedné strany mezi špičáky a přední a z druhé srany mezi špičáky a zadní, konkrétně fixu, když se ji snaží dát do hrníčku (kdyby ji držel rovně, nikdy ji to úského otvoru nedá, pokud si nevykroutí krk). U celého cvičení byl však hyperaktivní, někdo by mohl říci chvílemi nepozorný, leč on byl naopak tak chtivý něco vymyslet, že opět dělal více věcí najednou :) Ale i tak zvládl různé cviky s překledem a ještě u toho vtipně vypadal :)
Na závěr si všichni účastníci vyzkoušeli shaping se svým psem. Zadali jsme miláčkům jednoduchý úkol, dát pacičky na target. Pochopitelně jsme to nenaučili žádné psisko, jelikož naprostá většina chlupáčů očekávala luring a moc dobře nerozumněla tomu, co po nich vlastně chceme, i když se snažili přemýšlet. Nicméně to chce čas, hodně trpělivosti a klikání v pravý čas, mám to s Kimíčkem za sebou a vím, kolik dá učení psa přemýšlení práce. Ale výsledek stojí za to a pes cvičí s dvakrát větší chutí!
Na úplný konec jsem zodpovídala dotazy a s pomocí Kimečka ukazovala různé triky, které jsem naučila pomocí luringu či kombinace se shapingem. A pak už jsem jen zamkla cvičák a spěchala domů chystat se do Prahy...
A aj když si myslím, že se dopoledne vydařilo a všichni si z něj něco odnesli, musím se přiznat, že práce na parkuru mě baví poněkud víc :) Ale bez poctivé přípravy mimo agility není žádné pořádné agility, proto jsem ráda, že jsem seminář pořádala a děkuji všem účastníkům za pozornost a přítelskou atmosféru!

COUNTRY BÁL, ANEB POŘÁDNĚ JSME S AGILIŤÁKAMA ZAPAŘILI
Už v létě minulý rok jsme se těšili, jak s bandou agiliťáků půjdeme na ples. Vydali jsme se večer 25.2.2012 na Country bál do Kojetína. Neumíte si snad ani představit, jak jsem řešila své oblečení, jelikož nic, co bych byla ochotná si obléknout, v mém šatníku nepřipomíná country. To byla vážně krize, výběrem hader a doplňků jsem strávila spoustu času a nakonec jsem šla oblečená úplně normálně v mé nové chlupaté vestě a v extravagantním společenském kloboučku, jelikož žádný westernový nevlastním. Ale nevypadala jsem jak vesan a ani jsem moc nevyčnívala, tož ok :)
Všeci jsme se sešli u Vykydalů a vydali jsme se na Sokolovnu, já ve svých dvanácticentimetrových podpadcích :)) Ovšem téměř bez potíží jsem v nich ustála celý večer a moc dobře jsem věděla, proč jsem za tak krásné a dokonalé boty dala tolik peněz. Jednoduše jsem protančila celou noc, botičky jsem na noze ani necítila, nikde žádný puchýř, a nikdo mi to nevěřil.
Když jsem se zrovna nenacházela na parketu, ať již s kterýmkoliv tanečníkem či v našem agilitním tanečním kroužku, do kterého se zapojovala i osmiletá Valinka, neustále jsem někoho fotila, s někým něco řešila, vyhrála v tombole žárovku, krájela se Sabčou klíčema citrón, který vyhrála v tompole ona, či jsem pochopitelně něco někde popíjela. A samozřejmě jsem se smála, ale smáli se všichni.
Byl to úplně skvělý a perfektní bál, a že jsem jich tuhle zimu navštívila už přemnoho, tento byl prostě psí, jedinečný a nezapomenutelný. Kroměřížská parta agilitních nadšenců je úplně super a někteří se mnou umí i slušně zapařit. Protože „Tyjo, ty ale vůůůbec nepiješ! A pohoda, já jsem naprosto v pořádku! :))“ Toto chce repete!
>>> FOTKY



INTENZIVKY S DENDOU LAJMAROVOU, ANEB LUXUSNĚ DOKONALÍ ÚČASTNÍCI
Své letošní druhé halové intenzivky jsem ve Všetulích pořádala 25.2.2012. Pro své svěřence jsem si připravila poměrně běhavé a zároveň i mírně technické parkury, nic těžkého. Každý si pochopitelně našel něco, co mu úplně nešlo, či mu to nešlo podle mých představ, řešili jsme různé problémy a občas jsem připomínala i základy. Nicméně celkově byli všecky týmy úplně úžasné! Komplet všeci zaběhli všecko a já jsem nemusela šetřit chválou. Také jsem učinila povšimnutí, jak se narozdíl od hostů mí obvyklí svěřenci podstatně lépe chytají, jsou přesně navyklí na můj systém a specifický slovník či na mé praktické poznámky, jak u čeho vypadají a co si o jejich pohybech myslí pes, klasika :)) Všeckým moc děkuji za účast, perfektně jsem si dopoledne užila a věřím, že vy také. Já osobně jsem už dlouho nezažila tak pohodovou akci s dokonalým kolektivem!



PODPÁLAVSKÁ DRKOTAČKA, ANEB BRUTÁLNĚ ZASPONZOROVANÝ ZÁVOD
Jelikož jsme více než dva měsíce nebyli na závodech, 18.2.2012 do Mikulova jsme se těšili strašným způsobem :) Celý den jsme byli obklopeni skvělou partou přátel, především naší kroměřížskou adoptivní rodinkou, do které pochopitelně počítám i Tomíka Glabazňu, jenž nám stavěl své luxusní parkury. Také jsem si pěkně popovídala s Anetkami a pár slov jsem prohodila i s Brňáky či s přáteli z celé Moravy.
Ráno Tomík postavil jumpíček. Úžasný běh to byl, hrozně jsem se na něj těšila. Smajlenka pěkně makal a povedlo se mu v parkuru snad úplně všechno, vylepšit by se daly jen detaily. S bezkonkurenčním časem jsme jump vyhráli.
Následovalo dlouhé čekání na trojkové zkoušky. V úvodu se Smajlíčkovi podařila pěkná zóna na kladince, aj když jsem ho pustila brzo, mám pocit, že si trošku vybavil sbíhání, protože na poslední chvíli srčil na zónečku jednu packu, což dělá právě na sbíhačkách, když mu nevychází kroky. Ovšem potom ucítil potřebu utvořit chybu, a tak opustil slalom poněkud dřív. Následně mě chtěl pobavit, když nebyl schopen najít náběh, pak krásně prošlápl áčko a opět se zachoval velmi vtipně. Poslala jsem jej do přetočení, nicméně přece mu nebudu pomáhat pohybem v tak jednoduchém základním prvku. Prvně se Smílek vydal oběhnout hrazení parkuru, jednoduše si vybavil naši častou a oblíbenou aktivitu, dále zvolil špatný směr a na třetí pokus využil své namakané techniky skoku a práce na skokovkách a konečně provedl pěknou elegantní a trapně jednoduchou stahovačku :) Naši šňůru nevyhraných zkoušek jsme tedy neporušili, ale i tak jsme si krásný a zapeklitý parkurek užili.
Abych řekla pravdu, z disku jsem měla snad větší radost, než z vyhraného jumpingu. Možná jsem vrcholně divná, nicméně potěšilo mě, že umí Smája vymyslet takové ptákoviny. To mě však přešlo po doběhu openu, který se mi zpočátku moc nepozdával, ale i ten se nakonec běžel moc hezky. Potvrdili jsme si, jak máme perfektní hojdy, otřesná áčka a průměrné kladiny a když nepočítám závěr, za který může naše nedokonalá kladinka, tak si se Smajlíčkem fakt dobře rozumíme. I tak jsme měli ale slušný časový nádskok a vyhráli jsme.
Kromě obrovského množství cen za jednotlivé běhy a vyhrané součty byl Smajlík vyhlášen za nejlepšího small psa. Doteď nechápu, jak se pořadatelům podařio sehnat tolik různých sponzorů, když jsme dvakrát zaběhli a odvezli jsme si krásné poháry a výhry v hodnotě několik set, možná i tisíc korun. No byly to jednoduše skvělé závody se vším všudy :)
>>> VIDEO



SEMINÁŘ S OLINOU EDROVOU, ANEB PAN PARSON OPĚT PANEM DOKNALÝM
V sobotu 28.1.2012 jsme se s celou rodinkou dopoledne dostavili do Mikulova. A klasika... Já se starala o to, kam si dát psy, taťka pak, kdy dojde někdo, kdo nás ubytuje, a kam :) Já nevím, že u nás musí pořád někdo vyvolávat zmatky :)) Zdárně jsem se však rozdělili, já a psíci jsme zůstali v hale, zbytek smečky odjel do Rakouska láznit se kdesi.
Olinka nám na úvod postavila jednodušší jumpíček a na tamější poměry kratší open na rozběhání. No nedivila jsem se, jak to Smajlík všecko zaběhl s přehledem, nebyl důvod na tom hledat chyby. Následně jsme si však naprohlíželi třicetipřekážkové agility a to už se mi nezdá normální, že jediný defekt na trati byla moje ztráta plic ve druhé polovině :) Zase nebylo v našem případě co řešit, a to vážně na trati co řešit bylo, jednoduše nevím, kte nabral Smílek tolik inteligence.
Večer jsme vlezli na pokoj, do teplíčka a pěkně se nelidsky přežrat. Měla jsem pořád pocit, že musím ještě něco sníst, a nakonec jsem nemohla ani dýchat, jak můj žaludek utlačoval okolí... Nesmírně jsem se pak pobavila, když jsem dala Smajleně cherry rajčátko a on se jej nejrůznějšími způsoby snažil sníst asi pět minut, načež pak Kimíčka přestalo bavit dívat se, jak umí být Parson hloupý, a rajče mu sežral :)) Neskutečně jsme se také nasmáli jako rodina, už dlouho jsme spolu nebyli celý večer takto v jedné místnosti, bez televize či bez wifi :)
V neděli jsme běžkali už od rána. Milým překvapením byla Anetka s Berrym, Smílovým věčným pokořitelem, takže i když byla občas zima jak sfiňa a nebyly Twistry, chodily jsme si alespoň na toustíky. A na place se děly dva vysoce zábavné openy po třiceti překážkách a pěkně s křivinkami přes celou halu. Opět jsem nemohla dýchat, Smája opět všecko zaběhul povětšinou napoprvé, aj když jsem ukazovala čas od času jak prasátko, on prostě chce běhat a díky své genialitě umí předpokládat, kam chci já, aby utíkal.
Takže závěr z víkendu? Perfektní pes na svět do družstev, zamakáme na zónečkách, které nás snad jako jediné trošku trápí, a můžeme pomýšlet i na pěkné umístění v jednotlivcích. No teď se na ms eště kvalifikovati... A především? Vylepšit tedy ty prokleté zóny, v rámci možností přidat na tempu, hodně závodit a začít se poohlížet po dalším členovi naší smečky... Olči za trénink ještě jednou moc děkujeme a těšíme se na další akce s ní!

INTENZIVKY S DENDOU LAJMAROVOU, ANEB NEJLEPŠÍ BRIGÁDA NA SVĚTĚ
Přestože pravidelně trénuji své svěřence i v zimě, halové intenzivky jsou pro mě vždy větší událostí. Už jenom proto, že mi za to lidi platí, je musím naučit něco nového, což tedy praktikuji i na běžných trénincích, ale tady je to extra důležité :) A protože jsem měla na neděli 15.1.2012 nahlášené samé zkušené týmy a jedno štěňátko, zvolila jsem těžší sekvence, abychom se nenudili.
Zatímco ostatní prohlíželi, udělali jsme za dopoledne strašně velký kus práce se štěněcím Simbou. Obecně mám moc ráda práci se štěňaty, protože je to pořád hra a pejsci dělají velké pokroky. Ti zkušenější si pak zaběhli prvně kratší a běhavější bílý parkurek, kdy dle očekávání většina smallíků měla problém u čtverky, bo to byla vysílačka na celkem daleko a psovodi mueli prchat do francky za tunelem. Všichni se pak zasekávali u desítky, kterou jsme řešili poměrně těžkým spinem, spoustu psíků pak neznalo zastavení na zóně přes tunel a překvapilo mě, že s vysílačkami ob kladinu neměl nikdo větší problém.
Podstatně dělší dobu jsme pak strávili na červeném parkuru. Prostě jsem chtěla využít celé haly a otestovat, jak jsou psi i psovodi schopní soustředit se celých devatenáct překážek. Potíže byly hned zpočátku u kruhu a rozlišky a většině z účastněných trvalo, než se s určitou plynulostí vymotali od tunelu čtyři až po slalom, bo tam jsem chtěla opravdu dokonalé dálkové spiníky a rychlé střídání očního kontaktu a nechávání psa na pospas osudu :) A jak moc jsou psíci zkušení a psovodi rychlí v nohách a schopní pracovat rameny, se pak ukázalo ve zbytku parkuru, a nakonec největší záseky byly u tunelu šestnáct, kam některá psiska prostě nechtěla zaplout...
Závěrem jsme si postavili dvě křivinky přes celou halu a ani tam jsem dvounohým částem týmu nic neodpouštěla, aj když vypadali, že vyplivnou plíce. Intenzivečky celkově hodnotím kladně, sešla se skvělá parta lidí, pejkové nádherně spolupracovali a úplně všichni našli něco, co jim nešlo, a tedy se něco nového naučili. A z toho mám největší radost!



INTENZIVKY S MÍŠOU MOTYČKOVOU, ANEB OBA KLUCI V AKCI
V neděli 8.1.2012 jsem se vydala do Všetul k Míši Motyčkové s oběma pejsky, Kimíček jel původně jen na výlet, leč nakonec běžkal, a to krásně, strašně moc rychle, pozorně, slalůmky samostatné a pekelně rychlé. Pan Parson totiž ráno povídal, že si moc dobře pamatuje na to imaginární něco, co ho poslední nedělní intenzivku přivedlo do psycha, a tož jsem na něj musela poklidně. Mezi tím se mi chtělo běhati, Kimíček byl stejného názoru, takže jsem trénovala s ním. Pak si ale Smílek své rozhodnutí rozmyslel, vzpamatoval se a běžkal taky. Zpočátku se sice méně soustředil, než přemýšlel, což obvykle bylo naopak a při jeho genialitě a skutečnosti, že slabý článek v týmu jsem já a on moc dobře ví, kudy má běžet, se občas vloudila chybka. Například jak jsem šla slalůmek ob tunýlek, tak prvně můj zaměr nepochopil správně, neshodli jsme se ve cvičném dvojitém přeběhu u tunelu a rozliška pro nás byla zase jednou pastičkou. Jinak ale krása, rychlost, temperament, teriér, blázen :)
Ve druhém kole se chtělo Kimíčkovi jen moc, už né nadměrně moc, i tak byl však jeho výkon luxusní. Smajlík ještě víc super jak ráno, zónečky na kladině byly zastaveny perfektně, strašně rychlé a úplně důle. Jinak parkurek byl také bezvadný, nepříliš těžký, více méně běhavý a sympatický. A já jsem vedla nekonečné úžasné debaty se všeckýma přítomnýma, naše banda je super, což píšu vždy, ale asik proto, že je to pravda :) Moc zdařilé intenzivečky.



Tož jak letos... Tako jako v každém roce budem trénovati, závoditi, letos důležitě na kvaldách malých i velkých a uvidíme, kde pak ještě důležitějš. No a také bych jako velmi ráda viděla Smajlenku spolehlivě sbíhati kladinky, i když to jsou vyhlídky do budoucna více méně :) Co dále, Kimíček se plánuje vrátit na pole závodní, i když v míře omezené. Jinak máme plány obecné a nyný nepředvídatelné, jakože coursing, poslušnost, frisee, v éteru jsou i nějaké nabídky na taneční vystoupení, uvidíme, uvidíme, uvidíme...